České domácnosti dostaly zkraje nového roku příjemný dáreček v podobě citelného poklesu inflace. Možná přitom pociťují ještě intenzivnější cenovou úlevu, než kterou vyčíslili statistici. Podle oficiálních čísel se meziroční inflace v lednu snížila na 0,2 procenta, přičemž v prosinci činila 1,4 procenta. Tento výpočet se opírá o sledování cen ve spotřebním koši skládajícím se z více než tisíce položek.
Pokud ovšem spotřební koš zredukujeme na zboží a služby, jejichž cenové pohyby je průměrná domácnost schopna vnímat, bude rozsah lednového zpomalení cenového růstu mnohem razantnější.
Nově sestavený Index vnímané inflace UniCredit Bank v lednu poklesl rovněž na 0,2 procenta, ovšem z prosincových 2,3 procenta. Předstih vnímané inflace vůči oficiální trvající téměř čtyři roky tedy na počátku roku alespoň dočasně skončil. Co stojí za uzavřením mezery mezi oběma indexy?
Především zlevnění energií a také zrušení poplatku za pobyt v nemocnici. Obě položky spadají do oblasti citlivého vnímání spotřebitelů. A jak na pokles vnímané inflace zareagují spotřebitelé? Přiměje je realita a především pocit vyšší koupěschopnosti k většímu utrácení?
Pokles cen energií spolu s vyčkávací taktikou maloobchodu ohledně promítnutí slabé koruny do cen nepochybně vytvořilo okénko příležitosti. Uvidíme, zda se spotřebitelé rozhoupou k větším nákupům, než se okénko během pár měsíců opět zavře.
Autor je ekonomem UniCredit Bank
Čtěte také:
Česko je na hraně deflace, intervence ČNB zabraly jen málo
Potraviny zdražily. Prosincová inflace poskočila na 1,4 procenta
