Již nějaký čas poutají v Maďarsku mezinárodní pozornost poněkud kontroverzní opatření vlády Viktora Orbána vůči tamnímu bankovnímu sektoru.
Speciální zdanění zisků a povinnost kompenzovat domácnostem vyšší náklady spojené se splácením úvěrů v cizích měnách činí z maďarských bank dojnou krávu fiskální politiky vlády. Není proto divu, že řada globálních finančních skupin Maďarsko opouští, což se promítá do oslabení konkurence na tamním bankovním trhu.
Peníze firmám
Nyní přicházejí maďarští politici s dalším bezprecedentním krokem. Jeho proklamovaným cílem je podpora maďarské ekonomiky. Té se má podle představ vládních politiků docílit tak, že maďarská centrální banka (NBH) od poloviny března otevře komerčním bankám přístup k půl bilionu forintů, které komerční banky překlopí do financování úvěrů pro malé a střední podniky. Tento státní funding pro banky bude zcela zadarmo, banky samotné ovšem smějí na úvěry pro klienty uplatnit maximální marži ve výši pouhých 2,5 procenta.
Až potud celkem v pořádku. Poskytování dlouhodobé likvidity bankovnímu sektoru, případně i likvidity podmíněné zvýšením jeho úvěrové angažovanosti, je v současné době ve vyspělém světě docela běžné. Stačí si vzpomenout například na program TLTRO z dílny Evropské centrální banky.
Bankám do zelí
Co je ale v programu maďarských centrálních bankéřů zcela novým fenoménem, je přenos části úvěrového rizika z komerčních finančních ústavů na centrální banku. NBH totiž bude podle plánu ručit za každý úvěr poskytnutý v rámci zmíněného programu až do jeho poloviční výše, maximálně pak do 2,5 procenta celkového objemu uvolněných prostředků. Centrální banka se tímto krokem de facto stane přímým věřitelem malých a středních firem, čímž bude nevídaně suplovat roli komerčních bank.
Proč se NBH touto cestou vydává? Inu, zdecimované komerční banky nejsou ve svém stavu schopny samy zvýšit svou úvěrovou angažovanost vůči ekonomice. Vstup NBH do vod komerčního bankovnictví ovšem jen těžko zůstane bez nepříjemných následků. NBH musí počítat se zvýšením operačních nákladů při sledování a oceňování svého úvěrového rizika.
Nejen to. Programy úvěrování malých a středních podniků téměř vždy po čase vedou ke zvýšení podílu nesplácených úvěrů, jejichž část bude muset pokrýt centrální banka ze svých zisků. To vše může negativně ovlivnit důvěru investorů v maďarskou měnu, kterou spojují především s politikou centrální banky.
Bez berliček
Jaké poučení bychom si z maďarského vývoje mohli vzít v Česku, kde naopak všechny velké banky bez potřeby státních berliček iniciovaly vlastní programy na úvěrování malých a středních firem? Jde především o ukázku, kam až mohou zajít netržní zásahy vládní politiky do fungování bankovního sektoru. Těch jsme naštěstí prozatím zůstali ušetřeni a doufejme, že to tak zůstane i nadále.
Autor je ekonomem UniCredit Bank
Čtěte také:
Raiffeisen i Erste v ohrožení: Orbán chce více bank v domácích rukou
Orbán zešílel: Válčí s maďarským Babišem
Liberalismus neuznává obecné blaho, míní Orbán. Slibil boj proti imigraci
