Jen málokteré opatření pražských městských zastupitelů vyvolalo tak bouřlivé a rozporuplné reakce jako zavedení parkovacích zón v některých městských částech. Zatímco rezidenti si je většinou pochvalují, podnikatelé je nemohou vystát. Návštěvníci jejich provozoven totiž nemají kde parkovat. Drobní řemeslníci se zase obtížně dostávají za svými zákazníky.
Zóny placeného stání Jen málokteré opatření pražských městských zastupitelů vyvolalo tak bouřlivé a rozporuplné reakce jako zavedení parkovacích zón v některých městských částech. Zatímco rezidenti si je většinou pochvalují, podnikatelé je nemohou vystát. Návštěvníci jejich provozoven totiž nemají kde parkovat. Drobní řemeslníci se zase obtížně dostávají za svými zákazníky. Ačkoli zóny placeného stání v Praze 1, 2, 3 a 7 jsou kompletní teprve několik týdnů, magistrát už přemýšlí o změnách. Ty by mohly nastat nejpozději od 1. července. V plánu je zavedení sociálních karet pro Pražany, kteří pečují o své nemobilní příbuzné, nebo smíšených zón, které by přes den fungovaly jako návštěvnické, v noci by pak sloužily trvale bydlícím. Do těchto míst by byly pouze instalovány parkovací automaty. „Městské části si ale musí samy stanovit, kde by to bylo možné,“ říká náměstek pražského primátora Rudolf Blažek. Letos na podzim by měly všechny parkovací automaty vedle hotovosti začít přijímat také karty OpenCard, které slouží také jako průkazky do městské knihovny a v budoucnu by mohly nahrazovat kupony na městskou hromadnou dopravu. Kontroverzní systém parkovacích zón funguje již několik let přímo v historickém centru Prahy. Loni na podzim se rozšířil i do zbylých částí Prahy 1, rychle se začaly přidávat i okolní části – Prahy 2 a 3 a 7. A zdá se, že se modrá čára u chodníků značící rezidenční parkování bude rozšiřovat dál, přilehlé městské části (Prahy 5, 6 a 10) již minimálně o zřízení podobných zón uvažují. Otázkou je, zda touhy pražských radnic po velmi snadno vydělaných penězích nezmrazí samotný magistrát, který k tomu bude donucen novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tu připravili poslanci ODS, tedy strany, která ovládá všechny pražské radnice. Nelíbí se jim totiž zejména dopad parkovacích zón na místní podnikatele. Podnikatelé si stěžují… Zásadní otázkou při sjednávání zakázky zejména pro drobné živnostníky je ta, která se týká místa provedení. „Pokud mi zákazník řekne, že chce vymalovat byt na Praze 2, tak je tu okamžitě problém,“ říká majitel malířské firmy Karel Novotný. Pokud totiž chce v této městské části zaparkovat, má dvě možnosti. Buď se najde místo na placeném stání, kterých je ale jako šafránu, a zaplatí 40 korun za hodinu parkování s tím, že každé dvě hodiny bude muset dojít parkování znovu zaplatit, nebo si může koupit dvouhodinovou povolenku parkovat kdekoliv v modrých zónách za téměř lichvářskou cenu 120 korun. „Vymalování bytu trvá minimálně celý den, ale spíše déle, tak si každý umí spočítat, na kolik přijde samotné parkování, které mi pak musí zaplatit zákazník,“ pokračuje Novotný. Realitní makléřka Iveta Machálková zase tvrdí, že firmy z míst, kde byly zavedeny parkovací zóny, odcházejí. „Největší problém mají firmy, do kterých dojíždějí klienti. Ti pak nemají kde zaparkovat. Společnosti se to nejprve snaží vyřešit náhradními místy na parkování, třeba ve dvorech. V okamžiku, kdy ale mají možnost odejít jinam, tak odcházejí,“ říká. O své zákazníky přicházejí i restaurace. PROBLÉMY S PARKOVÁNÍM MAJÍ VŠECHNA MĚSTA Parkovací zóny v centru města rozhodně nejsou pražským specifikem. Například České Budějovice rozšiřují zóny placeného stání ve městě i mimo historické centrum, což rovněž vyvolává hodně zlé krve. „Hlavním důvodem je snížení celkového zahlcení individuální automobilovou dopravou zejména Pražského předměstí, což je nejkritičtější část. Nachází se totiž velmi blízko historického centra, které je placenou zónou,“ uvádí náměstkyně primátora Ivana Popelová. Lidé prý často odstavují auta mimo centrum, aby se vyhnuli placení. Zhruba 60 procent parkovacích míst by mělo být určeno rezidentům, zbytek se rozdělí na tři skupiny – pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé návštěvnické parkování. Hradec Králové zase řeší kontroverzní systém placeného parkování na Velkém náměstí v centru města, kde se lidem nelíbí vysoká cena parkovného. Za hodinu parkování se zde platí až sto korun. Drtivá většina českých, moravských a slezských měst řeší problém parkování v centru platebními automaty a omezením placení na pracovní dny a sobotní dopoledne. V noci, v neděli a v sobotu odpoledne bývá parkování zdarma. ….radnice si zóny pochvaluje Jednotlivé pražské radnice si ale parkovací zóny chválí. Není se čemu divit – do jejich rozpočtu přicházejí ročně navíc miliony korun. Podle dostupných údajů (žádná oficiální statistika totiž zatím neexistuje) již Pražané za karty, které je opravňují k parkování v zónách placeného stání, utratili desítky milionů korun. Například v již zmíněné Praze 2 se za první vozidlo v rodině rezidenta platí 700 korun ročně, za druhé desetkrát více, třetí a další vyjde na 14 tisíc korun. Podnikatele, kteří mají v příslušné části sídlo nebo provozovnu, stojí parkování prvního vozu 12 tisíc za rok. Zóny vydělávají městu i na pokutách za špatné parkování a za odtahy aut. Za zaparkování tam, kde se nesmí, může řidič zaplatit až dva tisíce korun. Více než tisíc korun stojí také odtah vozidla na odtahové parkoviště. Za první den stání pak například parkoviště v Praze 7 účtuje 150 korun, za každý další potom 200 korun. „Obyvatelé sedmé pražské části mohou být se zónami placeného stání spokojeni, i v nedělním podvečeru se v dříve plných ulicích Holešovic dá bez problémů zaparkovat,“ říká mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Podnikatelé by měli platit méně Zcela zásadní změny v systému placeného parkování vyvolá v případě přijetí novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tu vypracovali někteří zákonodárci ODS v čele s Davidem Šeichem. Jedním z požadavků poslanců ODS je, aby podnikatelé platili za parkování v modrých zónách méně, ideálně by měli být na úrovni rezidentů. „Chceme, aby podnikatelé byli stavěni na roveň rezidentů. Aby oni i zákazníci měli možnost zaparkovat před jejich provozovnou na dobu nezbytně nutnou. Současný systém je k podnikatelům příliš nepřátelský,“ tvrdí jeden z předkladatelů návrhu poslanec František Laudát. Tomu se také nelíbí, že karty rezidentů platí jen v jedné městské části a lidé z Nového Města nemohou například zaparkovat na sousedních Vinohradech. Nižším poplatkům podnikatelů se nebrání ani některé radnice. „Je to v zásadě v souladu s tím, o co jsme usilovali i my. Navrhovali jsme, aby podnikatelé platili jen pět až šest tisíc ročně,“ říká mluvčí Prahy 3 Jan Sotona. Naopak radnice sousední Prahy 2 se navrhovaným změnám brání. „Dávat podnikatele na roveň rezidentů by mohlo přinést velké problémy s parkovacími místy pro místní obyvatele,“ míní starostka Prahy 2 Jana Černochová. Podnikatelé by si podle ní nepořídili kartu jen na jedno auto, ale hned pro dvě nebo tři. Na levnější a dostupnější parkování by podle poslaneckého návrhu měli mít nárok také lidé, kteří do dané oblasti dojíždějí za prací nebo za příbuznými, a řemeslníci, kteří sem jezdí za klienty. Parkování řeší ústavní soudci**
Poslanci ODS by neměli mít problém sehnat pro svůj návrh hlasy opozice, neboť proti výraznému rozšíření parkovacích zón protestují i opoziční sociální demokraté. Poslanci ČSSD si dokonce na zóny stěžují u Ústavního soudu. Podle navrhovatelů je zavedení zón v Praze 1, 2, 3 a 7 nesystémové, diskriminační, kontraproduktivní a odporuje veřejnému zájmu.
Iniciátorka ústavní stížnosti, středočeská poslankyně sociální demokracie Lenka Mazuchová upozorňuje na řadu komplikací, které zóny přinesly. Rezidenti, kteří si zaplatí parkovací kartu, podle ní nemají jistotu, že najdou místo k zastavení. Podnikatelé prý přijdou o zákazníky a budou mít vyšší náklady. Nařízení je údajně v rozporu s právem svobodného pohybu, které je prý v moderní době třeba vztáhnout i na provoz osobních aut.
„Jsem poslankyně za Středočeský kraj a právě občanů tohoto kraje se omezení parkování bytostně dotýká. Spousta jich má v Praze příbuzné nebo sem dojíždějí za prací. Připojili se ke mně i Pražáci, kteří změny také pocítili,“ říká Mazuchová. Nelze předjímat, za jak dlouho soud o stížnosti rozhodne. Pokud ji odmítne jako nepřípustnou, aniž by ji věcně zkoumal, může soudcům stačit několik týdnů. Pokud stížnost přijmou a začnou se jí detailně zabývat, možná se Pražané rozhodnutí dočkají až za několik let.
