Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek je přesvědčen, že Ústavní soud svým rozhodnutím zrušit říjnové volby ukradl sociální demokracii volební vítězství. Ale nepochybuje, že volby do sněmovny jeho strana vyhraje, ať už se budou konat kdykoli.
Autor: Jakub Hněvkovský
Objevila se řada spekulací kvůli změně vašeho postoje k předčasným volbám. Byly pravým důvodem obavy ze ztráty vlivu, jak jste vysvětloval straníkům?
Důvodem byla právní stanoviska, která nám ukazovala, že kdyby se uskutečnily volby na základě nové změny ústavy, tak by je Ústavní soud s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou zrušil. Sekundárními důvody bylo, že by neexistovala Poslanecká sněmovna, čímž by se stát dostal do chaosu. Kdyby nebyly volby, nemohla by být zvolena ani nová sněmovna, a vlastně by nemohly být ani vyvolány další předčasné volby. Sněmovna by mohla být zvolena až v řádném termínu voleb, tedy na konci května, stát by byl po celou tu dobu v rozpočtovém provizoriu, státní rozpočet by mohl být schválen až následující sněmovnou, což by mohlo znamenat vážné důsledky pro stát.
My jsme věděli, že volby na počátku října můžeme s velkou pravděpodobností vyhrát s velkým náskokem, proč bychom se vítězství ve volbách bránili? Ale věděli jsme, že by lidé ztratili důvěru k takové politické reprezentaci, a politickou scénu by mohli ovládnout populisté, jako Miloš Zeman nebo Dělnická strana. Myslím, že to bylo rozhodnutí odvážné a státnické.
Nešlo i o to, že ČSSD docházely peníze?
Samozřejmě, demokracie něco stojí, politické strany se dostaly do velmi vážné situace. Kdyby kampaň pokračovala a týden před volbami v listopadu, nebo dokonce po nich, by byly volby zpochybněny, tak by se politické strany, které si často na volby půjčily peníze, což není případ ČSSD, dostaly do katastrofální finanční situace, a to by znemožnilo demokratickou soutěž v dalším, řádném termínu voleb.
Přiznáváte, že ústavní cesta k předčasným volbám je složitá. Proč jste tedy nepřistoupili hned na jaře na změnu ústavy, ale prosazovali jste jednorázový zákon o zkrácení funkčního období sněmovny?
Myslím, že je vrchol perfidnosti od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, že s úsměvem dokáže obhajovat usnesení o zrušení ústavního zákona, jímž byly na 9. a 10. října stanoveny mimořádné volby a jehož prakticky přesnou kopii před jedenácti lety v parlamentu jako tehdejší místopředseda vlády prosadil. Je otázkou, co by se stalo, kdyby ve volebních preferencích vedly s takovým náskokem občanské strany, jestli by Ústavní soud projevil stejnou iniciativu. Ale myslím, že volební vítězství ČSSD je nezadržitelné i v květnu.
Vy si opravdu myslíte, že Ústavní soud chtěl zmařit vítězství ČSSD?
Takovou formulaci jsem nikdy nepoužil. Řekl jsem, že Ústavní soud svým rozhodnutím ukradl sociální demokracii volební vítězství. Kdyby se v říjnu konaly volby, tak by je ČSSD s přehledem vyhrála. To věděli i ústavní soudci, kteří o tom rozhodovali. Otázky soudkyně Wagnerové, kdo kdy měl plán B při pádu Topolánkovy vlády, jsou v zásadě politické, takže Ústavní soud se choval jako třetí komora parlamentu.
Řekl jste, že pak by mohli nastoupit populisté a jmenoval jste i bývalého předsedu ČSSD Miloše Zemana. Skutečně považujete bývalého prezidentského kandidáta sociální demokracie za populistu?
Myslím, že se chová jen jako populista.
Myslíte třeba v souvislosti s jeho plánovaným návratem do politiky?
To mu přeji. A přál bych mu také více osobní odvahy, aby se postavil do čela kandidátky strany Jany Wolfové a nenechal za sebe kandidovat řekněme své nevhodné epigony. Zatím strana Jany Wolfové měla 0,6 procenta preferencí jako svůj nejlepší výsledek. Zeman je vždy dostatečně opatrný, aby nastavoval svoji kůži.
Ale pokud ji nastaví, nemůže dojít k rozklížení sociální demokracie, v níž má stále ještě dost příznivců?
Myslím, že strana, která by se chtěla vklínit mezi ČSSD a komunisty a přitom obhajuje Janotův balíček, nedává žádný politický smysl. S takhle pojatou politikou nemá žádnou šanci.
Vy jste ekonom, v 90. letech jste v ČSSD zakládal pravicovou frakci. Neposuzoval byste také jinak úsporné kroky, kdybyste nebyl v čele sociální demokracie?
Prosazoval bych kroky, které povedou k hospodářskému růstu, k růstu spotřeby obyvatel, což bohužel v Janotově balíčku příliš nevidím. Určitě by mi nevadilo progresivní zdanění u osob s příjmy nad 1 200 000 korun ročně ani navýšení korporátní daně na úroveň roku 2008, tedy na 21 procent. Přechodně by mi nevadilo ani navýšení daně z převodu nemovitostí o tři až pět procent. A to by souhrnně dostalo do státního rozpočtu dalších 20 miliard korun. Pro živnostníky bude pokles koupěschopnosti obyvatelstva velký problém, proto bych hledal cesty k tomu, aby se střední a nižší střední vrstvy dostaly k nějakým penězům.
Bez ohledu na to, jestli jsem považován za pravicového sociálního demokrata, bych vždycky dával přednost zabývat se také hospodářským růstem. Myslím, že se to nevylučuje i v kombinaci s možnými úsporami. Jde to, a je to dokonce nutné.
Takže ani odstrašující příklady některých zemí, jako je třeba Maďarsko, které se kvůli sociálním výdajům dostaly téměř k bankrotu, vás nepřimějí slevit něco ze svých slibů, třeba ze třináctého důchodu?
|JIŘÍ PAROUBEK (57)|
|Po ukončení studia na Obchodní fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze pracoval jako hlavní ekonom a později i ředitel státního podniku Restaurace a jídelny v Praze 1. V letech 1991 až 2003 podnikal. Před revolucí až do roku 1986 byl členem Československé strany socialistické. V roce 1989 vstoupil do ČSSD, v roce 1990 byl zvolen do funkce ústředního tajemníka, později zastával různé funkce v pražské ČSSD. Stal se postupně náměstkem pražského primátora, ministrem pro místní rozvoj a od května roku 2005 po rezignaci Stanislava Grosse byl až do sněmovních voleb 2006 premiérem. Od roku 2006 je předsedou ČSSD. Je podruhé ženatý, se svou ženou Petrou čekají dceru. S první manželkou Zuzanou má syna Jiřího. |
Ale nám přece nic takového nehrozí. Ukázali jsme, kde je zdroj pro třinácté důchody. Jsou to zisky z ČEZ, který skončí pravděpodobně za tento rok v zisku 70 miliard korun. Myslím, že dynamika tvorby zisku v ČEZ je nezadržitelná. Je normální očekávat, aby se část tohoto zisku dostala k lidem, kteří na vysokou cenu energií a na špatný vzorec výpočtu ceny regulačním úřadem doplácejí. A podle našeho názoru to jsou především důchodci. Odpovědná vláda se musí zabývat také tématem, které se týká domácností seniorů, a to je deregulace nájemného. Měli bychom v čase krize zavést něco jako moratorium anebo jiné vhodné řešení po dobu krize. Když je moratorium v jiných oblastech, tak nevím, proč by majitelům bytových domů měly v době krize růst zisky. To je nemorální.
Ale deregulace nájemného probíhá podle zákona, který přijala vláda v čele s ČSSD.
Ten zákon je dobrý, ale není dobrý v časech krize. A nebyl doprovázen v době pravicových vlád, a měl být, systémem sociálních dávek domácnostem tak, jak je to běžné v západní Evropě.
Nemělo by přijetí takového moratoria negativní vliv na projednávání 4800 žalob majitelů domů, kteří se ve Štrasburku domáhají odškodnění za regulované nájemné? Navíc podobná moratoria v minulosti Ústavní soud zrušil…
Ale já nemluvím o tom, že by měla deregulace skončit. Jen by mělo nastat moratorium do doby, než lidé budou schopni navýšené nájemné platit. A než stát začne fungovat sociálními dávkami tak, jak by měl, a než se začne dotvářet trh s byty. Než tady začne výstavba sociálních bytů, tak nájemné půjde nezadržitelně nahoru. Vím, že to je v zájmu majitelů domů, ale ne v zájmu nájemníků, kterých bude vždy většina.
Proč by však měli doplácet na to, že stát nemá fungující mechanizmy, majitelé domů? Neměl být zákon o sociální výpomoci nájemníkům přijat rovnou s deregulací nájemného?
S tím se při vzniku zákona počítalo a počítalo se s vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí a prostředky, které na to budou uvolňovány. Ale bohužel za vlád ODS se to nestalo.
ODS žádá odvolání ministra vnitra Martina Peciny. Souhlasili byste s jeho výměnou, kdyby hrozilo, že ODS „odvolá“ podporu Fischerovu kabinetu, pokud by Pecina zůstal?
Pokud chce ODS vyvolat politickou krizi, tak ji nepochybně vyvolá. Je zřejmé, že pan Langer je velice nervózní z vývoje na ministerstvu vnitra, protože někteří lidé si mysleli, že budou dále provádět langerovskou politiku bez Langera. Ministr Pecina se chová naprosto standardně. Pokud vím, pan Zajíček odešel z funkce náměstka sám. Manažersky nezvládal svůj rezort, jak je vidět z projektu datových schránek. Dělat z toho případ pro vyvolání vládní krize je zcela neodpovědné.
Kdybychom měli legální cestu, jak bezpečně vyvolat předčasné volby, aniž by došlo k jejich zrušení, tak bych šel rád touto cestou. Ale pokud ta cesta není, tak musím respektovat rozdělení rezortů ve vládě. Mně se také například zajídá řádění náměstka Šnajdra na ministerstvu zdravotnictví, který se tam chová jako na dobytém území a dělá tam jeden nesmysl za druhým. Je to prostě úřednická vláda, a i když je pan Šnajdr zřejmým exponentem ODS, je to věc příslušného ministra, že to trpí.
Budete tedy trvat na tom, aby Pecina zůstal, i za cenu vládní krize?
Tak bude vládní krize vyvolána ODS a budou další dva pokusy o sestavení vlády a budou předčasné volby. To je zřejmé. Já jinou cestu nevidím. Jestli oni chtějí shodit tuto vládu, tak za to ponesou plnou odpovědnost. My nebudeme v této věci ustupovat. Já už nemám zájem číst nějakou Kubiceho zprávu číslo dvě. Všichni občané vědí, co je pan Langer zač. A zasahování pana Langera do ministerstva vnitra je nepřijatelné. Nepřipadá v úvahu.
Ale reorganizace rezortu a přesuny kompetencí nejsou prvními kontroverzními kroky ministra Peciny. Předcházelo tomu jmenování bývalého šéfa Národní protidrogové centrály Jiřího Komorouse prvním náměstkem…
Pan Langer si nemůže myslet, že se na ministerstvu vnitra nechá taková personální situace, že bude dál řídit ministerstvo po telefonu. To žádný, ani nestranický úřednický ministr dělat nebude. My se nesnažíme zasahovat ani do těch rezortů, kde jsme nominovali nestranické ministry, a už vůbec ne do těch rezortů, které byly nominovány někým jiným. Ani jsme nevyžadovali změnu obsazení v těchto rezortech, kde jsou exponenti bývalých koaličních stran. Je tady úřednická vláda, ale aparát vlády zůstává beze změny. Ani to není úplně korektní ve vztahu k zájmům sociální demokracie. Ale my se ani předčasných voleb nebojíme a vyhrajeme v nich. Záleží jen na ODS, jakou cestou
se vydá.
Za důvod prohry německé sociální demokracie ve volbách jste označil velkou koalici. Vy tedy vylučujete, že byste po červnových volbách uzavřeli koalici s ODS, pokud nastane opět patová situace?
Ta nenastane, předvolební průzkumy tomu nenasvědčují. Ale po volbách v roce 2006 jsme viděli širokou koalici s ODS a KDU-ČSL jako nejlepší možné řešení patové situace, která nastala. Jen v patové situaci je možná spolupráce mezi těmito dvěma velkými stranami. Věděl jsem, že když bude v koalici juniorním partnerem sociální demokracie, tak relace volebních výsledků po čtyřech letech spolupráce bude stejná, jako je dnes relace dvou velkých stran v Německu. Pokud bychom do toho tehdy šli, odhadoval jsem náš volební výsledek v následujících volbách mezi 20 až 25 procenty a ODS mezi 30 až 35 procenty. A to se stalo německé SPD. Proto volební výsledek SPD pro mě není nějaké velké překvapení. Takže velká koalice v Česku skutečně jen jako mimořádná možnost.
Koho vidíte jako případného možného koaličního partnera? Komunisty?
Komunisty jsme pro koaliční spolupráci vyloučili. Hovoříme o středových stranách, nebo je samozřejmě možná menšinová vláda. Pokud by sociální demokracie ve volbách zvítězila, tak by jí to strany měly umožnit.
S čí podporou?
Napříč politickým spektrem, protože se nemůžeme spolehnout na jednoho partnera. V sociální oblasti můžeme hovořit o spolupráci na parlamentní úrovni s komunisty, v některých otázkách s lidovci, v národněbezpečnostních otázkách jen s lidovci a ODS. Samozřejmě tím nejčistším řešením by byla koalice mezi ČSSD a středovými politickými partnery. Ale to jsem říkal před krajskými volbami také a politický střed se nám nějak vypařil. Zelení přestali existovat a lidovci výrazně oslabili.
Mohou vám případní koaliční partneři věřit? Když jste byl premiérem, byli jste v koalici s lidovci a unionisty, ale zákony jste ve sněmovně navzdory koalici prohlasovávali spolu s komunisty. Já tomu dost dobře nerozumím. My jsme plně dodrželi smlouvu, kterou jsme s koaličními partnery uzavřeli. Nešlo o typickou koaliční smlouvu, té se naši partneři bránili. Když jsem se stal premiérem, trvali jen asi na třech podmínkách, a ty všechny jsme čestně splnili. Netrvali na tom, že nebudeme hlasovat s jinými stranami, postupovali jsme stejně, jako oni v některých jiných otázkách. Pan Kalousek už byl přece oběma nohama v koalici s někým úplně jiným a také mu to nikdo nevyčítá. Povinností vlády a nejsilnější vládní strany je zajistit přijetí zákonů, které slíbila ve svém programovém prohlášení. A to jsme udělali. A jestli to bylo s komunisty nebo s někým jiným, je myslím dneska úplně jedno. Co říkáte tomu, že předseda ODS Mirek Topolánek spojil s ratifikací Lisabonské smlouvy v Česku svoji politickou
budoucnost?
Pan Topolánek dělá tu a tam zoufalá gesta, tu a tam gesta, kterým ne úplně rozumím. Ale tohle možná dává určitou logiku, když je předsedou významné politické strany, která říká, že je pro ratifikaci smlouvy, a pak vznikne významná skupina zákonodárců ODS, kteří podají ústavní stížnosti a tím zablokují ratifikaci. Pokud pan Topolánek nedokáže přesvědčit své kolegy, tak by se měl zabývat něčím jiným než politikou, třeba rybařením.
Dočkáme se přímé volby prezidenta, když váš návrh prošel v prvním čtení ve sněmovně? Bude velmi těžké získat pro to v parlamentě kvalifikovanou většinu, již vyžaduje změna ústavy. ODS přichází s bizarními návrhy, které možná vycházejí vstříc jejímu stranickému zájmu, ale určitě ne zájmu země. Mít prezidenta, který je volen v prvním kole menšinou hlasů, na což ODS sází, nemusí vyhovovat všem občanům. Vy jste nevyloučil, že byste se ucházel o prezidentský úřad. Věříte, že byste v přímé volbě uspěl? V posledním průzkumu veřejného mínění podle STEM je moje podpora mezi občany vysoká, když ji srovnám s jinými lídry politických stran. Ti další politici jsou v jiné kategorii, nejsou tak exponovaní, tak viditelní, nejsou na ně vedeny takové útoky. Proto nemám jediný důvod, proč bych se přímé volby bál. Myslím, že ČSSD posílí ve volbách do sněmovny a může se stát po příštích senátních volbách i nejsilnější stranou v Senátu. Proto je možná i nepřímá volba přes parlament. Ale k tomu, abych mohl kandidovat na funkci prezidenta, bych se musel stát nejprve premiérem, tedy vyhrát volby, což myslím není nesplnitelné, a být úspěšným premiérem, což se nemusí povést. V tuto chvíli je to teoretická možnost, já o ní mluvím otevřeně jako o možnosti, nic víc. Spojíte s vítězstvím sociální demokracie svůj osud v politice? Myslím, že sociální demokracie ve volbách vyhraje, tak nemusím řešit tak fatální otázky, jako stále řeší pan Topolánek. O výhře ČSSD ve volbách tedy ani trochu nepochybujete?
Ne.
