Vojáci vymění zastaralé transportéry OT-64 za rakouské pandury
Zakázku na obrněné transportéry pro českou armádu nakonec přece jen získá rakouský Steyr. Paroubkova vláda se minulou středu pozdě večer přiklonila k doporučení meziresortní hodnotitelské komise a uložila ministru obrany Karlu Kühnlovi zahájit se Steyrem jednání o konečném znění kupní smlouvy. Dohoda by měla být podepsána ještě v průběhu dubna. Steyr nabídl vojákům 234 transportérů Pandur za 23,6 miliardy korun, neúspěšná finská Patria chtěla za svá vozidla AMV o 950 milionů korun navíc.
Hladký průběh.
Vláda rozhodla o výhře rakouského Steyru jednomyslně, týdeník EURO má informace, že se nikdo z ministrů při hlasování ani nezdržel. „Proběhlo to naprosto hladce, bez potíží. Před schůzí se totiž ještě sešli lídři koalice a všechno předjednali,“ popsal středeční večerní jednání kabinetu jeden z jeho účastníků. Vojáci nyní uzavřou smlouvu na 199 vozů Pandur s tím, že na další 35 dostanou předkupní právo. O doporučení hodnotitelské komise koupit rakouské transportéry informoval týdeník EURO na svých internetových stránkách už ve středu 11. ledna. V době mezi zveřejněním první informace o vítězství Steyru a středečním rozhodujícím jednáním vlády panovala mezi zástupci obou firem, které se dostaly do finále, silná nervozita. Oficiálně totiž neměli k žádným informacím z hodnocení přístup - takže nemohli znát ani nabídky konkurence - hodně neověřených a v té době neověřitelných zpráv se k nim dostalo z různých zdrojů neoficiálně. Ministerstvo obrany zachovávalo urputné mlčení, žádné informace, spekulace ani vyložené fámy nekomentovalo. Přesto se mezi zbrojaře, novináře a politiky postupně dostávaly zprávy, které zřejmě mohly - nebo možná i měly - ovlivnit rozhodování ministrů. Nikdo přitom nechtěl mluvit „na své jméno“, informovaní souhlasili s rozhovory pouze s podmínkou zachování anonymity.
Prorakouský tábor tvrdil, že v případě prohry Steyru bude následovat tvrdá americká odplata. Firma Steyr totiž patří do amerického koncernu General Dynamics. „Když nevyhrajeme, tak se Američané zblázní,“ uvedl jeden ze zdrojů týdeníku EURO. „Stačilo jim, jak to dopadlo se stíhačkami, kdy jste za dost podivných okolností místo amerických letadel F-16 od Lockheedu koupili švédské gripeny,“ dodal tento zdroj.
Americký zájem mohl být skutečně značný: transportér Pandur totiž české armádě nebude prodávat přímo rakouský Steyr, ale v Česku registrovaná společnost Defendia CZ, kterou Steyr pouze spoluvlastní. Má deset procent, zbytek drží evropská pobočka americké General Dynamics. Zadání tendru totiž požadovalo, aby dodavatelem strojů byla papírově „česká“ firma. Podobný postup zvolili i Finové: založili si v Praze společnost Patria Czech, s. r. o.,
Profinští lobbisté se zase snažili stůj co stůj zpochybnit průběh celého - pro ně zřejmě neúspěšného - tendru, a tak přimět vládu, aby prozatím žádný výsledek nevyhlašovala. Případně aby kvůli „pochybnostem“ požadovala zrušení a opakování celé soutěže.
Padala obvinění z toho, že Steyr uváděl v nabídce nereálná čísla, především v rubrice technické parametry a offsety. Nereálná měly být i nabízené nízké celoživotní provozní náklady. „A další věc: za poradce v tendru si ministerstvo obrany vybralo firmu PricewaterhouseCoopers. Ta přitom celosvětově audituje firmu General Dynamics, která vlastní právě Steyr. Není to trochu zvláštní?“ ptal se jeden z lobbistů. Firmu PricewaterhouseCoopers si ministerstvo vybralo ve výběrovém řízení. Zvítězila nad společností Ernst & Young, která audituje finskou Patrii.
Hoši museli slevit
Rušno bylo i v politických kruzích. V kuloárech se čile spekulovalo o tom, že premiér Jiří Paroubek a jeho ČSSD by mohli pochybností kolem tendru využít v předvolebním boji. Kdyby sociálnědemokratičtí ministři podpořili variantu tendr kvůli pochybnostem anulovat a opakovat, automaticky by tím vyjádřili nedůvěru svým současným koaličním partnerům. O zakázce totiž na ministerstvu obrany rozhodovali především ministr Karel Kühnl (Unie svobody) a jeho náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva (KDU-ČSL).
Kolem zakázky na transportéry ale začalo být dusno už těsně před loňskými Vánoci. Ministr obrany Karel Kühnl si tehdy k sobě do kanceláře předvolal zástupce obou soupeřících firem a sdělil jim, že budou muset jít s cenou dolů. „Hoši, přešvihli jste rozpočtový rámec. Musíte slevit, máte čas do 22. prosince,“ popsal průběh schůzky jeden z jejích účastníků. Stanovený „rozpočtový rámec“ byl 25,3 miliardy korun. Rakouský Steyr ale požadoval za své stroje něco přes 28 miliard, finská Patria dokonce chtěla za svá vozidla AMV ještě o dvě miliardy navíc. V dalším kole „hoši“ opravdu slevili, obě firmy se dostaly pod 25 miliard korun. Steyr pokořil hranici 24 miliard, Patria po slevě požadovala 24,55 miliardy korun.
Rakušané šli s cenou tak radikálně dolů zejména nabídkou až neuvěřitelně nízkých celoživotních provozních nákladů transportérů. Steyr tvrdil, že provoz a opravy jeho strojů po celou dobu jejich „života“ přijdou ministerstvo na pouhých pět miliard korun, Patria navrhovala u svých strojů AMV dvojnásobnou sumu. To tendr v podstatě definitivně rozhodlo.
Citelně lepší.
Nabídky obou uchazečů byly při hodnocení bodovány ve třech základních kategoriích: cena, technická kritéria a nabízené offsety. A největší bodovou váhu – padesát procent - tvořila právě celková cena. Ta se skládala ze dvou podkategorií: ceny pořizovací a nákladů na takzvanou „celoživotní podporu“ transportérů.
Za technické parametry mohly firmy získat už „jen“ pětatřicet procent bodů, zbývajících patnáct procent připadalo na programy průmyslové spolupráce. I v těch, jak uvedl ministr obrany Kühnl, zvítězila rakouská firma. „Steyr nabídl citelně větší část přímých offsetů, jsou téměř osmimiliardové, u Patrie to bylo pět miliard korun,“ prohlásil ministr krátce po středečním hlasování ve vládě. Steyr se ve své nabídce zavázal, že část výroby transportérů Pandur přenese do Česka. Měl by přitom spolupracovat s vojenskými opravárenskými podniky v Novém Jičíně a Šternberku.
Plán pořídit pro vybrané armádní jednotky nové obrněné transportéry, schválilo vedení ministerstva obrany už v prosinci 2002. Představy vojáků se od té doby ale neustále měnily, stejně tak jako se průběžně měnil rozpočet ministerstva obrany. Exministr Jaroslav Tvrdík chtěl původně nakoupit 440 transportérů, výběrové řízené plánoval vyhlásit už na podzim 2003. Pak ale rezignoval a jeho nástupce Miroslav Kostelka požadovaný počet transportérů neustále snižoval, až skončil na čísle 234. Současný ministr Karel Kühnl po Kostelkově odchodu počet nezměnil.
Scénář ministerstva obrany počítal s tím, že armáda by měla první pandury dostat už v příštím roce. Hladký průběh ale ještě může zvrátit případný protest nebo žaloba finské Patrie. Taková „komplikace“ by mohla dodávky prvních transportérů oddálit minimálně o několik měsíců. V horším případě o několik let.
Zástupce české pobočky Patrie Jiří Mareš po vládním rozhodnutí řekl pouze to, že „nejvyšší vedení Patrie momentálně zvažuje další kroky“. Zdroj týdeníku EURO blízký vedení finské firmy byl konkrétnější: „Doufáme, že nedostatky nabídky Steyru vyjdou najevo ještě před podpisem smlouvy, v průběhu kontraktačních jednání.“
