Americká společnost WeWork, jež se proslavila v oblasti coworkingu, požádala o ochranu před věřiteli. Firma, která pomohla přetvořit kancelářský sektor napříč celým světem, to uvedla ve své tiskové zprávě s tím, že uvedený krok se týká pouze poboček v USA a Kanadě.
Na svém vrcholu byl WeWork oceněn přibližně 47 miliardami dolarů (s tehdejším kurzem asi 1,08 bilionu korun), teď se však její vedení nechalo slyšet, že uzavřelo dohody s valnou většinou svých věřitelů, kteří v rámci dohody o podpoře a restrukturalizaci souhlasili s výměnou zajištěného dluhu za vlastní kapitál. Tímto krokem se poskytovatel sdílených kanceláří zbavil závazku v přibližné hodnotě tří miliard dolarů (zhruba 68,3 miliardy korun).
„Jsem velmi vděčný za podporu našich finančních partnerů, kteří společně pracují na posílení naší kapitálové struktury a urychlení tohoto procesu prostřednictvím dohody o podpoře restrukturalizace,“ řekl v tiskové zprávě generální ředitel společnosti David Tolley a dodal, že jsou i nadále odhodláni investovat do svých produktů, služeb i zaměstnanců.
Dozvuky covidu a drahé pronájmy
Šéfové japonského nadnárodního holdingu SoftBank, jenž vlastní 60 procent WeWork, podotkli, že co se jich týče, je dohoda o podpoře restrukturalizace společnosti jednoznačně správným krokem. „SoftBank bude i nadále jednat v nejlepším dlouhodobém zájmu našich investorů,“ napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení holdingové společnosti.
Během letošního roku klesly akcie WeWork o 98,5 procenta a ziskovost zůstala v nedohlednu. Na vině je mimo jiné fakt, že se coworkingová firma potýká s drahými pronájmy, jejichž platba stojí startup přibližně 74 procent příjmů. Kromě toho se na jeho fungování podepisuje také rostoucí trend práce z domova, který přinesla pandemie.
Dle prohlášení disponoval WeWork ke konci června aktivy v hodnotě přesahující 15 miliard dolarů (asi 327,5 miliardy korun) a závazky v hodnotě atakující dalších 19 miliard (přibližně 414 miliardy korun). Ve stejnou dobu měl k dispozici kancelářské prostory na 777 místech po celém světě. Včetně České republiky.
Pád jednorožce
Kdysi velmi oslavovaný technický jednorožec se pod vedením zakladatele Adama Neumanna stal nejhodnotnějším americkým startupem vůbec. Firma přilákala investice nejen ze strany takzvaných blue-chip investorů (takových, kteří své peníze vkládají výhradně do firem s dobrým renomé a bohatou historií – pozn. red.), ale také od velkých bank z Wall Street včetně JPMorgan Chase.
Neumannova snaha o růst na úkor zisků však v roce 2019 nakonec vedla k jeho sesazení z pozice generálního ředitele a zmaření první veřejné nabídky společnosti. SoftBank tak byla nucena zdvojnásobit své akcie a WeWork v roce 2021 vstoupil na burzu s výrazně nižší hodnotou devíti miliard dolarů (zhruba 195,1 miliardy korun).
I po zveřejnění se společnost snažila situaci obrátit. Podařilo se jí upravit 590 nájemních smluv, díky čemuž na splátkách leasingů ušetřila zhruba 12,7 miliardy (asi 275,4 miliardy korun). Na kompenzaci dopadů pandemie to ale nestačilo. I přesto, že se WeWork podařilo ulovit velké klienty, většina zákazníků byly začínající podniky, které na pozadí inflace a ekonomické nejistoty snižovaly své výdaje. K tomu všemu se přidala ještě konkurence, jež začala nabízet krátkodobé a flexibilní pronájmy.
V srpnu vedení společnosti prohlásilo, že má vzhledem ke ztrátám a dluhům výrazné pochybnosti o budoucnosti svého podnikání. „Věřím, že se správnou strategií a týmem umožní reorganizace společnosti WeWork úspěšně vyjít z úpadku,“ konstatoval Neumann ještě před vyhlášením bankrotu.
