Komunikační konzultanti hnutí ANO mohou být spokojeni. Nová vizionářská příručka Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím se dočkala obrovského mediálního ohlasu. Babiš znovu perfektně našel díru na zdejším politickém trhu.
Česko nemá od svého vstupu do Evropské unie před třinácti lety žádnou dlouhodobou vizi. Nevíme, kam směřujeme, čeho chceme jako stát dosáhnout, nejsme schopni si vytyčit žádný konkrétní cíl.
Žádný Havel
Takové přešlapování na místě může být hodně nebezpečné. Nejen kvůli tomu, že nás k ničemu nemotivuje, ale snadněji můžeme zapomenout i na základní demokratické hodnoty, s nimiž náš stát stojí a padá.
A právě o nich se toho v Babišově pragmatickém návodu na budoucnost moc nedočtete. Jistě, vůdce ANO není žádný Václav Havel (sám to dokonce o sobě tvrdí), ale kapitolu o demokracii a lidských právech by měla mít každá vize, která to s touto zemí myslí vážně. Přitom to byla právě Babišem obdivovaná první republika, jež v tomto státě položila moderní demokratické a lidskoprávní základy. Aspoň na chvíli. Jinak Češi nejsou na liberální režim příliš zvyklí a často nerozumějí jeho významu pro svůj každodenní život. Výše platu je stále větším tématem.
Přečtěte si komentář k Babišovým slibům:
Komentář: Pohádky ovčí Babišky
Právě proto je třeba tyto základy pořád připomínat. Ale v předkládané vizionářské příručce, která by měla nastolit klíčové hodnoty, jde paradoxně ze všeho nejvíc právě o ten „každodenní“ život. V absenci jakéhokoli hodnotového základu se skrývá důležitá symbolika.
„Demokratická procedura“
Podle Andreje Babiše je demokracie žvanírna, která ho jen zdržuje. Chce proto vládu jedné strany v zemi, kde se většinovým systémem volili vždy jen diktátoři. Chce zrušit Senát v zemi, která bez horní komory většinou neumí napsat fungující zákon. Pojistkou demokracie má být údajně referendum o všech ústavních změnách, které si Andrej Babiš vysnil.
Voliči jsou pochopitelně skvělé alibi, jen jim dejme víc pravomocí. Koneckonců v minulosti už si sami do svého čela zvolili i ty největší masové vrahy dějin, takže pohoda. Bezpochyby by Babišovi při jeho současné popularitě odhlasovali i leckteré přiškrcení liberální demokracie.
Ostatně sám si vůli lidu v „demoverzi“ vyzkoušel na letošním únorovém sněmu ANO. Delegáti mu poslušně dali do rukou téměř absolutistickou moc ve vnitrostranických záležitostech. Babišův kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch pak může vesele poznamenat: „Podle stanov je možné, aby předseda strany volební kandidátku finálně zcela změnil. Všichni s tím na sněmu hnutí ANO souhlasili, takže je to demokraticky schválená procedura.“ Demokraticky jsme si odhlasovali, že demokracii omezíme. Takže co je na tom špatného?
Když člověk poslouchá některé Babišovy vize, nejraději by si nalepil pásku přes oči, nasadil špunty do uší a snil o zemi, kde zítra neznamená včera. Ostatně oční pásky a ušní špunty byly k mání i při představování Babišovy příručky. Prý kvůli lepšímu snění. Doporučuji si je pořídit všem. Až si zvolíme jednobarevnou Babišovu vládu měnící ústavu, budeme je potřebovat.
Víc než Babišovy údajné sny o něm vypovídá série nahrávek:
ČLÁNKY DO MAILU