Zhruba před rokem jsem začal psát knihu Úsvit – Kritika politického systému a návrh nové ústavy pro Českou republiku. Měl jsem k tomu hluboké důvody. Těmito důvody bylo přes deset let působení v různých komisích a poradenských sborech. Poznal jsem politiky zleva i zprava.
Těch deset let mi dalo jedno poznání. Bez ohledu na příslušnost, většina politiků má podobné vlastnosti. Příčina marazmu v politice není „v lidech“, jak zní oblíbená floskule. Je to systémová vada.
Lidé mají dobré i horší vlastnosti. Kdo to neviděl zblízka, neví, pod jakými tlaky politikové pracují a jakým pokušením jsou vystaveni. Dobrý systém omezuje pokušení. Vede i průměrné lidi, aby se chovali rozumně a slušně. Špatný systém uvolňuje vše zlé, co v lidech je. Příležitost dělá zloděje. A populisty, kteří bezohledně rozdávají z cizího.
Při pohledu na sérii finančních krizí takzvaných vyspělých západních států vidíme zhruba totéž: lid touží po jistotách a blahobytu – a demokracie jim to dá. Výměnou za svobodu. Hoďte hlasovací lístek a všechno ostatní uděláme za vás. Instantní recept na sˇtěstí. Budete se mít dobře, teprve vaše děti budou trpět.
Takto se ve „vyspělé“ západní Evropě hospodaří již zhruba od poloviny sedmdesátých let. Nyní přišel čas, kdy budou trpět ti, kdo v sedmdesátých letech byli dětmi. Krize ekonomická je ve skutečnosti krizí politické morálky – krizí systému. Ten vede k nezodpovědnosti. Úsvit má cíl: změnit systém.
Dobrá, ale jak?
Ze všech demokracií vynikají dvě, které fungují nejdéle jako samostatné státy a které přežily všemožné zkoušky osudu, včetně občanských válek. Jsou to USA a Švýcarsko.
Americká ústava má nejdelší tradici. Americký politický systém je perfektně odladěný. Osvědčil se v podmínkách třinácti čerstvě vzbouřených kolonií i v podmínkách světové supervelmoci. Ani jediná vládní krize během více než dvou staletí: to je dobré východisko.
USA mají ovšem „drobnou“ vadu: federální dluh přes sto procent HDP. Nastupuje Švýcarsko. Jeho ústava obsahuje od roku 2003 dluhovou brzdu, která funguje perfektně. Švýcarsko snížilo své zadlužení a vyhnulo se finanční krizi.
A pak, že to nejde!
Úsvit je americká ústava upravená pro poměry moderního unitárního státu a doplněná dluhovou brzdou švýcarského typu. Žádný populismus, žádné experimenty. Naopak, návrat k myšlenkám autorů, jakými byli George Washington, Benjamin Franklin, Thomas Jefferson a další otcové americké ústavy. Plus moderní švýcarští ekonomové.
Když kniha Úsvit vyšla v listopadu 2012, mediální odezva byla malá. Nyní pro změnu každou chvíli narážím na bizarní nesmysly. Název „Úsvit“ je prý zednářský kód. Kniha prý byla psána na objednávku pro jistého ambiciózního politika. Jeden politolog, který knihu zjevně nečetl, dokonce označil Úsvit za „romantický fašismus“. Takže američtí Otcové zakladatelé byli fašisté, díky za vysvětlení, pane Pehe.
Kdo si knihu Úsvit přečte, je buď nadšen, nebo otřesen. Otřeseni jsou nutně ti, kdo těží z marazmu současné české politiky. Nadšeni bývají ti, kdo chtějí změnu. Přečtěte si knihu sami a rozhodněte se.
Pokud jde o politiky, kteří knihu již přečetli a kteří ji hodlají následovat – dobrá, ale ať tak činí do všech důsledků. Myšlenky osvědčené staletími nelze rozměnit za drobné.
Čtěte také:
Okamura založí politické hnutí, chce prezidentskou republiku
Kohout: Kdyby stát kontroloval alkohol, nemusely by růst daně
Pavel Kohout: Španělsko: žádná snadná řešení
Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners
