Český telekomunikační úřad vypíše tendr, který teoreticky umožní vstup nového hráče na trh mobilního volání.
Autor: Jakub Stadler
Podle předsedy rady ČTÚ Pavla Dvořáka je ale v hlasových službách už nyní velmi vysoká konkurence a nováček by neměl lehkou pozici. Na sto Čechů totiž už dnes připadá 140 mobilních telefonů. Budoucnost proto bude spíše v poskytování přístupu na internet.
Zhruba před rokem jste v rozhovoru pro časopis Strategie řekl, že na českém telekomunikačním trhu nevidíte prostor pro dalšího „plnohodnotného“ mobilního operátora. Nedávno ale média informovala, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) chystá tendr, z nějž by nový operátor mohl vzejít. Mohou tedy čeští zákazníci očekávat vstup nového hráče?
V novinách je vždycky třeba počítat s určitým zjednodušením. Čtvrtý operátor, to pro noviny zní krásně. Ve skutečnosti ale chystáme něco trochu jiného, obecnějšího. Na konci března ČTÚ vydal k veřejné konzultaci strategii správy kmitočtového spektra. To je dokument, v němž popisujeme situaci ve využití kmitočtů. A jeden z kroků, které v dokumentu jako varianty postupu úřadu uvádíme, je výběrové řízení na kmitočty v pásmu 1800 MHz.
Jaké další varianty vedle výběrového řízení na kmitočty v pásmu 1800 MHz dokument obsahuje?
V podstatě jde o celý soubor kroků, jimiž chceme dosáhnout efektivnějšího využití spektra a připravit se na budoucí trendy v oblasti elektronických komunikací. Pro efektivní fungování budou operátoři v budoucnu potřebovat daleko více spektra než nyní. Současní tři GSM operátoři mají své základní kmitočty v pásmu 900 MHz. Toto pásmo už je vyčerpáno a další kmitočty pro nového operátora tam nejsou. Ale jsou k dispozici další kmitočty v pásmu 1,8 a 2,6 GHz a v budoucnu se přidají kmitočty ve velmi zajímavém pásmu 800 MHz. To jsou všechno kmitočty, které jsou v zájmu všech telekomunikačních operátorů, protože jsou vhodné pro budování širokopásmového přístupu k internetu.
Takže budou využitelné třeba pro rychlý mobilní internet technologie LTE?
Ano, jsou to kmitočty třeba pro LTE. Chceme je nabídnout trhu, aby operátoři měli možnost získat dostatek kmitočtů pro aplikaci nových technologií. Naším cílem není, zjednodušeně řečeno, mít tady 25 operátorů, našim cílem je, aby kmitočty byly efektivně využity. A to zatím v pásmu 1800 MHz nebo 2,6 GHz nejsou. Dosáhneme toho jedině tak, že se trhu zeptáme a vyhlásíme výběrové řízení. Takže odpověď na jednoduchou otázku, jak je to se čtvrtým operátorem, je poměrně složitá.
Výběrové řízení tedy bude otevřeno i pro současné tři GSM operátory pro využití kmitočtů na jiné než hlasové služby?
Jedna z variant to samozřejmě je. Ale pásmo 1800 MHz stávající operátoři už mají a nemohu se zbavit dojmu, že je stále ještě nevyužívají. Takže je pravděpodobnější, že by se mohl přihlásit někdo další. Teprve když se nikdo další nepřihlásí, budeme zvažovat postup, jak dál s efektivním využitím těchto kmitočtů.
K jakým službám by potenciální nový zájemce mohl nyní nabízené kmitočty využívat?
Primárně jsou určeny k datovým službám, k připojení k internetu. Navrhujeme ale i další možnosti, jak by takový operátor mohl postupovat, a to, k jakým službám je využije, je věc jeho podnikatelského záměru.
Dá se očekávat, že by se objevil čtvrtý operátor se stejnou šíří služeb, jako stávající „velká trojka“?
O tom pochybuji. Na trhu hlasových služeb došlo k významné saturaci v různých cenových pásmech a asi by nebylo lehké na tento trh vstoupit. Nicméně otevřená ta možnost bude. Jestli zájemce bude poskytovat datové služby a pak k nim přidá hlasové služby, ať už na základě vývoje technologie nebo využití kmitočtů v dalších pásmech, je už otázka jeho podnikatelského záměru. Navíc je třeba dodat, že provozování hlasových služeb ve vyšších pásmech je dražší, takže by nováček mohl jen dost obtížně konkurovat stávajícím operátorům.
Jaká je v současnosti penetrace mobilních telefonů v Česku?
Dnes dosahuje 140 procent. To už je penetrace, která ztěžuje pozici pro případného nového operátora. Myslím, že je šance se prosadit v mobilních datových přenosech. Tedy využití SIM karet nejenom pro lidi, ale i další zařízení. Tam je pravděpodobně také určitý potenciál.
Kdy se bude výběrové řízení konat?
Celý proces je relativně dlouhodobý. Teď jsme dali k dispozici strategii správy spektra, po jeho vyhodnocení dáme na stůl principy výběrového řízení podle výsledků veřejné konzultace této strategie a teprve poté zahájíme vlastní výběrové řízení. To znamená období, kdy by se mohl někdo na základě vyhlášeného výběrového řízení přihlásit, je léto letošního roku.
Co bude v tendru rozhodujícím kritériem?
Hlavním kritériem bude cena, chceme pro stát získat co nejvíc prostředků. Ale zároveň nechceme příliš vysokou cenou omezit investiční potenciál operátora.
Stále mluvíme o čtvrtém operátorovi, ale v Česku de facto čtvrtý operátor už funguje – U:fon. Z ohlasů některých zákazníků, často už bývalých, vím, že kvalita jeho služeb není ideální. Zaznamenali jste vyšší počet stížností na úroveň služeb U:fona? Stížnosti máme zatím ve stejném poměru jako u ostatních operátorů. Není to nic, co by vybočovalo z řady. Před zahájením provozu U:fona jste říkal, že by jeho nástup mohl pomoci trhu, zvýšit konkurenci a tím i úroveň služeb. Myslíte si, že se mu to opravdu povedlo? Myslím, že ten efekt operátora nebyl tak významný, jak velké může být zjednodušené očekávání. Ona rovnice čím více operátorů, tím nižší ceny není zase tak jednoduchá, jak se někdy traduje. Tím se dostáváme ke konkurenci a regulaci trhu. Zaznamenal jsem v březnu prohlášení Jiřího Paroubka, který má reálnou šanci stát se premiérem. Kritizoval telekomunikační trh dost tvrdě. Doslova řekl, že „operátoři mezi sebou nesoutěží a existuje tady narušené konkurenční prostředí“. Kritizoval i ČTÚ, že údajně neaplikuje přísná pravidla Evropské komise. Je v Česku opravdu narušené tržní prostředí v telekomunikacích?
To asi čtete mezi řádky. Já jsem tam takový výrok nezaznamenal.
Nečtu mezi řádky, to je doslovná citace. Jiří Paroubek tvrdil, že, cituji: „je tady selhání aplikace přísných pravidel Evropské komise ze strany ČTÚ“.
Já v této době nebudu v žádném případě komentovat výroky jakéhokoliv politika v rámci předvolební kampaně. Je ale třeba si uvědomit, že postup ČTÚ zejména při cenové regulaci je dán evropskými pravidly a ta ČTÚ striktně dodržuje. Úřad navíc nemá možnost regulovat koncové ceny. Regulujeme jen velkoobchodní cenu. V případě mobilních telefonů jsou to třeba takzvané terminační poplatky. A tady se zcela jednoznačně snažíme dodržet evropská pravidla, která deklarují, jakých terminačních cen má být dosaženo. To znamená, kolik si maximálně mohou operátoři účtovat mezi sebou za ukončení hovoru v cizí síti. Na rok 2012 jsou komisí stanoveny určité stropy, jichž chceme dosáhnout, a podle toho jsme regulaci i nastavili. Samozřejmě lze diskutovat, zda by postup snižování cen mohl být rychlejší.
|PAVEL DVOŘÁK (61) |
|Vystudoval Filozofickou fakultu UK v oboru sociologie (PhDr.) a v ČSAV získal vědeckou hodnost CSc. Velkou část profesní kariéry strávil ve Federálním statistickém úřadu, kde se věnoval otázkám statistického zpracování dat a aplikacím informačních technologií. V devadesátých letech byl zaměstnán ve firmách v oblasti informačních technologií (např. APP, ICZ), v letech 1998 až 2002 byl poradcem ministra vlády ČR. V Radě ČTÚ působí od roku 2005, od roku 2006 je jejím předsedou.|
Jak si Česko stojí v oblasti mobilních cen v rámci srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Když se ještě jednou vrátím k Jiřímu Paroubkovi, tak ten tvrdil, že máme druhé nejvyšší ceny v Unii.
Na to mohou být různé názory. Podle OECD údajů patří ceny za telekomunikační služby k těm vyšším v Evropě. Toto zjištění však vychází z obecné metodiky OECD. Pokud však při mezinárodním srovnání využijeme cenové koše, nastavené podle chování českých zákazníků, pak pro standardně nabízené tarify jsou u nás ceny služeb mobilních operátorů ve srovnání s ostatními posuzovanými evropskými zeměmi spíše průměrné. Zájemcům o fakta k této oblasti doporučuji sledovat měsíční monitorovací zprávy ČTÚ. Jinak co se týče například mezinárodního srovnání cen za roaming, které jsou také regulovány v rámci evropské regulace, tak tam všichni tuzemští operátoři stanovené podmínky a limity dodržují.
Jedním z hlavních argumentů eurokomisařky Viviane Redingové pro regulaci roamingu bylo, že konkurence na úrovni EU nefunguje. Operátoři ale tvrdí, že by postupně ceny snížili i bez regulace. Jaký je váš názor na regulaci roamingu?
ČTÚ zastává názor, že přímá regulace koncových cen není nejvhodnější. Je to vždycky významné narušení trhu. Navíc u roamingových cen dochází k takzvanému „waterbed efektu“, který všichni očekávali. Operátoři snížení marží z roamingu přesunuli a zpožďovali snižování normálních cen pro vnitrostátní volání.
Takže se zlevnění roamingu promítlo do cen za vnitrostátní hovory? Ano, operátoři si kompenzovali pokles tržeb z roamingu na vnitřním trhu. Samozřejmě to jsou tvrzení, která nelze prokázat. Nicméně k regulaci roamingu máme výhrady. Regulovalo se přímo, bez dostatečných analýz dopadů těchto regulačních opatření – celá analýza dopadů zůstala v ideologické až populistické rovině. Ano, chápu, že pro ty zákazníky, kteří často jezdí k moři, kteří často používají mobilní připojení k internetu, regulační opatření roamingu významně snížila cenu. Ale pro ostatní zákazníky regulace roamingu nic nepřinesla, či spíše zpomalila pokles vnitrostátních cen. Regulace roamingu nebyla jednorázová, ceny se mají snižovat postupně. Bude se pokračovat dále? V této chvíli se každého půl roku vyhodnocuje, k jakým posunům dochází. Budou se nastavovat nové cíle. Ale je nepochybné, že byl-li už tento způsob regulace nastaven, tak i zůstane. Evropský parlament loni na podzim schválil takzvaný telekomunikační balíček, který přináší na evropské trhy několik novinek. Jaké dopady bude mít na české volající? Dopad balíčku je hodně zprostředkovaný a dlouhodobý. Dlouhodobý z toho důvodu, že všechny státy mají až do května příštího roku čas na implementaci novinek do právního rámce. Teprve pak může úřad podle nových pravidel postupovat. Navíc se nedá říci, že by z balíčku přímo vyplývalo snížení cen. Z hlavních bodů bude mít na zákazníka přímý dopad třeba změna pravidel pro přenos čísla. Pro českého zákazníka přenos čísel nemá až tak velký význam, protože nenese přímé náklady. Zkrátí se ale doba přenosu. Jak dlouho dnes přenesení čísla trvá? V průměru 14 dnů. Ale to nejsme nějaká výjimka. Některé věci se skutečně nedají zajistit, například má-li někdo s operátorem smlouvu na dobu určitou a je limitován touto smlouvou, nemůže číslo přenést rychleji. To v blízké budoucnosti také upraví revize zmíněných pravidel. Mimochodem smluv na dobu určitou se balíček také týkal. Ano, limituje časový rámec, na nějž lze uzavírat smlouvy, na jeden rok. Ale já si nejsem jist, že jsou to kroky, které povedou k ochraně zákazníků. Každý by si měl dobře rozmyslet, jestli bude reagovat na všechny ty takzvané atraktivní nabídky operátorů přechodem ke konkurenci. Kdyby zákazník měl stíhat všechny nabídky, nedělal by nic jiného, než že by přenášel svoje číslo od operátora k operátorovi. Takže já o tom mám své pochybnosti a myslím, že časem operátoři získají své okruhy zákazníků, kteří už jim zůstanou věrni. Koneckonců i české statistiky přenosů mobilního čísla jsou minimální. Zdaleka nejsou na tak vysoké úrovni, jak někteří očekávali. Balíček dává národním regulátorům pravomoc rozdělit operátory na správce sítě a poskytovatele služeb. Je reálné, že by některá země k tak radikálnímu kroku přistoupila? Ano, ta pravomoc tam je. Ale jestli to bude proveditelné, to je druhá věc. Zaprvé jen rozhodnutí regulátora o provedení tohoto krajního prostředku regulace vydá samo o sobě na poměrně složité správní řízení založené na komplexní analýze pozice daného operátora na trhu. Není to možné zjednodušit na „politické rozhodnutí“. Je nutné složité dokazování i ve vztahu k evropským orgánům. A zadruhé, takový subjekt by se nepochybně rozdělení bránil soudní cestou. Doba na prosazení takového opatření je dlouhá, jsem k tomu zatím skeptický. Je to značný zásah do podnikatelského subjektu a je nutné takové opatření velmi pečlivě vážit. Proto je míněno jako krajní opatření. Co by operátor musel „provést“, aby ho postihlo takto drastické opatření? Zjednodušeně řečeno – musel by mít zcela jasný monopol a jasné monopolní chování. Muselo by se to projevovat navíc dlouhodobě. V březnu ČTÚ vydal hodnocení, podle nějž digitalizace televizního vysílání v Česku probíhá zdárně podle Technického plánu přechodu (TPP) a kompletní digitalizace bude ukončena do 11. listopadu 2011. Nastane v České republice tedy v roce 2011 definitivně „analogová tma“? Teď jsme zhruba v polovině digitalizace. Z hlediska zapínání nových digitálních sítí jsme ale už téměř hotovi. U veřejnoprávní sítě má dnes pokrytí téměř 95 procent obyvatel. Z tohoto pohledu jsme spokojeni. Z pohledu vypínání analogu jsou ale určité problémy, zejména s vypínáním analogového vysílání televize Nova. Kvůli tomu jste zahájili s Novou dokonce správní řízení… To není správní řízení s Novou, ale jejím operátorem, který je držitelem individuálních oprávnění k provozu analogových vysílačů. To je krok, který jednoznačně vyplývá ze zákona, nemáme možnost uvážení. Jestliže se příslušný kmitočet nevypne, tak zahajujeme správní řízení o změně výše poplatků za využití kmitočtů, kterou opět stanovuje vládní nařízení. Narazili jste při digitalizaci na nějaké další problémy? Například nejsou zákazníci pro vysílací sítě, je tu nedostatek televizí. Ukázalo se také, že je třeba být více flexibilní v kmitočtech a řešit některé dílčí technické problémy s dokrýváním signálu a je nutno zajistit vyšší úroveň koordinace sítě dokrývačů. Říkáte, že by digitalizace šla urychlit. Co tomu brání? Brání tomu smlouvy, které si operátoři a provozovatelé sítí mezi sebou nasmlouvali. Do toho stát nemůže vstupovat. Přes původní očekávání se ukázalo, že zájemců o založení nových televizí je méně a multiplexy 3 a 4 mají problémy. Čím to bylo způsobeno?
Podepsala se na tom krize a snížení výdajů na marketing na straně inzerentů. To se týká i televizí, které vysílat začaly. Dnes máme více pozic v multiplexech než zájemců o vysílání. Pro ČTÚ je to problém z toho důvodu, že námi regulované subjekty – provozovatelé multiplexů – mají v podstatě technickou překážku. Musíme k nim přistupovat tolerantně. Například multiplex 4 není budován striktně podle TPP, protože by se budovala prázdná síť.
Nenašlo by se pro nevyužité multiplexy jiné využití, například pro HD vysílání?
S tím počítáme, připravujeme principy přechodu na DVB-T2 a s tím pravděpodobně spojené i využití HD TV v zemském televizním vysílání. Je ale otázka, zda televizní trh najde takové modely vysílání, aby stanice mohly zemské HD TV provozovat. HD vysílání je dražší a pro televize znamená změnu celého produkčního řetězce. Některé televize jsou na to připraveny, ale jenom produkční řetězec nestačí. Musejí být jinak koncipovány kulisy ve studiu, samo studio a podobně. V HD je všechno vidět úplně jinak a není možné ošidit třeba dekorace. Není to jenom otázka kmitočtů – máme dvě až tři sítě, které můžeme potenciálně po ukončení přechodu z analogu nabídnout. Záleží ale na tom, jestli o ně někdo bude mít zájem.
