NOVELA SILNIČNÍHO ZÁKONA - Expertní komise ministerstva dopravy v těchto dnech dokončuje návrh komplexní změny silničního zákona. Konečný návrh bude zřejmě obsahovat i doporučení, která vyvolají hodně diskuzí. Jedním z nich určitě je plánovaný celoroční zákaz jízdy kamionů v pátek odpoledne na českých komunikacích, se kterým dopravci zásadně nesouhlasí.
Nový silniční zákon platí necelé dva roky, konkrétně od 1. července 2006 a jedním z nejvíce diskutovaných bodů tohoto zákona byl nově upravený zákaz jízdy kamionů o letních prázdninách. Zatímco během roku nesmějí kamiony na silnice pouze v neděli odpoledne, v červenci a srpnu se tento zákaz rozšířil i na páteční odpoledne a sobotní dopoledne. Nyní již, alespoň podle vyjádření ministra dopravy Aleše Řebíčka, došlo k politické dohodě na tom, že se zákaz celoročně rozšíří na páteční odpoledne a celou neděli. V sobotu by pak kamiony jezdit směly. „Potvrzuji, že elementární dohodu máme a na právní úpravě pracujeme,“ uvedl Řebíček.
Páteční zákaz je kompromisem
Není žádným tajemstvím, že plánovaný celoroční zákaz jízdy kamionů v pátek odpoledne a v neděli je poměrně těžce vyjednaným kompromisem. Hlavně Strana zelených by totiž nejraději kamiony ze silnic dostala úplně a prosazovala i celoroční sobotní omezení. Z analýz, které si nechalo vypracovat ministerstvo dopravy, však vyplývá, že sobotní provoz je klidný, takže zákaz není nutný.
V případě, že do vlády opravdu půjde zejména celoroční páteční zákaz jízdy kamionů, dá se očekávat silný tlak dopravců i průmyslových podniků na jeho vypuštění. Dopravci totiž s rozšířením zákazu zásadně nesouhlasí. Podle nich by širší regulace negativně ovlivnila hospodářství, neboť zásobování by se omezilo na čtyři dny v týdnu. „Zákaz jízd kamionů je naprosto nekoncepční řešení, nejen že nenavazuje na úpravy v okolních státech Evropy, ale způsobí i kolaps dopravy, respektive celé ekonomiky,“ míní generální tajemník sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar. Navíc dodal, že kolem dálnic stále chybí parkovací místa pro kamiony. V celé řadě evropských zemí se zákaz jízdy kamionů nereguluje vůbec a pokud ano, tak rozhodně ne v pátek.
Průmyslníci se bojí o tržby
Se zákazem nesouhlasí ani průmyslníci, kteří by údajně v případě jeho zavedení přišli až o deset miliard korun ročně. Škody by vznikly proto, že průmyslové podniky by musely ukončit provoz již v pátek kolem 15. hodiny. Výrobci často také používají takzvaný systém just-in-time, kdy jde materiál z kamionu přímo do výroby, a nemají tak dostatečně velké sklady pro předzásobení.
Někteří kritici nového opatření navíc upozorňují na to, že se také v současnosti platný zákaz míjí účinkem. Ministerstvo dopravy i kraje totiž udělují velké množství výjimek, které umožňují jízdy kamionů rovněž v době, kdy by měly stát odstavené na parkovišti. Výjimky by se měly týkat výhradně kamionů převážejících potraviny, které rychle podléhají zkáze. Jen v loňském roce mělo tyto výjimky zhruba 2600 kamionů.
Osoba blízká asi skončí
Členové expertní skupiny ministerstva dopravy, připravující novelu silničního zákona, podporují také změnu zákona v části týkající se povinností provozovatele vozidla, která obsahuje i sporné ustanovení o takzvané osobě blízké. Problém „osoby blízké“ se týká situací, kdy se někteří řidiči snaží vyhnout postihu za dopravní přestupek tvrzením, že vozidlo řídil například rodinný příslušník. To má novela změnit. Část návrhů počítá s přenesením odpovědnosti na provozovatele, tedy majitele vozu. Například dopravní expert Stanislav Huml ve svém návrhu uvedl, že by se tak mělo postupovat v případech, kdy nebyl nikdo zraněn a nevznikla žádná škoda. Proti takovému vyřízení přestupku by ale bylo možno podat odpor, například pokud by řidič vozidlo použil proti vůli majitele.
Naopak ředitel dopravní policie Martin Červíček navrhuje vypustit ustanovení o osobě blízké a doplnit, že majitel vozidla je povinen poskytnout informace k určení totožnosti řidiče. Mezi dalšími návrhy se objevil například ten, který by umožnil řídit motorové vozidlo s hladinou alkoholu do 0,3 promile.
CO VŠECHNO BY MOHLA PŘINÉST NOVELA SILNIČNÍHO ZÁKONA
• zvýší se počet trestných bodů na 18
• zvýší se hranice hmotné škody při nehodě, při které
je nutné zavolat Policii ČR
• zavede se tolerance alkoholu v krvi řidiče do 0,3 promile
• zavede se celoroční zákaz jízdy kamionů v pátek
odpoledne
• zruší se institut osoby blízké, za nehodu bude
odpovídat provozovatel vozidla
Zvýší se bodová hranice?
Expertní skupina také projednávala změny týkající se bodového systému. Například podle předsedy Asociace dopravních psychologů ČR Aloise Hudečka by se měla zvýšit horní hranice ze současných 12 na 18 bodů. Podle zástupce Autoklubu ČR Václava Špičky by zase řidič po prvním vybodování, tedy dosažení 12 bodů, měl přijít o řidičské oprávnění na tři nebo šest měsíců. V současné době přijde o řidičský průkaz rovnou na rok.
Předseda Profesního společenství autoškol ČR Zdeněk Hlavatý zase podporuje možnost odečítání bodů například po absolvování speciálních kurzů a konzultací s dopravním psychologem. To přitom upravuje již novela, která byla schválena na začátku letošního roku. V souvislosti s bodovým systémem se objevily i návrhy, které požadují, aby nebyly bodovány takzvané nedbalostní přestupky, nebo aby řidič nebyl potrestán body po překročení rychlosti o deset až 15 kilometrů v hodině.
Přednost tramvaje před chodci zůstane
Jedním z hodně diskutovaných témat byla snaha upřednostnit chodce i před tramvají. Ministerstvo dopravy ale s prakticky absolutní předností chodců už nepočítá. Podle zástupce expertní komise Stanislava Humla se o možnosti, aby chodci měli přednost i před tramvají, nikdy příliš vážně neuvažovalo. „Dost poctivě jsem se prokousal těmi návrhy, které na stole jsou, a o tom, že by měla být přednost před tramvajemi, tam není ani slovo, to je opravdu dezinformace, vůbec o tom neuvažujeme,“ uvedl Huml. To, že kolejové vozidlo má přednost před všemi účastníky silničního provozu, říká podle Humla také vídeňská úmluva, která řeší pravidla silničního provozu v rámci Evropy.
Dopravní expert a děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos nabízí ale také jiný pohled. „Z technického hlediska to opravdu není vhodné, ale na druhou stranu stav, kdy tramvaj má přednost a ostatní vozidla ne, přináší řadu nehod a lidé, především starší chodci, kteří nejsou dokonale seznámeni s pravidly silničního provozu, jsou vystaveni nebezpečí,“ míní.
Diskutabilní zvýšení hranice hmotné škody
Velké diskuze ve vládě i parlamentu lze očekávat také nad návrhy, které prosazují výrazné zvýšení hranice hmotné škody, při jejímž dosažení je účastník dopravní nehody povinen volat policii. Současná právní úprava umožňuje účastníkům dopravní nehody nevolat k nehodě policie jen v případě, je-li škoda nižší než 50 tisíc korun. Jedním z návrhů expertní komise je zvýšení hranice škody, při které je řidič povinen přivolat policii, až na 250 tisíc korun. Tak vysoká hranice se ale nelíbí zejména pojišťovnám. „Přimlouvali bychom se za zachování současné hranice pro přivolání policie k nehodám. Tato hranice je příznivá pro odstranění banálních škod v provozu, kterými se policie v minulosti musela zabývat, řidiči
na ni čekali dlouhé hodiny, bránili provozu a často docházelo na místě k dalším nehodám,“ míní mluvčí pojišťovny UNIQA Eva Svobodová.
Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Tomáše Síkory nynější právní úprava způsobuje, že účastníci dopravní nehody raději volají policii ke všem nehodám, neboť mají jistotu, že tak budou ochráněna jejich práva, dojde k řádnému vyšetření nehody a škoda bude náležitě zdokumentována. Výši škody v mnohem větší hodnotě nedokáže prý běžný člověk odhadnout a vzhledem k průměrnému stáří osobních vozidel v Česku a jejich odpovídajícím cenám by tento posun mnohdy znamenal totální škodu. Výrazné zvýšení hranice hmotné škody by podle České asociace pojišťoven také znamenalo zvýšení rizika výskytu pojistných podvodů a významně ulehčilo jejich páchání. Alternativní návrh počítá se zvýšením hranice na 100 tisíc korun.
Platnost asi od Nového roku
Veškeré navržené změny silničního zákona je nyní nutné zpracovat do paragrafovaného znění a předložit k dalšímu projednání. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky má být paragrafové znění připraveno do léta a norma by v ideálním případě mohla platit od ledna 2009. Návrh vzešlý z práce expertní skupiny bude také nutné legislativně sladit s některými další předpisy.
