Stát dopředu prozradil, že chce majetek zkrachovalé důlní firmy koupit za jednu korunu. Podání nabídky však zvažují i oceláři a další velcí odběratelé karvinského uhlí
Okolo OKD se rozehrává napínavá hra místy připomínající partii pokeru. Vláda svým kartám věří a dopředu je vyložila na stůl: posílá do hry státní podnik Diamo a doly na Ostravsku chce koupit za jednu korunu.
Zájemců je však víc. Ze známějších jmen se hovoří o ArcelorMittalu Ostrava, Třineckých železárnách či o společné nabídce byznysmenů Petra Otavy a Petra Pauknera.
Uchazeči teď mají na výběr ze dvou variant. Mohou podat nabídku v probíhající soutěži, kterou organizuje insolvenční správce OKD Lee Louda, a „přebít“ dopředu známé karty Diama. Nevýhodou takového plánu je, že spolu s perspektivnějšími doly získají i nechtěný bonus v podobě uzavíraného Dolu Paskov, jehož sanace vychází na stovky milionů korun.
Druhá varianta - složit pro tentokrát karty a čekat na úspěch v další hře - je určena hlavně pro odvážnější hráče. Lze spekulovat na to, že Diamo po čase odprodá doly Karviná a ČSM (to jsou ty s delší perspektivou těžby), nebo je aspoň na několik let za vysoutěženou cenu pronajme jinému provozovateli. Takový scénář je sice nejistý, ale případné investory přitahuje více.
Mládek versus Babiš
Státní podnik Diamo, který se specializuje na sanaci bývalých těžebních lokalit po celém Česku, se do soutěže hlásí víceméně z donucení. Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Janem Mládkem předloží vládě návrh, aby Diamo koupilo doly v ostravsko-karvinském revíru za symbolickou jednu korunu. „Smyslem nabídky je zabránit opakování stejného příběhu, který se již v OKD odehrál. Bylo by hloupé opakovat stejnou chybu, že soukromý vlastník pobere zisky a přenechá státu náklady spojené s útlumem dolů a uvolňováním pracovníků“ vysvětlil před týdnem Mládek během setkání s novináři.
Zmíněný scénář vyhovuje také odborářům. Předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík říká, že hlavním cílem odborů je přechod dolů do státního vlastnictví.
Má totiž obavy, že OKD s novým vlastníkem dopadne za pár let podobně jako za éry Zdeňka Bakaly.
Současně Mládek doufá (a trochu si tím protiřečí), že nabídky podají i další uchazeči.
„Velmi bych si přál, aby se objevily další plnohodnotné návrhy na odkup OKD od seriózních investorů, kteří se postarají nejen o pokračování těžby, zaměstnanosti v regionu a uspokojení věřitelů, ale zajistí i řádný útlum po ukončení těžby,“ prohlásil ministr průmyslu a dodal, že případný soukromý vlastník dolů od vlády nedostane ani korunu státní pomoci.
Jasný názor na věc má naopak ministr financí Andrej Babiš. Jednoznačně preferuje prodej OKD do rukou privátního investora. „Proces prodeje probíhá, tak nechápu, proč se ho kolega Mládek snaží narušit,“ uvedl Babiš.
Podle informací týdeníku Euro má Babiš obavy, že se doly v majetku Diama stanou „černou dírou“, která sice nějaké to uhlí vyprodukuje, ale současně spolyká miliardové dotace ze státní kasy. K tomu je třeba přičíst fakt, že Diamo spadá pod Mládkovo ministerstvo průmyslu, a Andrej Babiš má věci rád - jak známo - pod svým dohledem.
Mládek ovšem tvrdí, že nový vlastník bude muset znovu vytvořit rezervy na budoucí zahlazování těžební činnosti. Ty se za Bakalovy éry rozpustily jako jarní sníh. Podle posledních známých údajů z loňského ledna tyto rezervy dosahovaly pouhých 894 milionů korun. Ještě v polovině roku 2007 mělo přitom OKD na účtu rezerv určených na sanaci pozemků a odstranění důlních škod uloženo 2,3 miliardy korun.
Hutníci mají opatrný zájem
Podle nedávného vyjádření insolvenčního správce Leea Loudy se nezávazně přihlásilo deset zájemců z Česka i ze zahraničí.
Konkrétní jména neuvedl, ale podle informací týdeníku Euro mezi ně patří hlavní odběratelé uhlí z ostravsko-karvinských dolů - tedy ocelárny a výrobci koksu. Mezi uchazeči naopak budou chybět energetické skupiny ČEZ, EPH a Severní energetická, které prý o těžbu černého uhlí zájem nemají.
Třinecké železárny ovládané skupinou investorů okolo Tomáše Chrenka podání nabídky zvažují, i když jasné rozhodnutí zatím nepadlo. „Za určitých okolností by Třinecké železárny mohly mít zájem o vybraná aktiva společnosti,“ řekla mluvčí železáren Petra Jurásková.
Opatrnější je ve svých vyjádřeních mluvčí druhé ocelárny - ArcelorMittal Ostrava. Ta ročně nakupuje 1,4 miliony tun koksovatelného uhlí a většinu právě z produkce OKD. „Z hlediska udržení plynulosti výroby jsou pro nás dodávky z OKD důležité.
Jsme připraveni na různé scénáře, ale k případnému podání nabídky se vyjadřovat nebudeme,“ uvedla mluvčí hutí Barbora Černá Dvořáková.
Třetím logickým uchazečem je skupina Metalimex vedená Petrem Otavou mladším.
Na konci roku 2013 koupila od nizozemského holdingu NWR závod na výrobu koksu v Ostravě a provozuje rovněž úpravnu uhlí v Dětmarovicích. Vlastnictví aspoň části OKD by i v případě Metalimexu dávalo smysl.
Otava měl (ve spolupráci se skupinou Carbounion byznysmena Petra Pauknera) zájem o provozování dolů zkrachovalého OKD již na jaře loňského roku. Ke konkrétní dohodě s insolvenčním správcem však tehdy nedospěl. Svou roli mohly sehrát nízké ceny černého uhlí, které před rokem dopadaly na dno.
Účet pro Bakalu a Kadase
Ještě v polovině loňského roku to vypadalo, že těžit uhlí na Karvinsku je ekonomický nesmysl a že osudem zkrachovalého podniku s téměř 11 tisíci pracovníky bude rychlé uzavření dolů a masivní propouštění. Naděje se objevila poté, co v druhé polovině loňského roku nastal na světovém trhu strmý cenový vzestup uhlí.
Dražší koksovatelné uhlí, které je klíčovou surovinou pro ocelárny a slévárny, za poslední rok podražilo ze 75 na současných 165 dolarů za tunu (jedná se o kontrakt s dodáním v létě tohoto roku).
Energetické uhlí ve stejném období vylétlo nahoru ze 40 na 70 dolarů za tunu.
Úmyslně zde neuvádíme kontrakty pro současné zimní měsíce, jejichž kotace vinou nerovnováhy na trhu vylétly do nebývalých výšek.
Pro další osud OKD jsou rozhodující dvě data. Do 24. února mají uchazeči podávat své závazné nabídky na odkup dolů a dalších provozních aktiv. Nejpozději v polovině dubna budou věřitelé OKD hlasovat o reorganizačním plánu, jehož klíčovým bodem je právě prodej dolů novému provozovateli.
Z úvah o prodeji dolů za korunu se může zdát, že početní věřitelé zkrachovalé společnosti OKD nedostanou ze svých pohledávek zpět vůbec nic. Tak zle však být nemusí. Větší hodnotu než šachty a zbytkové zásoby černého uhlí totiž nakonec mohou mít pohledávky za bývalými vlastníky atopmanažery OKD. Stačí jen „maličkost“ - vyhrát sérii soudních sporů a následně donutit protistranu k uhrazení aspoň části škod z minulých let.
Bývalé vlastníky Zdeňka Bakalu a Petera Kadase, kteří OKD ovládali od konce roku 2004 do počátku loňského roku, důlní podnik žaluje o celkem 24,5 miliardy korun. Příčinou loňského bankrotu OKD totiž nebyly jen padající ceny černého uhlí, ale také vysoké dividendy a rostoucí zadlužení.
Insolvenční správce Lee Louda před několika týdny manažery OKD vyzval, ať zažalují také bývalé členy představenstva a dozorčí rady. Tím, že bez námitek odsouhlasili vlastníkům požadované dividendy a dopustili předlužení podniku, prý způsobili škodu vyčíslenou na téměř 2,8 miliardy korun.
Jako marná snaha působí žaloba na bývalý mateřský holding NWR, od kterého chce současné vedení OKD získat nazpět 22,67 miliardy korun. Nizozemská společnost NWR totiž kromě zkrachovalé společnosti OKD žádný významnější majetek nevlastní, kdežto závazků má víc než dost.
A právě tato spekulativní aktiva s nejistou návratností přitahují zájem majitele a šéfa investiční skupiny Arca Capital Pavola Krúpy. „Iniciovali jsme vyčlenění žalovaných náhrad škod a máme zájem je odkoupit,“ řekl Krúpa týdeníku Euro.
Vraťme se obloukem k naší pokerové terminologii. Hráči zvedli karty a zatím váhají. Už brzy uvidíme, kdo nabídku státu dorovná, a kdo naopak karty složí.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
