Světoví výrobci mobilů pláčou nad očekávanými poklesy příjmů
Přestože se trh mobilních telefonů považuje za neobyčejně perspektivní, momentálně jdou mobily špatně na odbyt. Důvod vidí experti v rychlém tempu inovací: ti, kdo uvažují o koupi nového přístroje, vyčkávají, s jakými novinkami a kdy vyrukují výrobci s nástupem GPRS a rychlejších datových přenosů. Nemá cenu kupovat nyní mobil, který sice podporuje WAP, ale za půl roku nedovolí majiteli využít všech nových služeb, které mu jeho operátor nabídne. Podobnou situaci lze ale očekávat přinejmenším ještě jednou, s přicházející třetí generací mobilů a systémem UMTS. Podle agentury Bloomberg z loni prodaných 297 milionů mobilů jich sto deset milionů, tedy více než třetina, nahradila dosud používaný mobilní telefon. Do roku 2007 by měly být z dnes používaných telefonů vyměněny více než tři čtvrtiny. Přitom většina zákazníků – plných sedmdesát procent – zůstává věrna značce, kterou dosud používala. Nokia padá do hlubin. Finská Nokia, světová jednička mezi výrobci mobilních telefonů, ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla rekordních příjmů ve výši 951 milionů eur, původně se očekávalo maximálně 919 milionů. Ve stejném období loňského roku činil tento údaj 581 milionů. Prodeje stouply o více než polovinu na takřka sedm miliard. Ve třetím letošním čtvrtletí však firma očekává podstatně hubenější výsledky. Její prognóza zrcadlí současnou situaci na trhu. Na toto prohlášení reagovala burza a poslala akcie Nokie o čtvrtinu dolů, tedy na nejnižší úroveň za posledních nejméně devět let. Tento propad umazal z tržní kapitalizace Nokie bezmála sedmapadesát miliard eur. Pro srovnání: hrubý domácí produkt Finska dosáhl v minulém roce sto dvaceti miliard. Slabší výsledky očekává i švédský Ericsson. Zatímco ve druhém čtvrtletí prodeje mobilů vzrostly takřka o třicet procent, výsledky v nadcházejících měsících budou podstatně horší než v prvním půlroce, jak oznámilo vedení švédského koncernu. Vinu ovšem nekladou váhavému spotřebiteli, ale dodavateli klíčových součástek – nizozemskému Philipsu, který utrpěl v jednom provozu havárii, a tím se jeho dodávky zpozdily. Akcie Ericssonu po těchto informacích spadly o deset procent. Americká Motorola jen několik dní poté ohlásila, že pro letošní rok omezí výrobu mobilů a namísto předpokládaných sto milionů dodá na trh pouze něco mezi 80 a 85 miliony telefonů. Akcie firmy klesly o pět procent. Přitom šéf Motoroly Merle Gilmore po oznámení propadu akcií Nokie vyzdvihoval úspěchy své firmy: „V uplynulých letech jsme provedli skvělou restrukturalizaci a nyní se můžeme radovat z fáze růstu. Máme dobré výsledky a ty budeme mít i v budoucnu, tím jsem si jist. Naše akcie jsou pod úrovní, na jaké si myslíme, že by měly být. Propad trojice největších výrobců mobilů následovaly i tituly francouzských výrobců Alcatelu a Sagemu. Přitom ani jeden z nich nemá strach, že by neprodal tolik mobilů, kolik pro letošek předpokládal. Sagem počítá s prodejem osmnácti milionů telefonů (oproti sedmi milionům v loňském roce), Alcatel s dvaceti miliony. Oba tak získají zhruba po deseti procentech trhu mobilních telefonů. Po zveřejnění nepříliš optimistických odhadů vývoje odbytu mobilů a po propadech akcií jejich výrobců klesly také ceny akcií dodavatelů čipů do mobilních telefonů. Společnost Texas Instruments, jejíž čipy oživují na dvě třetiny veškerých mobilů, zaznamenala propad o deset procent. RF Micro Devices, která šedesát procent své produkce směřuje do Nokie, dopadla naprosto stejně. Všichni výrobci čipů se obávají, že momentální oslabení na trhu mobilních telefonů se obrazí i na jejich výsledcích. Splaskla bublina? Podle analytiků bylo již dříve zřejmé, že Nokia se nemůže dlouho radovat ze závratných růstů. Nemá totiž v zásobě dost novinek, kterými by zákazníky okouzlila. Tedy přesněji, všechny je „vystřílela a nemá v zásobě nic extra moderního, čím by trh opět oslnila jako vůbec první. Na nástup nových technologií totiž naposled reagovala na sklonku loňského roku, když jako první na světě přišla s telefonem podporujícím WAP – ovšem je také dobře známo, že telefon 7110 má všechny mouchy prototypu, především si jeho majitelé neustále stěžují na jeho nestabilitu. Dnes už se telefony podporující WAP staly samozřejmostí, ale Nokia dosud nepřišla s žádným dalším takovým přístrojem, který by mohl s klidem konkurovat například Siemensu. Nokia teď počítá s tím, že představí opět mezi prvními nové telefony podporující GPRS (general packet radio system). Jejich uvedení na trh však firma odložila až na poslední čtvrtletí letošního roku. V té době by se také opět měla začít těšit z doposud obvyklého růstu. Analytik Jussi Hyoety z FTM Securities uvedl pro agenturu Bloomberg, že ačkoli odhady zisků nejsou příliš dobré, důvod obav je v podstatě pozitivem: urychlí se uvedení nových telefonů na trh. Pohasíná hvězda? Nokia podle posledních zjištění společnosti Dataquest drží sedmadvacet procent trhu mobilních telefonů. Motorola má sedmnáct, Ericsson jedenáct. Pozice Nokie jako světové jedničky je prý ale v ohrožení, shodují se týdeník The Economist a Business Week. Nokia má jednu ohromnou výhodu: má 37 procent amerického trhu, který v sobě údajně skrývá vysoký potenciál. Proto se většina globálních telekomunikačních firem snaží zajistit si tu své místo. V současnosti je Nokia na americkém trhu jediným skutečným globálním konkurentem Motoroly. Boj o místo na trhu Spojených států ovšem není procházkou růžovým sadem: na rozdíl od technologicky jednotné Evropy (systém GSM) jsou USA rozštěpeny na tři různé oblasti s různými mobilními technologiemi. Nabízet telefony kompatibilní se všemi systémy je pro výrobce finančně velice náročné. I z tohoto důvodu řada evropských konkurentů Nokie americký trh jednoduše pustila. Jedinou výjimkou je Ericsson, který si tu svého času vydobyl postavení dvojky s téměř pětinovým podílem. Za uplynulý rok se však zájem o švédské telefony snížil na pouhých jedenáct procent. Právě to byl jeden z důvodů, který se negativně podepsal na výsledcích Ericssonu a poznamenává je i ve výhledech na nadcházející období. Někteří experti tvrdí, že Ericssonu nezbude než se z amerického trhu stáhnout. Nokii ovšem kromě podobných ztrát, jaké zaznamenává Ericsson na americkém trhu, hrozí nebezpečí daleko větší. Přechod ze současné druhé generace mobilů (standard GSM) na generaci třetí, systém UMTS, by mohl pro Nokii znamenat problém. Standard 3G bude s největší pravděpodobností vybudován na konkurenčním technologickém principu CDMA, který Finové již před časem odmítli. Z toho podle analytiků vyplývá reálné nebezpečí, že firma ztratí svůj současný technologický náskok. Oproti tomu zřejmě svítá na lepší časy japonským výrobcům Matsushita a Fujitsu, kteří budou mít přinejmenším roční náskok před zbytkem světa v systému 3G. Stane se tak díky rozhodnutí japonského operátora NTT DoCoMo začít s novým systémem již nejpozději za devět měsíců. Japonci tak budou mít velice reálnou šanci úspěšně zahájit invazi do Evropy. Nyní se rozděluje 75 licencí na tento systém v osmnácti evropských zemích. Nokia v době, kdy Japonci budou rozjíždět systém 3G, bude schopna saturovat pouze jedno jediné procento domácího trhu přístroji třetí generace. Nokia sice byla vždy schopna v každé třídě nabídnout přístroj, který byl o krok před ostatními ať už nějakou funkcí, či hlavně designem, to vše už ale Japonci údajně zvládají také. Během tří let se právě japonský a západoevropský trh stane klíčový pro třetí generaci, naproti tomu ve Spojených státech nebude mít takovou odezvu. USA nyní začínají holdovat spíše systému 2,5G, tedy systému podobnému například současné nabídce mobilních služeb u operátorů v ČR. V roce 2007 bude západní Evropa největším 3G trhem s 56 procenty veškerých uživatelů telefonů třetí generace. Na Asii a Pacifik připadne 34 procent. Analytici tvrdí, že není důvod snižovat hodnocení Nokie ani pohrdat jejími výsledky. Jen málo společností se může chlubit takovou flexibilitou a nabídkou. Neopomínají ale varovně zdvihnout prst: bylo by mylné věřit, že největší evropská technologická hvězda nebude muset již vbrzku začít pracovat podstatně intenzivněji než dosud, bude–li chtít zůstat na špici. Zlatý důl trvá. Trh mobilních telefonů je prakticky saturován – alespoň v západních zemích, kde má nyní mobilní připojení v průměru šedesát procent obyvatel. Do konce letošního roku se světové tržby z mobilní komunikace vyšplhají na 295 miliard dolarů. Do roku 2007 to bude téměř dvojnásobek – 521 miliard dolarů. Během pěti let se tržby za mobilní služby v Evropě vyšplhají na 190 miliard dolarů. Největším trhem se stane Německo s příjmy kolem 37 miliard dolarů, následováno Británií s dvaatřiceti miliardami a Francií s 29 miliardami dolarů. Mobil v té době bude používat osmdesát čtyři procent Evropanů. „Ceny mobilů klesají, výrobci se nyní snaží zbavovat přístrojů za často neuvěřitelně nízké sumy, uvádí analytik Declan Lonergan z Yankee Group. „Je na operátorech, jak přesvědčí své zákazníky, aby telefon používali více, a tím jim zvyšovali příjmy. Ve Finsku a Švédsku se například skvěle uchytily nákupy nápojů přes mobil i třeba zjišťování odletů letadel. Loni příjmy na jednoho uživatele mobilu v průměru dosáhly 47 dolarů měsíčně, napřesrok spadnou na čtyřicet, což bude údajně způsobeno změnami standardů a nástupem nových technologií. Ve výhledu do roku 2005 už budou příjmy pouze růst, průměrný uživatel dá operátorům měsíčně 49 dolarů.
