VYSVĚDČENÍ PRO VLÁDU Premiér Jiří Paroubek hodlá toto pondělí podat demisi. Ať už ji prezident Václav Klaus přijme nebo ne, vláda prakticky končí. Jak její působení hodnotí představitelé podnikatelského stavu? Profit vyzval kapitány průmyslu, aby jí dali výslednou známku.
VYSVĚDČENÍ PRO VLÁDU Premiér Jiří Paroubek hodlá toto pondělí podat demisi. Ať už ji prezident Václav Klaus přijme nebo ne, vláda prakticky končí. Jak její působení hodnotí představitelé podnikatelského stavu? Profit vyzval kapitány průmyslu, aby jí dali výslednou známku.
Bez ohledu na to, jestli prezident Václav Klaus v pondělí přijme demisi premiéra Jiřího Paroubka, končí éra, která začala loni na jaře pádem Stanislava Grosse.
Profit vyzval významné představitele podnikatelských sdružení, aby odcházející ministry oznámkovali. Průměrná známka? Čtyřka!
„Odcházející kabinet vůbec nebral ohled na nás zaměstnavatele jako sociální partnery a naopak plně vyhověl odborům. Nelíbí se nám hlavně zákoník práce,“ říká generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Ministry oznámkoval čtyřkou. K této známce se přiklonil také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek: „Je to především za zmíněný zákoník práce, který pouze zhorší postavení zaměstnavatelů a který nepřinesl tolik slibovanou liberalizaci.“
Ještě horší ocenění si vláda vysloužila od předsedy pražského Sdružení podnikatelů a živnostníků Jiřího Víška, čtyři minus: „Za to, že se spřáhli s komunisty, za to, čím vším podnikatele poškodili, za to, co rozkradli,“ komentuje své hodnocení.
Stejnou známku udělil také předseda představenstva společnosti Ligmet Příbram Jiří Hejlek. „Je to za zákony prosazované spolu s komunisty, které poškozují tuto zemi, za to že v době konjunktury, kdy každý správný podnikatel realizuje potřebné investice, vláda dokáže peníze prošustrovat,“ říká.
Úplně nejhorší známku zapsal do vládní žákovské knížky děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze a prezident Liberálního institutu Jiří Schwarz. „Za nekvalitní, nepřipravené a na poslední chvíli přijímané zákonné normy, které mohou být dokonce v rozporu s ústavou. Za nepravdivý zlostný a ideologický popis reforem v sousedních zemích, což poškozuje naše zahraničněpolitické vztahy,“ míní děkan.
Ale ne všichni to vidí tak černě: „Oni toho zase tolik nezkazili, dávám tři minus,“ tvrdí prezident Sdružení automobilového průmyslu Vratislav Kulhánek.
BOJ O SNĚMOVNU Vláda končí, co bude dále? Dosluhující premiér Paroubek minulý týden řekl, že sociální demokracie chce demisí kabinetu otevřít cestu ke jmenování vlády šéfa ODS Mirka Topolánka. Na oplátku očekává, že jí rodící se vládní koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených umožní obsadit funkci předsedy sněmovny.
ODS ale demisi za vstřícný krok nepovažuje. Nevidí také důvod, proč by měla sociální demokracii ustupovat v otázce volby předsedy sněmovny. „Demisi vlády Jiřího Paroubka považujeme za samozřejmý a regulérní ústavní krok, vyplývající z výsledku voleb. Vláda nemůže vládnout bez mandátu, proto tento akt nevnímáme jako jakýkoli závazek v jednání o případné toleranci vlády,“ prohlásil Mirek Topolánek.
S Paroubkovou demisí však nesouhlasí prezident republiky Václav Klaus a podle svých slov ji nepřijme. „Vzhledem k tomu, že dosud není funkční sněmovna, byl by to nezodpovědný krok,“ prohlásil minulý pátek. Podle prezidenta avizovaná rezignace není typem povinné demise, kterou ústava ukládá dosluhující vládě. „Demisi podanou vládou na základě jiné motivace, než je naplnění ústavou předepsaných povolebních ústavních kroků, bych v této politické a ústavní situaci považoval za nezodpovědný krok a za útěk od zodpovědnosti vlády ve chvíli, kdy sněmovna není funkční,“ vysvětlil Klaus.
První místopředseda ODS Petr Nečas naznačil, že koalice pravého středu je ochotna podpořit sociálního demokrata do čela dolní komory jen za příslib ČSSD, že bude Topolánkovu vládu tolerovat. Sociální demokraté to ale dosud odmítali. „Jsme připraveni jednat o vedení sněmovny, ale v přímé vazbě na hlasování o důvěře vládě, to je evidentní. Pan Paroubek se nemůže tvářit, jako že o tom neví,“ dodal Nečas.
Paroubek zopakoval, že pro jeho stranu je nepřijatelný program koalice i Ivan Langer (ODS) jako ministr vnitra. „Langer je pro nás překážkou k tomu, abychom hlasovali pro tuto vládu nebo ji tolerovali,“ řekl.
NĚMCOVÁ SI POČKÁ ODS zatím na kompromisy nepřistupovala a minulý čtvrtek se pokusila dosadit do křesla šéfa sněmovny vlastního kandidáta, místopředsedkyni ODS Miroslavu Němcovou. ČSSD šla do první volby bez vlastního kandidáta. Jak čtvrteční hlasování dopadlo, je už známé: ODS se chtěla opřít o podporu svých koaličních partnerů, ale kvůli trhlinám v koaliční jednotě se Němcovou prosadit nepodařilo.
Mirek Topolánek uvedl, že ho to mrzí. „To je tak všechno, co s tím v tuto chvíli mohu dělat,“ řekl po hlasování. Nelze totiž zjistit, kdo z koalice ODS, KDU-ČSL a zelených Němcovou nepodpořil. V obou dvou volebních kolech se hlasovalo tajně, poslanci vhazovali volební lístky do uren. Z výsledků obou kol bylo jasné pouze to, že někdo z koalice Němcové hlas nedal. ČSSD a komunisté dopředu říkali, že ji nepodpoří. Poslanci ČSSD si jen vyzvedli hlasovací lístky a ani je neodevzdali. ODS v souvislosti s jejich postupem hovoří o popření principu tajné volby, ČSSD toto nařčení odmítá.
DRUHÝ POKUS V PÁTEK Co se bude dít nyní? O zvolení předsedy se poslanci pokusí znovu tento v pátek. ODS již oznámila, že navrhne opět Němcovou. O vedení dolní komory stojí i ČSSD. Chce navrhnout Lubomíra Zaorálka, ale až ve chvíli, kdy pro něj bude mít vyjednánu dostatečnou podporu ostatních stran. K tomu je však zatím daleko. Koalice ODS, lidovců a zelených je totiž ochotna podpořit sociálního demokrata do čela dolní komory jen za příslib ČSSD, že bude tolerovat vládu šéfa ODS Mirka Topolánka -a to zase odmítají sociální demokraté. K prolomení volebního patu je tak po minulém týdnu zřejmě stále daleko - koalice má ve dvousetčlenné sněmovně 100 hlasů a ČSSD společně s komunisty také 100 mandátů. Ani jeden z táborů tedy bez přispění toho druhého nemůže prosadit své představy.
ZAUZLENÁ BUDOUCNOST Obsazení křesla sněmovního předsedy je důležité, souvisí totiž s formováním nové vlády. Prezident Václav Klaus tím hodlá pověřit Mirka Topolánka, ale šance na plnohodnotné fungování jeho kabinetu zůstávají nejasné. Ve sněmovně stále nemá zajištěnu podporu aspoň pro to, aby získal důvěru. I bez důvěry sice Topolánkův tým může teoreticky nějakou dobu úřadovat, bylo by to ale jen další provizorium.
Topolánkova vláda by ale teoreticky asi mohla být jmenována tento týden hned poté, co prezident přijme demisi dosluhujícího kabinetu. Pokud by ale post předsedy sněmovny zůstal prázdný, nová vláda by neměla komu formálně předložit žádost o důvěru. Nejasné by také bylo, kdo by případné sněmovní jednání o důvěře řídil, zda by to dál mohl být Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten z titulu své někdejší funkce předsedy bývalé sněmovny řídí pouze ustavující schůzi nové dolní komory.
V případě, že prezident Topolánkovu vládu jmenuje, bude mít nový kabinet 30 dnů na to, aby předstoupil před sněmovnu se žádostí o důvěru. Pokud ji nezíská, musel by Topolánkův tým podat demisi a prezident by ho pověřil výkonem funkcí až do jmenování další vlády. Ústava ale neříká, dokdy musí hlava státu jmenovat dalšího premiéra a vládu. Topolánkova vláda by tak i bez důvěry mohla vládnout relativně dlouho - prostě až do jmenová
ní příštího kabinetu.
Vysvědčení odcházející vlády Jaromír Drábek
prezident Hospodářské komory ČR 4 Zdeněk Liška generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy 4 Vratislav Kulhánek
prezident Sdružení automobilového průmyslu 3 Jiří Víšek předseda pražského Sdružení podnikatelů a živnostníků 4-
Jiří Schwarz děkan Národohospodářské fakulty VŠE a prezident Liberálního institutu 5
Jiří Hejlek předseda představenstva Ligmet Příbram 4
Pramen: anketa Profitu
|TOPOLÁNEK UŽ SEDMÝM PREMIÉREM ČESKÉ REPUBLIKY** Šéf ODS Mirek Topolánek bude nejspíš jmenován sedmým předsedou vlády samostatné České republiky. Završí tak své tažení za vyvedení strany z opozice, které zahájil v prosinci 2002, kdy nahradil v čele ODS Václava Klause. Topolánek se narodil 15. května 1956, vystudoval Strojní fakultu na Vysokém učení technickém v Brně a poté pracoval jako projektant a manažer. Je ženatý, s manželkou Pavlou má dcery Petru a Janu a syna Tomáše. Nedávno se stal také dědečkem - vnučka Karolína se narodila jeho dceři Petře letos v dubnu. |