Parlour

26. 6. 2017

Místo, kde dostanete to, o co požádáte. Proto formulujte svá přání otevřeně i uvážlivě zároveň

Parlour je jiný. Nepotkáte tu hlučnou zlatou mládež ani movité podnikatele, kteří se trumfují objednáváním stále dražších panáků whisky. Často tu ale narazíte na stejné tváře a prohodíte pár slov na baru s někým, koho už jste tu opakovaně potkali. Hosté tu nebývají opilí ani přátelští za hranicí slušnosti.

Ano, podávají se tu alkoholické nápoje, které jak známo ve větším množství mohou ovlivnit chování člověka, ale sem se prostě nechodí opít. Do Parlouru se chodí pít, poznávat nevšední kombinace chutí, obdivovat mixologické schopnosti i empatii místních barmanů, dozvědět se něco o alkoholických nápojích, které nejsou zase tak běžně k ochutnání, a vlastně i něco sám o sobě.

V tomhle baru nemají žádný koktejlový lístek, a tak může být první návštěva zejména pro introvertněji založené hosty poněkud překvapivá a snad i maličko nepříjemná. Obsluhující barman hostům klade celou řadu otázek, a čím upřímněji a otevřeněji na ně host odpoví, tím spíše dostane koktejl, který bude odpovídat jeho specifickým chutím. V restauraci si nemůžete nadiktovat, co dostanete na talíř. Tady vám naopak dají přesně to, o co si řeknete. Je-li vaše nejoblíbenější ovoce citron a půlka citronu místo dezertu vás plně uspokojí, přiznejte se barmanovi a dostanete drink, nad kterým se sice bude ušklíbat každý, kdo jej kromě vás ochutná, ale vám bude svou nadprůměrnou kyselostí naprosto vyhovovat. Otázky, na které musíte při objednání odpovědět, nejsou ani těžké, ani osobní. Stačí se vyslovit, zda preferujete sladké, hořké nebo kyselé, případně nějakou kombinaci těchto chutí. Vyznat se z náklonnosti k nějaké alkoholové bázi, ať už je to gin, whisky/whiskey, rum, tequila nebo třeba vodka, a případně doplnit popis svých přání informací o tom, jaké máte rádi ovoce, případně jaké další chutě byste chtěli ve skleničce najít. Drinky tu dělají převážně krátké, ale i to může být předmětem diskuse. Zvládnete-li vyjádřit své momentální chutě, máte vyhráno.

Výhodou baru jsou jeho malé rozměry. Nejen proto, že to napomáhá klidu a příjemné atmosféře, která vám nebrání ani v zábavě, ani v rozjímání o běhu života, ale zejména proto, že tu není třeba početného personálu. O hosty se zvládnou postarat dva barmani, z nichž jeden připravuje nápoje za barem a druhý obsluhuje hosty.

Ke dvěma spolumajitelům, panu Tomáškovi a panu Ondříškovi, se během loňského roku přidal třetí barman – mezi stálými hosty známý jako „pan Honzí“ – který aspiruje na to, že brzy předčí své učitele. Z placu se postupně dostal za bar a míchá neuvěřitelně dobré drinky. Umí s hosty mluvit a umí jim naslouchat. Všichni tři pak ctí pravidla řemesla, kloní se k japonské mixologii, pracují efektivně a čistě. Žádného z barmanů neuvidíte olizovat míchací lžíci, což k mému údivu ve většině ostatních českých high-end barů občas zahlédnete.

Mezi českou barovou špičku řadí podnik skutečnost, že se zde používají pouze prémiové suroviny. Prohlédnete-li si displej za barem, spatříte řadu lahví, které nejsou v jiných barech běžné, a zároveň budou mnohdy chybět ty, které mají úplně všude.

Nenajdete tu žádné laciné giny ani tequily, ze kterých vás bude druhý den bolet hlava a budete přísahat, že se už alkoholu nikdy nedotknete.

Nápoje tu pánové připravují do starožitného skla a občas přidají historku o jeho původu a roku výroby. Ručně sekaný čirý led je samozřejmostí. Vše je tu minimalistické včetně zdobení drinků. Vlastně se nezdobí vůbec, jen vyžaduje-li to klasická receptura nebo host.

Nemají tu cokoli, například kolu, protože to neodpovídá filozofii podniku, ale téměř vše vám tu dokážou namíchat. A když ne, přiznají to a nabídnou chuťově blízkou alternativu, díky které možná objevíte nové obzory. Osobně radím nedržet se při objednávce striktně klasických známých drinků.

Nechte se překvapit, třebas i jen lehkou variací na tradiční receptury. Pokud tu dáte s barmany dohromady nějaký skvělý koktejl, o kterém víte, že jej budete chtít pít zas a znovu, požádejte o možnost jeho zapsání do koktejlové knihy. Z vlastní zkušenosti vím, že po pár týdnech už budete ingredience marně hledat v paměti.