Zástupy politiků, ekonomů i žurnalistů radí Evropské unii, jak na krizi. Nelze provozovat měnovou unii bez unie fiskální, zní mnohohlasý chór moudrých hlav a pokračuje: Jedině centrální rozpočet, který bude přerozdělovat podstatnou část daňových příjmů, může vyrovnávat rozdíly v hospodářském cyklu, které jsou způsobeny fungováním jednotné měny. V poslední době se k těmto sloganům přidává též volání po bankovní unii, neboť hlavám pomazaným po letech došlo, že evropská krize je také krizí bank.
Všechno to volání po rozpočtové a bankovní federalizaci je megalomanská hyperhloupost, která jako by vypadla z Desítky největších vesmírných omylů, které uvádí slavný Stopařův průvodce po galaxii.
Proč? Nikde na světě nefunguje ani jedna fiskální federace, která by vyrovnávala cyklické výkyvy členských států či provincií skrze centrální přerozdělování. Nedělají to USA, nedělá to Kanada, nedělá to Argentina, abychom jmenovali příklady úspěšných i méně úspěšných fiskálních federací.
Také v Evropě máme příklad: Španělsko. Země, která masivně přerozděluje daně vybrané od provincií, patří mezi nejhůře postižené krizí. Agentura Egan Jones snížila rating Španělska na CC+. Že jste neslyšeli o Egan Jones? Ještě uslyšíte. Na rozdíl od tří oligopolistů jde o ratingovou agenturu, která funguje.
Čtěte také:
Trhy sevřel strach ze záchrany Španělska
Moody's zhoršila výhled ratingu Německa a Nizozemska
Nejlépe prosperující provincie, tedy Katalánsko, Madrid, Valencie a Baleáry, platí do centrálního rozpočtu nejvíce. Baleáry dokonce 14 procent svého HDP; jde o čistou bilanci plateb. Naopak chudá provincie Extremadura pobírá dotace ve výši 17 procent svého HDP. Masivně dotovány jsou i Asturie, Galicie, León, Andalusie a La Mancha.
Neexistuje žádný materiální důkaz, že masivní fiskální přerozdělování pomáhá vyrovnávat výkyvy ekonomiky. Naopak existuje řada důkazů o plýtvání veřejnými prostředky, které je jeho důsledkem. A ještě hůře: prosperující regiony jako Valencie nebo Katalánsko se kvůli daňové zátěži uložené Madridem dostaly do finanční krize. A nyní musejí žádat o pomoc Madrid, což jen podtrhuje absurditu celého systému fiskálního přerozdělování.
Kdyby EU zavedla skutečnou fiskální federaci, co by následovalo? Některým bohatším státům by Evropa nepochybně naložila na hřbet další pořádné daňové břemeno. Co by na to Němci, Nizozemci, Finové a další národy asi řekli, je předvídatelné. Fiskální federace by nevyřešila krizi eurozóny. Naopak by způsobila ještě více problémů, než kolik jich už Evropa má. Plýtvání v chudších zemích a nárůst nacionalismu v zemích, které by na federaci doplácely – to jsou jediné pravděpodobné důsledky zavedení evropské fiskální federace.
Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners
