Z Afghánistánu přicházejí zprávy, že povstalci pronikají do bezpečnostních složek Karzáího vlády, a snáze proto odstřelují okupanty. Důsledkem je, že výcvik pravidelné afghánské armády se zastavil. Západ se pomalu chystá stáhnout ze země, kde vojensky uvízl stejně jako jeho předchůdci.
Svržení náboženských fanatiků, jimž pomáhal do sedla, šlo vcelku hladce. Horší to je s tvorbou legitimity dosazených korupčníků s gustem tyjících ze zahraniční hospodářské pomoci. Vzbouřenci nedrží v rukách nejmodernější vybavení, ale jsou ochotni hynout v boji.
Voják rozvinutého světa má zpravidla strach, že padne ve vzdálené zemi. Ani jeho nadřízeným není jeho skon příjemný. Expediční jednotky hltají finance i životy bez výsledku, což se špatně vysvětluje cimprlich občanům. K minimalizaci obětí na vlastní straně se používají dálkově ovládané stroje zkázy, ale i kouzla s oficiálními statistikami.
V nich nenajdeme ztráty soukromých společností. Vedle dodávek materiálu či třeba úklidu latrín se jejich zaměstnanci mohou zabývat ostrahou skladů a významných osob. Leč klidně také rozvědkou, výslechem zajatců anebo přímým válčením. Kontraktoři zdůrazňují, že se liší od žoldáků: Jejich posláním je „být na správné straně“.
Čtěte také:
Al-Káida je i po smrti bin Ládina hrozbou
Afghánská vláda začala vyjednávat s Tálibánem
Tak jest, stačí si vzpomenout na kousky nechvalně známé, dnes už přejmenované firmy Blackwater. Stojí za to dodat, že největším centrem kontraktorských firem se staly Spojené státy, tedy právě země zvýšené potřeby neviditelných armád
Autor je politolog
