Zajímavé je, že průzkumy vyčíslující náklady na vstup do nového školního roku platí firmy nabízející spotřebitelské úvěry. Takže podle toho, který si objednal Cetelem u agentury STEM/Mark rodiče nejčastěji utratí mezi 500 až 3000 korun. Další tisíce pak stojí kroužky nebo školní výlety. Výzkumníci pak přicházejí se zjištěním, že pro velkou část rodičů, plných 70 procent, je důležité, aby dítě ve svém vybavení nezaostávalo za spolužáky. Což se týká třeba mobilního telefonu.
Konkurenční Home Credit zase vypočítal, že vybavení pro prvňáka vyjde na 8400 korun. Do toho už rovnou s mobilem počítá. Ten s odhadovanou cenou 2900 korun je největší položkou školního rozpočtu. Pak je třeba ještě myslet na obědy a svačiny, přezůvky, výtvarné potřeby… a asi dalších 30 položek.
K čemu taková informace ovšem je? Rodiče, kteří školákům věci potřebné pro jejich vzdělávání nakupují, orientačně tuší, kolik je to stojí. Ostatní to asi moc nezajímá. Mám takový pocit, že podobné průzkumy mají nejspíš útočit trochu na svědomí rodičů, aby si řekli „sakra, my utratili nějak málo, nemá ten náš Honzík horší vybavení než sousedovic Maruška…“
Letos ale najdou podobná vyčíslení ještě jednu cílovou skupinu. Politiky. Vždyť se to dá bezvadně použít v předvolební kampani. A matky (a také otcové), jejichž kreditky nebo spotřební úvěry, budou pěkně koncem září v nejostřejší fázi předvolební kampaně pořádně vyčerpané, na volání po bezplatných pomůckách mohou slyšet. Však taky exposlankyně KSČM Gabriela Hubáčková již na stránkách Parlamentích listů píše, jaký je to šlendrián, že rodiče musí při nákupu pomůcek suplovat stát.
Bude jistě zajímavé sledovat, kdo se ještě přidá. Možná by se tohoto tématu mohla po dryáčnicku chytit Michaela Jílková a sezvat několik exposlankyní, které by si to o pastelkovné pěkně rozdaly.
Čtěte také další komentáře Adama Junka:
