Pro všechny zájemce o vlastní bydlení je to skvělá zpráva. Dánská Jyske Bank začala nabízet desetiletou hypotéku s úrokovou sazbou minus 0,5 procenta.
Znamená to jednoduše, že banka zaplatí tomu, kdo si od ní peníze půjčuje, takže lidé splatí částku menší, než je samotný úvěr. V retailovém bankovnictví je to novum, a to takové, že Dánové k nabídce připojili dovětek: Ano, čtete správně!
Záporné úrokové sazby jsou však symptomem mnohem hlubší nemoci, se kterou se potýká moderní svět. V důsledku technologických změn, bohatnutí obyvatel, hospodářské politiky Číny, velké nejistoty a dalších věcí, které ekonomům vůbec nejsou jasné, se po světě nakupilo obrovské množství úspor. Odborně se to nazývá převis úspor. Lidé i firmy prostě mnohem víc spoří, než utrácejí, a hlavně mnohem víc spoří, než investují.
Moderní ekonomika je přitom nastavena tak, že právě investice do „kapitálových statků“, nových nápadů, projektů, myšlenek vytvářejí nová pracovní místa, ergo prosperitu.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
Centrální banky se situaci od poslední krize snaží „napravit“ tím, že do systému uvolňují pomocí nákupu dluhopisů velké množství peněz, které mají stlačit úrokové sazby co nejníže, aby bylo jednoduché (a levné) do nových projektů investovat. Výborně toho mimochodem pro svou expanzi využil Daniel Křetínský.
Evropská centrální banka zároveň zpoplatnila úložky, které si u ní nechávají komerční banky, když mají nadbytek volných peněz. Chce je tím opět přinutit, aby se nadbytečných peněz zbavily a půjčovaly je do „reálné ekonomiky“. Výsledkem je, že peněz je ve finančním systému obrovský nadbytek a paradoxně je nikdo nechce.
Proto Jyske Bank současně oznámila, že zavede negativní úrokovou sazbu 0,6 procenta pro klienty, kteří u ní mají uloženo víc než 7,5 milionu dánských korun (asi 26 milionů korun). A o něčem podobném už uvažují další banky, například švýcarská UBS. Evropští střadatelé se tak musejí připravit na nezvyklou věc, že jim na spořícím účtu peníze budou ubývat. Banky jednoduše nechtějí nést náklady, které jim vznikají, když drží příliš mnoho peněz.
Na záporných hypotékách však banky neprodělají. Bezpečné přístavy, kam patří Dánsko, Švédsko či Švýcarsko, si už nyní na trhu půjčují od institucionálních investorů za negativní úrokové sazby a banky to jednoduše přenášejí na klienty. Vydělávají jako obvykle na úrokovém diferenciálu a samozřejmě poplatcích, protože nikoli všichni klienti si mohou za negativní sazbu půjčit. Většinu hypoték rozpůjčuje banka za vyšší sazby kolem nuly, takže na rozdílu vydělá.
V Česku nic takového zatím nehrozí. Cena úvěrů se odvíjí od centrální banky, která drží úrokovou sazbu na - v Evropě vysokých - dvou procentech. Nicméně Češi, kteří si ještě nekoupili nemovitost, se mohou radovat, že i v tuzemsku budou hypotéky ze současných 2,68 procenta zřejmě dál zlevňovat.
Čtěte také:
Hypoteční zádrhel: předčasné splácení úvěrů banky připraví o miliardy
Cena za úspěch. Pražské nemovitosti se stávají trofejními aktivy
Základní příčinou divokého růstu cen bytů jsou extrémně nízké úrokové sazby, které nutí bohaté lidi investovat do nemovitostí. Čtěte více v eseji Levné peníze, drahé byty
