Č e s k á s p o ř i t e l n a
Nad posílením kapitálu České spořitelny se stahují mraky časové tísně. Pokud nebude rychle doplněno prezidium FNM, bude jej muset zastoupit jeho výkonný výbor a vláda. Namísto poklidně mazurkového úpisu tak přichází do hry temperamentnější tanec.
Taková relativní maličkost, jako jsou procedurální problémy s obsazením prezidia Fondu národního majetku, silně zkomplikovala na první pohled průchodný a vyřešený krok, kterým je posílení kapitálu České spořitelny ze zdrojů Fondu národního majetku.
Nebezpečí přišlo ze strany, ze které to nikdo nepředpokládal. Prezidium fondu totiž není po úmrtí náměstka ministra zemědělství Václava Humpála usnášeníschopné, a přesto je to právě ono, které musí schválit úpis podřízeného dluhu pro spořitelnu. Tuto roli bohužel nemůže simulovat vláda, která by zřejmě byla o něco pružnější.
Prezidium Fondu národního majetku má mít celkem devět členů. V současné době jich je pouze pět. Nového člena, který by zajistil usnášeníschopnost prezidia, může schválit pouze Poslanecká sněmovna, která se sejde až koncem listopadu. Podřízený dluh pro spořitelnu musí být upsán do konce letošního roku, aby jej mohl tento peněžní ústav zavést do účetnictví, a splnil tak kritérium dostatečné kapitálové přiměřenosti. Nebezpečí, že se celá transakce nestihne, tedy rozhodně existuje.
Představenstvo i vláda na nohou
Podle informací týdeníku EURO jednalo minulé úterý o problému s úpisem představenstvo České spořitelny a měla se jím zabývat i vláda, ač to původně neměla na programu. Představitelé České spořitelny i FNM v minulých dnech opakovaně potvrzovali, že podřízený dluh bude upsán do konce letošního roku bez časových problémů, a pokud se něco řešilo, tak šlo spíše o volbu nejvhodnější cesty posílení kapitálu spořitelny.
Protože FNM nemá dostatečný objem peněz na to, aby mohl upsat emisi v miliardovém objemu, bylo od počátku jasné, že si peníze musí půjčit. Zpočátku to vypadalo, že si fond půjčí na úpis dluhu od samotné spořitelny, ovšem auditor by se zřejmě na takový krok netvářil právě přívětivě. Proto se fond rozhodl získat peníze od zahraničních bank. Podle informací týdeníku EURO jsou na poskytnutí úvěru připraveny tři velké zahraniční banky, a to rakouská Erste Bank a holandské ING Barings a ABN AMRO Bank. Objem podřízeného dluhu, kterým musí Česká spořitelna posílit svůj kapitál, aby splňovala kritéria České národní banky, bude činit přibližně 5,7 miliardy korun. To potvrdil minulý týden generální ředitel ČS Jaroslav Klapal. Uvedl rovněž, že transakce bude dokončena ještě letos. FNM povede celou emisi podřízeného dluhu, dodal s tím, že celá operace je tedy nyní čistě v rukou fondu.
Výkonný výbor ve hře
Druhý největší vlastník spořitelny, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, je rovněž jedním z očekávaných účastníků úpisu, výše jeho účasti na podřízeném dluhu ČS však nebyla zatím upřesněna a bude zřejmě ještě předmětem jednání mezi FNM a BERD. Kapitálová přiměřenost spořitelny na konci letošního třetího čtvrtletí dosahovala podle metodiky ČNB 8,76 procenta, což je mírně nad limitem centrální banky, ovšem očekávaná zhruba sedmimiliardová ztráta hospodaření tohoto ústavu by srazila tento ukazatel pod limit centrální banky.
„Volba nového člena prezidia se dá očekávat tento měsíc, řekl v rozhovoru pro EURO místopředseda FNM Michal Hrubý. „I když by se úpis dluhu nestihl do konce letošního roku, ale například až počátkem ledna, bylo by možné jej zpětně zahrnout do účetnictví banky, dodal.
„To, že prezidium Fondu není usnášeníschopné, je samozřejmě problém. Půjčka spořitelně ovšem spěchá, a proto jsme hledali cestu, jak ji co nejrychleji poskytnout. Navrhne ji proto výkonný výbor FNM, a pokud vláda toto rozhodnutí požehná, anebo ho alespoň vezme na vědomí, bude cesta volná, tvrdí předseda hospodářského výboru Parlamentu František Brožík (ČSSD).
Krajní varianta: státní garance
Tato varianta je tedy připravena pro případ, že Parlament nestihne zvolit nové členy prezidia Fondu národního majetku. Mělo by se tak zřejmě stát na mimořádné schůzi sněmovny 24. listopadu, která bude znovu jednat o státním rozpočtu. Podle informací týdeníku EURO vláda sice navrhne čtyři nové kandidáty, zvolen však zřejmě bude jenom jeden nový člen, a to nezávislý odborník z bankovních kruhů.
Jako krajní varianta by zřejmě mohla být zvolena i státní garance za úvěr, který by si půjčila na trhu sama spořitelna. Je ovšem otázkou, zda vláda již nevyčerpala limit na objem poskytnutých garancí, který činí osm procent z objemu výdajů státního rozpočtu. Podle názoru ředitele společnosti Expandia Finance Miroslava Singera je rovněž možné, aby do hry vstoupila Konsolidační banka.
