Týdeník EURO oslovil významné manažery, kteří byli nominováni na prestižní ocenění Finanční ředitel roku 2008, s dotazy týkajícími se hospodářské recese. Jejich odpovědi budeme přinášet v příštích týdnech v této rubrice. Jako první se o své zkušenosti podělil Pavel Elis, finanční ředitel Pražské energetiky.
Pražská energetika je třetím největším obchodníkem s elektřinou v ČR, provozovatelem regionální distribuční soustavy na území Prahy a Roztok (PREdistribuce). Celkový objem konsolidovaných tržeb je přibližně 19 miliard korun, čistý konsolidovaný zisk za rok 2008 činil zhruba 2,1 miliardy a objem aktiv asi 18 miliard korun.
EURO: Kdy jste se poprvé začali ve vaší společnosti zabývat hospodářskou krizí?
Elis: Ve druhé polovině loňského roku, kdy došlo k významným změnám cen komodit a zároveň bylo možné vnímat nejistotu v očekávání dalšího vývoje především v oblasti bank.
EURO: Jaký byl dopad krize na provozní výsledky, respektive jak se změnil provozní výsledek v roce 2008 oproti plánu?
Elis: Na naše loňské výsledky neměla hospodářská krize vliv. Ještě koncem loňského roku byly objemy dodávky elektřiny zákazníkům v podstatě v plánované výši, na straně zákazníků jsme nepozorovali problémy s úhradou pohledávek, takže naše provozní výsledky roku 2008 byly o něco lepší než plánované.
EURO: Jaká jste přijali opatření pro udržení, respektive zlepšení provozního výsledku?
Elis: Zahájili jsme program úspor nazvaný Fit For Future. V jeho rámci se koncentrujeme především na dvě následující oblasti: redukci nákladů (jsou identifikovány a následně redukovány náklady, které je možno rychle odbourat bez negativního vlivu na zákazníky) a zefektivnění procesů (nastavením systému řízení výkonnosti procesů ve vazbě na nastavení vrcholových finančních cílů se snažíme přenastavit některé procesy tak, aby bylo dosaženo dlouhodobě významných úspor nákladů).
EURO: Považujete za správné soustředit se pouze na snižování nákladů, nebo je třeba hledat nové možnosti například ve formě inovací?
Elis: Snižování nákladů v dobách krize má velký význam, je však důležité, aby přílišnými škrty nebyly omezeny například náklady na vývoj a tím nebyly ohroženy budoucí výnosy.
EURO: Kdy dosáhne hospodářská krize vrcholu a kdy očekáváte opětovný růst ekonomiky?
Elis: To se odhaduje velmi obtížně. Myslím si ale, že ještě svého vrcholu nedosáhla. Je až s podivem, jak málo bankrotů dosud proběhlo, což může mít dva důvody: buď jsou firmy schopnější a flexibilnější než dříve a jsou schopny přežít krátkodobý výpadek v poptávce a omezené možnosti svého financování, nebo dosud hospodářská krize neuhodila do podnikové sféry naplno a vlna bankrotů firem mimo finanční sektor ještě přijde.
EURO: Máte nastaveny indikátory, které „měří“ dopady krize a případný obrat k lepšímu?
Elis: V elektroenergetice existuje významná míra korelace mezi růstem HDP a objemem dodávek elektřiny. Zároveň z požadavků na nová připojení k distribuční síti nebo z požadavků na navýšení maximálních příkonů stávajících připojení k síti lze dobře rozpoznat situaci nejen v realitním sektoru, ale i v průmyslu, a to nejen v tom velkém, ale i v případě drobných připojení v sektoru živnostníků.
