Kapitola 227
Roubini opět straší * Stalin v Záporoží * Nejkrásnější holka z podzemí * Kampaň z Dubaje
Roubini opět straší
Bude-li stačit na záchranu společné měny oněch 750 miliard eur, zatím nikdo neví. Parkinson však říká, že čím vyšší je částka, tím nezodpovědnější je její rozdělování. Často citovaný profesor ekonomie Nouriel Roubini, který si za své předpovědi vysloužil přezdívku Nostradamus či Dr. Doom, tvrdí, že Řecko a další slabé státy možná brzy opustí eurozónu. Evropská centrální banka, která do záchranného balíčku přidává největší díl (440 miliard eur), však loni rozhodla, že postaví nové velkolepé sídlo. Stavební práce začaly letos na jaře. A opět bychom mohli citovat Parkinsona: „Pokud nějaká instituce začne budovat nové dokonalé a drahé sídlo, její sláva je na ústupu.“
Stalin v Záporoží
Více než 65 let po ukončení druhé světové války se v Evropě dějí podivné věci. Ze soudního líčení s útočníky na romskou rodinu z Vítkova jsme se dozvěděli, že žháři chtěli uctít Hitlera. O několik tisíc kilometrů na východ od nás lidé uctívají Stalina.
Za zvuků sovětské hymny mu byl v ukrajinském městě Záporoží odhalen památník. Ještě před aktem zemřela na úpal jedna z válečných veteránek. Před sídlem místní komunistické strany se 5. května sešlo asi tisíc partajních aktivistů. Před odhalením hovořili poslanci Komunistické strany Ukrajiny, která iniciuje odhalení Stalinova památníku i v Oděse. Záporožští komunisté od začátku roku 2010 vybrali ve sbírce na pomník sto tisíc hřiven (250 tisíc korun). Jde o první pomník vrahovi národů, který se objevil na Ukrajině od rozpadu SSSR. Přestože většina Ukrajinců je proti odhalení památníku Stalina, parlament se rozhodl nezasahovat, aby „nevyostřoval střet různých názorů“.
Nejkrásnější holka z podzemí
Umřela uklízečka. Nikoli však ledajaká! Nejkrásnější holka z podzemí, jak kdysi zpíval underground. Při pohledu na Jarmilku Bělíkovou, půvabnou disidentku, tumpachovatěli disidenti i estébáci. Odcházela nemocná a ztrápená, ale s jí vlastním šarmem. „Dvě Olgy a Jarmilka / protistátní skupinka“ zrýmoval kdysi undergroundový bard Fanda Pánek pravidelné scházení tří slovutných dam disentu, Olgy Havlové, Olinky Stankovičové a Jarmilky Bělíkové. Léta zaměstnávaly orgány Státní bezpečnosti svým spolkem Brčko, jenž se cíleně zabýval brakovou literaturou. Co to mělo znamenat? Provokaci? Vychytrale maskovanou podvratnou činnost? Státní bezpečnost obklopila oněch několik hubatých občanů, kteří si nahlas mysleli, že by se zákony o lidských právech měly brát vážně, odposlouchávala je, sledovala a zavírala. A dámy se navzdory tomu scházely, aby se noblesně častovaly nejvybranějšími lahůdkami vychytanými z různých červených knihoven. Četba brakové literatury neurazí nikdy. V oné divné době dokonce pomáhala zachovat duševní svěžest a zdravý rozum.
Zemřela uklízečka s důchodem uklízečky. Jinak psycholožka, kterou režim nenechal vykonávat svou profesi. Léta domovničení se těžce podepsala jak na jejím zdraví, tak na výměře jejího invalidního důchodu. Přesně dle zákona. Mnoho lidí dodnes živoří z důchodů vyměřených za léta, kdy nesměli vykonávat svou profesi. Možná proto v této zemi vládne taková proklatě blbá nálada. Příklad za všechny. Ústavní soud poměřuje „přiměřenost“ důchodu vyměřeného (kolegovi!) soudci za vykonávání jeho profese zřejmě i v dobách, kdy jiným totéž bylo upřeno. Do nebe volající nepřiměřenost jejich důchodů však do úvahy zahrnout neráčil.
Zapomeňme na nebohý Ústavní soud a potěšme se vzpomínáním na Jarmilu Bělíkovou, která sice sobě nikdy „moc nepomohla“, ale potřebným a nespravedlivě stíhaným ano. Komu čest, tomu čest. A klobouk dolů i před Janem Rumlem a dalšími, kteří byli Jarmile Bělíkové až do konce oporou.
Kampaň z Dubaje
Politička Ivana Řápková poprvé prorazila na přední stránky tisku nekompromisním přístupem k Romům v Chomutově. Minulý týden se pak nesmazatelně zapsala do myslí lidí právnickým kvízem. Z deseti otázek týkajících se základů práva odpověděla pouze jednou správně. Trefila se do sídla plzeňských práv, kde studovala.
Tristní neznalost se u primátorky spojila i s tristní politickou nezodpovědností. V horké části předvolební kampaně neváhala a vzala si dovolenou. Vyrazila za teplem do Dubaje. Proč ne, vždyť je „jen“ dvojkou na kandidátce ODS do Poslanecké sněmovny na Ústecku. Ivana Řápková si asi myslí, že to za ni odpracují straničtí kolegové. A stagnující preference modrých? Ty ji zřejmě netrápí. Stejně jako pojem právo.
