Nemáme ambici předběhnout ČEZ nebo E. ON, to by znamenalo velké investice, které by se nevyplatily, říká generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Jeho firma, která provozuje distribuční síť na území hlavního města, si zde navzdory sílící konkurenci udržuje pozici jedničky v prodeji elektřiny.
Společnost, jejímiž akcionáři jsou německá firma a hlavní město, se nicméně snaží kompenzovat jinde v Česku část tržního podílu, o kterou v Praze přichází.
E15: Říká se, že Pražská energetika je v lepší pozici než ostatní dosud dominantní hráči na trhu – tedy ČEZ a E. ON. Pražané údajně nejsou tak citliví vůči ceně elektřiny, takže se v hlavním městě alternativní obchodníci příliš neuplatní. Souhlasíte?
Na cenu jsou dnes citliví všichni zákazníci, je to velmi významný rozhodovací faktor. Bohatší lidé jsou dokonce někdy citlivější na cenu než ti chudší. Rozdíl je podle mého názoru spíše v tom, že Pražská energetika má silnější regionální vazby než ostatní. Má své tradiční zákazníky, funguje tady dlouho. Pro Pražany není Pražská energetika ničím vzdáleným. Když má například jiný dodavatel sídlo v Praze a zákazníky na severní Moravě, tak je ta vazba zákazník – region – firma logicky mnohem slabší. V tom vidím naši výhodu, ale cenově si konkurujeme všichni navzájem.
E15: Takže silnější konkurenci opravdu cítíte?
Konkurenci cítíme. Získali jsme některé zákazníky mimo Prahu, ale musíme říct otevřeně, že jsme také v Praze některé ztratili. Zákazníci mohou být rádi, protože v posledních třech čtyřech letech všechny firmy, které jsou na trhu, připravily spoustu různých produktů a tarifů, které dávají lidem i firmám reálné možnosti ušetřit náklady za elektřinu a získat různé další výhody.
Problém je v tom, že není úplně jednoduché se v těch různých nabídkách vyznat a že se často soutěží pouze o komoditní složku ceny. A ta dnes tvoří méně než polovinu celkové ceny. Pětiprocentní rozdíl v ceně silové elektřiny se tak v konečné ceně projeví pouze jako dvouprocentní.
E15: To vám ale vyhovuje, ne? Vaši konkurenti vám pak těžko mohou přebrat zákazníky.
Ale berte to i obráceně. My také musíme chtít zákazníky získat a získáváme je. Nemyslím, že by to někomu vyhovovalo. Ani nám, ani ostatním. Taková je prostě situace. Alternativní dodavatelé to ale mají v jistém ohledu v Praze snazší než na venkově, protože tady mají potenciální zákazníky soustředěné na jednom místě – v panelácích, činžácích. V případě naší firmy ale lidé zase dobře vědí, kam zavolat nebo kam zajít, když něco okolo elektřiny potřebují. A tohle nechtějí ztratit, je to o té regionální vazbě.
E15: Zmínil jste, že získáváte zákazníky mimo Prahu. Chcete konkurovat firmám jako ČEZ nebo E. ON?
Máme ambici udržet si náš podíl v České republice na stávající výši. To znamená, že pokud v Praze něco ztrácíme, musíme to získávat jinde. Ale nemáme ambici předběhnout E. ON a ČEZ, to by bylo nereálné. Prostředky, které bychom k dosažení takového cíle museli vynaložit, by nebyly adekvátní. Nebyla by to návratná investice.
E15: Jaký podíl na trhu jste si udrželi v Praze?
Náš obchodní podíl je těsně pod devadesáti procenty u maloodběratelů – tedy domácností a živnostníků. V případě podniků jsme zhruba na osmdesáti procentech. Celkově v posledních letech dodáváme 6,3 terawatthodiny ročně a to se nemění.
E15: Hitem dnešní doby jsou energetické úspory, ale vy přesto předpokládáte, že spotřeba elektřiny v Praze dále poroste. Čím to vysvětlujete?
Je pravda, že se vyrábějí stále úspornější spotřebiče, instaluje se například úspornější osvětlení. Ale vývoj moderních technologií má na druhé straně i další efekt – lidé si pořizují více spotřebičů, například klimatizaci, druhou televizi nebo sušičku k pračce. Na jednotku výkonu tak sice spotřeba klesá, ale tím, jak se zvyšuje životní úroveň, celkově roste.
E15: Teď ale ekonomika neprochází nejlepším obdobím.
Musíme říct, že letos dodávka elektřiny stagnuje. Jsme plus minus na loňských číslech. Nedá se ale přesně říct, zda je tato stagnace spíše projevem hospodářské krize nebo počasí, které je v energetice významným faktorem. Extrémní a dlouhá období tepla v létě, kdy se používá klimatizace, nebo mrazu v zimě výrazně navyšují celkovou spotřebu elektřiny.
E15: Často se setkávám s názorem, že Česko oproti Německu zaostává v rozvoji takzvaných chytrých sítí, které by pomáhaly dalším úsporám. Máte také takový pocit?
Jsem přesvědčený, že v chytrých sítích je naopak napřed Česká republika. Po blackoutech, které tady byly v sedmdesátých letech, se začaly automatizovat sítě vysokého napětí a velmi vysokého napětí. Například Pražská energetika má dnes dvoustupňovou napájecí síť, která je plně dálkově ovládána. Také máme systém hromadného dálkového ovládání skupiny odběrných míst. Tato technologie se vyvíjí od druhé poloviny minulého století a je stále inovována, doplňována. Z toho pramení i česká skepse vůči nasazování nových chytrých sítí. Jistě dnes existují vyspělejší technologie, ale jsou velmi nákladné. Neznamenaly by významnou přidanou hodnotu pro zákazníka.
E15: Záleží na tom, co si pod pojmem chytrá síť představujeme. Ti, kteří říkají, že Německo je dál, mají na mysli i uplatnění měřicích přístrojů či propojení energetických a počítačových sítí.
V tom je daleko třeba Itálie, tam opravdu ve velkém nainstalovali technologie dálkových odečtů elektroměrů a jejich řízení, spínání. Rozdíl českého systému je v tom, že my dálkově neovládáme jednotlivá odběrná místa, ale skupinu odběrných míst. Nové technologie ale také testujeme. V rámci pilotních projektů už Pražská energetika instalovala přes tři tisíce takzvaných chytrých elektroměrů, které dálkově ovládá a odečítá. Tuto technologii také využíváme v místech, kde je velmi vysoká spotřeba elektřiny nebo kde jsou připojeny fotovoltaické elektrárny. Umíme to, jenom tuto poměrně drahou technologii nenasazujeme masově.
E15: Výzkumy ale ukazují, že lidé chytré měření moc nechtějí, i když by díky němu mohli využívat levnější cenové tarify. Máte takovou zkušenost?
Mnozí lidé, kteří mají malou spotřebu elektřiny, mohou uvažovat tak, že to ani nestojí za to. Dálkové řízení spotřeby by ale do budoucna mělo umožnit vyvažovat nestabilitu obnovitelných zdrojů. To znamená dálkově zapínat spotřebiče ve chvíli, kdy svítí slunce, fouká vítr a elektrárny vyrábějí elektřinu. Vaše manželka tak například do pračky jenom narovná prádlo a dálkově ji pak zapne někdo jiný. Rozdíl v ceně elektřiny, pokud by se i tady projevil pouze v té komoditní složce, ale není tak velký, aby zákazníky k něčemu podobnému motivoval. Bude nutné najít nějaký způsob motivace zákazníků.
E15: Za součást chytrých sítí mnozí považují také elektromobily, které by měly v budoucnu fungovat i jako sklad energie. V Česku se ale ozývají skeptici, kteří dávají větší šance třeba stlačenému zemnímu plynu CNG.
Myslím, že elektromobily jsou pro město ideální. Jsou to malá auta, dojezd je adekvátní. Problém je v tom, že dnes jsou ještě elektromobily drahé. Ale tato technologie zlevňuje, což víme z vlastní zkušenosti – máme sedm elektromobilů.
Čtěte také:
Pražská energetika bude prodávat i plyn, nejdříve velkoodběratelům
PRE změnila formu akcií na akcie na jméno, šéf Ruta rezignoval
V Praze byla spuštěna půjčovna elektrokol
Koordinace nabíjení baterií, tedy akumulace elektřiny s její výrobou, určitě dává smysl. Elektromobil by se nabíjel ve chvíli, kdy je přebytek elektřiny. Otázka je, jestli ten přebytek bude v noci, jak jsme bývali zvyklí, nebo spíše ve chvílích, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět.
E15: Co říkáte námitce, že elektromobily tu nejsou ekologickým řešením kvůli závislosti české energetiky na uhelných elektrárnách?
Účinnost spalovacího motoru je nižší než účinnost moderní elektrárny. Ale je nutné vhodně nastavit celý řetězec od výroby elektromobilů přes jejich provoz až po jejich vyřazení z provozu a následnou recyklaci.
Pavel Elis (46)
Absolvoval Elektrotechnickou fakultu pražského ČVUT. V sektoru energetiky pracuje od roku 1989, v současné době je předsedou představenstva a generálním ředitelem Pražské energetiky. Je ženatý, má tři děti a ve volném čase se věnuje různým sportovním aktivitám.
