Deník E15 uveřejnil další z řady populárních úvah, jak jsou prý lidovci licoměrní, když kritizují hnutí ANO 2011, ale přesto s ním vládnou. Toto tvrzení by ovšem mělo relevanci pouze tehdy, že by bylo po ruce lepší, byť teoretické řešení.
Martin Čaban není první, kdo nás takto kritizuje a sotva bude poslední. Na to má jistě právo. Možná jen nerozumí tomu, co etika menšího zla skutečně je, že kompromis patří k politice a že není nic nemravného prosazovat svůj program a bránit podstatně větším škodám.
Kritizovat nápady a názory koaličního partnera se nesmí? Proč? Co je ale chucpe, že to jako obvykle vadí pouze u lidovců. Když mají rozdílný názor zbývající koaliční strany na naše názory, či k sobě navzájem, to mravní poklesek není. Holt na lidovce je ale jiný metr. To je ovšem po mém soudu výsledek šikanózního předsudku, nic víc. Cítím však hlavně potřebu říci pár zásadních slov a vysvětlit, jak to vidím já po stránce věcné a logické.
Za prvé, cítím odpovědnost především vůči občanům. Existence většinové vlády má přidanou hodnotu. A tvrdím, že do této doby bilance vlády není záporná. Otázkou ale není jen, proč dál v koalici dál jsme, ale proč jsme do ní vůbec šli.
Náš návrh, že by ČSSD mohla vládnout s ANO2011 v menšinové vládě, jíž bychom umožnili vzniknout, smetl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který trval na většinovém kabinetu. S Úsvitem, na rozdíl od Andreje Babiše, koalici tehdy nechtěl. Měli jsme tak na výběr: Buď zůstat pokrytecky a alibisticky „čistí jako lilium“ a nést vinu za politickou destabilizaci (další či opakovaná vláda odborníků by byla prima, že?), či hrozbu nahrazení Okamurou.
Nebo se „zamazat“ vládnutím a podílet se na stabilním kabinetu, který je sice nesourodý, ale který má slušné programové prohlášení, které obsahuje 80% volebních priorit KDU-ČSL a z nichž je již přes 60% splněno. Koaliční smlouvu držíme a nezpochybňujeme, přestože tam jsou věci, které nepovažujeme za šťastné (např. zrušení poplatku v nemocnicích). To je zkrátka kompromis koaličního vládnutí. V Polsku, Maďarsku a na Slovensku, kde mají jednobarevné autoritativní vlády, takový problém už nemají.
Ano, nápady a názory, které jsou mimo programového prohlášení, si „nepatřičně“ dovolujeme „neposlušně“ kritizovat. Nebo se od nás čeká, že budeme „držet hubu a krok“ s většími stranami? To opravdu nehodlám. Nevidím k tomu ani morální ani praktický důvod. Opozici v koalici, když už, nehraje KDU-ČSL, protože my znovu neotvíráme jednou dohodnuté dokumenty vlády, jak jsme už několikrát zažili od Andreje Babiše.
Nakonec, i sestavování vlád v letech 2006 a 2010, kdy byla u moci dnešní opozice, bylo velmi podobné a tehdejším vládním stranám se třeba se Zelenými, či s Věcmi veřejnými také nevládlo bez problémů, rozhodně ne stabilně. Což nakonec vedlo mimo jiné k tomu, že právě ANO2011 získalo silný mandát k vládnutí. Přičemž současná vláda je mnohem méně rozhádaná, než mnohé před ní. A veřejnost to oceňuje.
Jsem připraven složit na konci volebního období účty občanům. Nebo kdykoli dříve, bude-li to nutné. Za Andreje Babiše nezodpovídám, i když do jisté míry jsou koaliční partneři politicky odpovědní jeden za druhého, primárně odpovídají sami za sebe. My svou odpovědnost v reálné situaci a s nyní rozdanými kartami vyvodili. Žádná vláda není ideální, ale trvám na tom, že v případě koalice bez KDU-ČSL by dnes platilo: „ANO, už je hůř!“
autor je předseda KDU-ČSL
Čtěte také:
