Ministerstvo financí připravuje pro podnikatele rozšíření tzv. paušální daně, tedy stanovení daně dopředu po dohodě s finančním úřadem. Tu si již dnes za omezených podmínek může podnikatel sjednat s finančním úřadem. Využívá ji ovšem v současnosti jen 50 podnikatelů.
V praxi to funguje tak, že podnikatel musí finančnímu úřadu předložit své příjmy z minulosti i očekávané příjmy na daný rok. Finanční úřad následně posuzuje, zda jsou údaje relevantní. „Je to vlastně něco jako dohoda mezi finančním úřadem a poplatníkem,“ uvedla Schillerová.
O paušální daň lze požádat na finančním úřadě do 31. ledna běžného roku a při stanovení její výše se obvykle postupuje tak, jako by žádný minimální daňový základ neexistoval. Minimální částka paušální daně po slevách na dani z příjmů pak činí 600 korun.
Požádat o paušální daň mohou jen podnikatelé, kteří mají příjmy pouze z podnikatelské činnosti a nemají zaměstnance. V novele zákona chce MF umožnit paušální daň i pro podnikatele, kteří mají zaměstnance nebo mají i příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání.
Leží vám daně v žaludku? Přečtěte si o nich více.
„Podnikatelé o tom po pravdě ani moc nevěděli, navíc dosavadní režim nebyl nijak extra výhodný. Záleží tedy na tom, co všechno finanční úřad nabídne,“ řekl předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Líbil by se mu model, kdy by vedle nynějšího systému placení daní z příjmů existovala pro podnikatele možnost zaplatit paušální částku. Ta by znamenala, že nemusí nic dalšího vykazovat a nikdo jej nebude kontrolovat ani sankcionovat. Šlo by podle něj v podstatě o minimální daň, jíž by se živnostník vykoupil se všech dalších povinností. „Zásadní na systému je ale to, že by to byl dobrovolný režim, nikoliv povinná paušální minimální daň,“ dodal.
Podle manažerky daňového poradenství Mazars Gabriely Ivanco vzhledem k podmínkám, které zákon stanoví pro paušální daň, nelze očekávat, že by počet lidí, kteří by navrženou změnu využili, zásadně stoupl. Jednou z podmínek je například to, že výše příjmu za předchozí tři zdaňovací období nesmí přesáhnout pět milionů korun.
Ministerstvo chce změny ohledně paušální daně zařadit do balíku daňových změn, který je již v legislativním procesu. MF by chtělo změny zavést od příštího roku. Během podzimu by měla Finanční správa podle Schillerové připravit praktický návod a metodiku, jak o tuto možnost zažádat. „Dáváme tak podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků. Bude totiž jasně stanovena daňová povinnost a podnikatel tak nemusí tvořit finanční rezervy na úhradu daně. Navíc nehrozí riziko omylu při vyplňování přiznání,“ uvedla.
Dále čtěte:
Deficit veřejných financí klesl. Zůstal ale větší, než se čekalo
Zdanění firem klesá. Vlády po krizi opět rozjíždějí daňové závody
