K čemu vedou takzvaná úsporná opatření v Evropě? Mezi evropskými politiky se stalo módou tvářit se zodpovědně. Úsporná opatření jsou heslem doby. Bohužel jde o špatné pochopení slova „úspory“.
Většina evropských ministrů financí jsou kariérní byrokrati, kteří ztratili kontakt s realitou. Totéž platí pro premiéry, prezidenty či kancléře většiny zemí. Hovoří-li tito lidé o „úsporách“, mají obvykle na mysli zvyšování daní. Ale to v praxi neznamená úspory – naopak, vítr v peněžence!
Každé zvýšení nepřímých daní se nutně promítne do poklesu spotřeby, neboť existují jistá rozpočtová omezení na výdaje chudších domácností. Zvýšení daní z příjmů zase postihne střední a vyšší třídy, které rovněž omezí spotřebu. Výsledkem je nevyhnutelný pokles soukromé spotřeby, pokles hrubého domácího produktu, a tudíž i pokles daňového inkasa. Následuje další zvyšování daní. Ďábelský kolotoč, který se nechce zastavit.
Byrokrati vládnoucí Evropě si neuvědomují tento mechanismus, ať už kvůli ideologické, nebo intelektuální omezenosti. Už vůbec je nenapadne, co se stane, když celý kontinent zvyšuje daně synchronně: nepříznivý efekt daní se znásobí.
Výsledek? Reálný maloobchodní obrat v Německu klesl meziročně o 3,1 procenta. Portugalská průmyslová výroba meziročně poklesla o 9,2 procenta.
Španělský reálný maloobchodní obrat poklesl meziročně o 12,6 procenta, což je opravdová rána. Španělsko a Řecko mají míru nezaměstnanosti nad 25 procenty a žádnou šanci na brzký obrat. Evropská unie hlásí pokles počtu registrovaných užitkových vozidel o 13,7 procenta meziročně, z čehož Německo klesá o 16,6 procenta.
Francouzská podnikatelská důvěra je na nejnižším stupni za poslední tři roky a dále klesá. Ceny nemovitostí v Nizozemsku poklesly meziročně o osm procent. Objednávky v italském průmyslu meziročně spadly o devět procent. Registrace nových osobních vozů v Německu klesly o 10,9, ve Francii o 18,3, v Itálii o 25,7, v Nizozemsku o 27,7 a ve Španělsku o 36,8 procenta.
Je prostě zle a vyšší daně situaci ještě zhoršují. Ba co hůře, evropští politici vůbec nechápou, že malér zavinili oni sami dogmatickým naléháním na „rozpočtovou zodpovědnost“. Kdyby skutečně byli rozpočtově zodpovědní, postupovali by úplně jinak.
Čtěte také:
Zvýšení DPH? Dopady může Česko zkoumat na Španělsku
Nezaměstnanost v eurozóně se vyšplhala na nový rekord
Průzkum v unii: Podnikatelé propadli skepsi
Potřebuje Španělsko více než tři miliony veřejných zaměstnanců? Ne, nepotřebuje. Ani Francie, Itálie, ani jakákoli další evropská země. Potřebuje Česká republika čtrnáct krajských „vlád“ a odpovídající úřednický aparát? Ne, toto vše lze zrušit. Nezaměstnanost by dočasně byla vyšší, ale návrat veřejného sektoru do stavu, řekněme, z roku 1970 by nesmírně prospěl ozdravení Evropy. Ani by nebylo třeba zvyšovat daně.
Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners
