Paskvil skončí. Narodí se paskvílek?

Antimonopolní úřad před sebou valí šest případů, kde má prokázat nešvary řetězců

Laciné rohlíky, nejlevnější krabicové mléko, cukr či mouka v akci. Osvědčený trik obchodníků, jak přilákat zákazníky. Zákon proti řetězcům ho nezničil, šije se proto nová regulace. Nápady, jak ji zdokonalit, mohl každý přidat k lepšímu během měsíční veřejné debaty, uzavřené uplynulou neděli. Než nové úpravy spíchnuté horkou jehlou, měli by si obchodníci raději přát, aby se co nejdéle udržel současný paskvil či legislativní zmetek, jak většinou označují zákon o významné tržní síle. Všichni už přece vědí, že platný předpis je špatný a je na odpis. A s takovým chabým bičem antimonopolní úřad asi stěží vyrukuje na další hříšníky. Stačí, jak má zamotanou hlavu ze šesti případů, ve kterých se snaží prokázat prohřešky valné většině zahraničních řetězců, které v Česku působí. „Předpokládali jsme, že řízení půjdou podstatně rychleji,“ přiznává předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj. Jak ale říká, musejí být velmi pečliví. Dobře vědí, že právníci řetězců jsou připraveni rozcupovat rozsudky opírající se o zákon s vágními pojmy. Rafaj ještě coby poslanec za ČSSD pomohl nepovedenému předpisu na svět. „Nebyl to pravé, co by naše hospodářské prostředí potřebovalo,“ připouští šéf ÚOHS po roce a čtvrt fungování zákona.

Hříšníci, zatím údajní

„Jedno správní řízení se chýlí k závěru. Rozhodnutí vydáme koncem května,“ předesílá místopředseda ÚOHS Hynek Brom. Loni na podzim přitom avizoval, že na spadnutí jsou rozsudky ve dvou až třech případech. Jeden hříšník měl dostat trest za nekalé praktiky už pod vánoční stromeček. Rafajův úřad ale „dárek“ dosud nestačil zabalit do neprůstřelné argumentace. Komu hrozí pokuty? Delikty úřad prošetřuje u obchodníka roku Lidl a jeho soukmenovce Kauflandu (německá skupina Schwarz), podezřívaného hned ze dvou nešvarů. Na tapetě antimonopolního úřadu se už loni na jaře ocitl Ahold, který je se svými hypermarkety a supermarkety Albert čtyřkou na tuzemském trhu. Provinit proti zákonu se měly i Tesco, nejsilnější firma na českém trhu, a Globus, těšící se mimořádné věrnosti zákazníků. Jednatel Globusu Petr Vyhnálek je přesvědčen, že jednali v souladu se zákonem a nic špatného neudělali. „Pokud se někdo domnívá, že jsme pravidla nedodrželi, ještě to neznamená, že to tak je,“ věří si Vyhnálek. Několik podnětů adresovala ÚOHS kupříkladu Potravinářská komora (PK). Její prezident Miroslav Toman je duchovním otcem zákona o významné tržní síle. „Tesco je šetřeno kvůli poplatkům, tedy financování nějaké činnosti bez přiměřené protihodnoty. Někteří další kvůli nedodržování třicetidenní splatnosti,“ vysvětluje mluvčí PK Dana Večeřová.

Marné čekání na kuchařku

Potravinářská komora jako jedna z mála kontroverzní zákon pochopitelně hájí. „Na chování řetězců má pozitivní vliv. Viditelně se zlepšilo,“ tvrdí Večeřová. Advokát Michal Nulíček z kanceláře Hogan Lovells, který jinak patří ke kritikům zákona, míní, že zahájení správních řízení nepochybně mělo jistý preventivní účinek. Ovšem fakt, že antimonopolní úřad dodnes pravomocně nerozhodl ani v jedné věci, přičítá nekvalitnímu textu předpisu a jeho značně problematické aplikovatelnosti. „Je to tím, že často používá zákonem i právní praxí nedefinované pojmy jako významná tržní síla, závislost, zemědělské a potravinářské výrobky nebo čistý obrat,“ vyjmenovává Nulíček.
Obchodníci a jejich právníci očekávali, že ÚOHS vydá „kuchařku“, v níž osvětlí, jak chápat některé nejasné termíny. Úřad ji dodnes nevydal, což si vysvětlují jako jeho bezradnost s uchopením zákona. Za zneužití takzvané významné tržní síly přitom může obchodník s obratem nad pět miliard korun dostat pokutu až deset milionů korun či deset procent z ročního obratu. ÚOHS i přes poznání, jak „vachrlatý“ je zákon, musí rozjeté případy nějak dotáhnout do konce. Téměř jistě nesáhne k nejtvrdším trestům. Místopředseda Brom předem počítá s tím, že se pokutované firmy odvolají.

Rohlíky a spol.

Rohlík za devadesát haléřů, nedodržování třicetidenní lhůty splatnosti či prodej za takzvané podnákladové ceny byly hlavní spouštěče pro vyšetřování antimonopolního úřadu. Právě povinnost uhradit dodané zboží do třiceti dnů vyzdvihují potravináři jako přínos zákona odsouzeného k zániku. Pekaři si navíc nemohou vynachválit, že jim předpis ulevil od takzvaných vratek, aby nemuseli z obchodů zpátky svážet rohlíky a chleba, které se ten den neprodají. „Ubylo také letákových akcí u zboží, které řetězce nejčastěji nabízely za podnákupní ceny,“ doplňuje pozitiva mluvčí PK. O zrušení kritizovaného zákona mluvil brzy po nástupu Nečasovy vlády ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Jeho vládní kolega a šéf agrárního resortu Ivan Fuksa (ODS) na přání agrární a potravinářské lobby prosazuje, aby se o ochranu dodavatelů vypáranou ze zákona o významné tržní síle nově obohatily zákony o cenách a ochraně hospodářské soutěže. „Trváme na tom, aby se v jiných předpisech skutečně objevily zásadní části zrušeného zákona, jako je třicetidenní doba splatnosti, zákaz prodeje za podnákupní ceny, zákaz vratek, regálného nebo zalistovacích poplatků,“ zdůrazňuje mluvčí PK. S prvním návrhem, který požadavky obsahuje, je tudíž komora spokojena.

Pojmy a dojmy

Co se vlastně změní? Zanikne termín významná tržní síla a nahradí jej „významné ekonomické postavení“. Bude ho mít soutěžitel s čistým ročním obratem přes pět miliard korun, který má současně vyšší tržní podíl než většina soutěžitelů na daném trhu. Podstatný rozdíl je v tom, že regulace obchodních vztahů nebude omezena jen na zemědělské a potravinářské produkty. „Bude se týkat všech obchodních vztahů, tedy i v dopravě, zdravotnictví a dalších oborech,“ upozorňuje místopředseda ÚOHS Brom. Je přesvědčen, že definice významného ekonomického postavení bude mnohem čitelnější a pochopitelnější než současný termín významná tržní síla. Přestože konečné znění nové úpravy zdaleka není hotové, pozoruje advokát Nulíček změnu k lepšímu. „Je zřejmé, že bude mít širší použitelnost, když opouští pouze trh se zemědělskými a potravinářskými produkty. Nová úprava také obsahuje právní pojmy, jejichž výklad je relativně ustálen,“ oceňuje.
Náhražky zrušeného zákona se ale obává Svaz obchodu a cestovního ruchu, který si na platný předpis loni stěžoval u Evropské komise. „Zdá se, že nové řešení bude ještě horší. Znovu je namířeno proti obchodu,“ kritizuje šéf svazu Zdeněk Juračka. Místo regulací a zákonů chtějí dát obchodníci sdružení ve svazu přednost samoregulaci, jejíž principy formulovali v nedávném prohlášení. V podstatě se zavazují k tomu, že nebudou používat praktiky, na něž si dodavatelé stěžují. Ve svazu ovšem nejsou všechny obchodní společnosti. Mimo stojí například tuzemská jednička Schwarz se sítí Kaufland a Lidl. Prošetřovaní Obchodní řetězce, vůči nimž zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže správní řízení
Kaufland – dvě řízení
Lidl
Globus
Tesco
Ahold

Nový bičík na řetězce Připravované úpravy, které mají nahradit zákon o významné tržní síle
- Zákon o cenách zakáže obchodníkům prodávat zboží za cenu nižší, než za jakou ho koupili od dodavatelů
- Podnákupní cenu může obchodník použít jen pro podporu prodeje při uvádění nového zboží na trh, a to nejvýše na dobu třiceti (či šedesáti) dní. Nižší cena než nákupní je možná po třicet dní i při sezonním výprodeji, při nabídce poškozených zásob či zboží ohroženého rychlou zkázou nebo při doprodeji zásob, pokud obchodník definitivně končí
- Zákon o ochraně hospodářské soutěže definuje významné ekonomické postavení a formy jeho zneužívání. Jde zejména o zjevně nepřiměřené obchodní, cenové a platební podmínky, požadování různých bonusů, slev a provizí, splatnost delší než třicet dnů, uplatňování takzvaných vratek zboží a pokus získat od druhé strany nepřiměřený prospěch či platbu