Premiér Sobotka to v té koalici prostě nemá snadné. Tlačí třetí sazbu DPH na léky a na knihy jako vládní návrh, a zatím jeho ministr financí ve sněmovně prostě suše prohlásí, že optimální by byla sazba jediná a jednotná.
Babiš je prostě pro své koaliční partnery politikem předvídatelným zhruba podobně, jako byl Vít Bárta pro koalici Nečasovu. A Sobotka se na něj může spolehnout asi tak, jak se ve druhé polovině devadesátých let mohl spolehnout Václav Klaus na pověstného hada na tři – Josefa Luxe.
Což však samozřejmě neznamená, že Babiš nemá pravdu. Ano, tři sazby daně jsou administrativně náročné a zvyšují riziko daňových podvodů. Ekonomický přínos je neznámý a dopad do cen léků či knih bude pro běžného občana nezaznamenatelný. Přes to prostě vlak nejede. Jenomže to bylo zcela jasné, už když si to socialisté a ANO dávali do svých volebních programů, natož když sepisovali vládní program. Pokud během pěti měsíců na ministerstvu financí náš miliardář, co maká, tak ochytřil, že tuto skutečnost chápe, a ví, že největším bičem na daňové úniky je sazba jediná, je to fajn. A nad pedagogickými kvalitami ministerských úředníků lze zvednout palec vzhůru.
Možná za dalších pět měsíců pan ministr pochopí i to, že řeči o nepřipravenosti na sjednocení sazby jsou naprostým nesmyslem. Spočítat sazbu, která by byla rozpočtově neutrální, není nemožné. A sazby DPH lze sjednotit mnohém snáze než zavést onu absurdní třetí. A to bez jakéhokoli dopadu do rozpočtu státu, ale i naprosté většiny domácností. Maličké zdražení potravin by se vyrovnalo citelným zlevněním energií a služeb.
Babišova socialistická politika
Jenže ať se to Babišovi líbí nebo ne, dělá i ve veřejných financích zcela evidentně socialistickou politiku a dělá ji aktivně. Třetí sazba je zaváděna proto, aby úspory, které z ní vykážou nemocnice, pokryly výpadek jejich příjmů po zrušení zdravotnických regulačních poplatků za nemocniční péči. Další poplatky v lékárnách a v ambulancích budou zrušeny od příštího roku. Babiš tak se socialisty dělá totéž, co ČSSD a komunisté kritizovali u pravicových vlád – vyvádí peníze ze státního rozpočtu. Pravice snížila důchodové pojištění, aby si lidé mohli spořit na penzi, zatímco socialisté ruší poplatky, aby lidé měli na cigára a veterinární přípravky pro pejsky a kočičky. Co je lepší hospodářskou politikou, je snad zřejmé i méně bystrému čtenáři.
Tak jako bylo třeba výpadek důchodového pojištění kompenzovat ze státního rozpočtu, kompenzuje se nyní zrušení poplatků. Jenže u toho pojištění klesaly budoucí nároky na platby z kapes daňových poplatníků. Zrušení poplatků budoucí nároky na státní kasu naopak zvyšuje, protože žádná jiná regulace spotřeby zdravotní péče se nepřipravuje.
Z čeho mají být tyto budoucí výdaje hrazeny, není známo. Kromě ždímání živnostníků omezováním paušálů a zaváděním on-line registrace tržeb nechystá vláda vůbec nic.
Čtěte také:
