Příběh pražského tunelu Blanka je dokumentem o historii pražské politiky se všemi jejími hříchy. V roce 2006 vyhrál Metrostav tendr na stavbu tunelu, o němž se diskutovalo snad čtvrtstoletí předtím. Nabídnutá cena – 21 miliard korun. Zaplaceno nakonec bude skoro o šestnáct miliard více.
Důvodem je svéráz českého veřejného stavění. Sice se soutěží o nejlepší cenu, ale cena skutečná a konečná se konstruuje až následně. Odůvodňuje se takzvanými vícepracemi, tedy potřebou řešit něco, co se při zadávání projektu nevědělo. Typickým příkladem jsou geologické podmínky. Ty jsou nepředvídatelné a v případě tunelů naprosto zásadní. Šlo by o věc pochopitelnou a přijatelnou, kdyby se za ní příliš často neskrývaly úplně jiné příběhy a motivace.
Generální dodavatel stavby dokáže přírodní a ekonomická rizika většinou odhadnout a ocenit docela dobře. Co řešit nedokáže, je politické riziko. Tak lze kulantně popsat situaci, kdy se po tendru dozví, že pokud chce, aby stavba probíhala bez potíží ze strany investora, je nezbytné vybrat si toho a onoho dodavatele a akceptovat jeho cenu. Je sice poněkud vyšší, ale kdo maže, ten jede.
Právě tak rostou „vícepráce“, protože na taková přilepšení generální dodavatel prostě nemá postavenou marži. A když přijde skutečný malér s geologií či jinými událostmi, tak se vše vymkne z kloubů a překročí se zákonný rámec, který vícepráce limituje 15 procenty původní zakázky. Co je pak práce navíc, musí se opět soutěžit dle zákona.
Pražští politici ale měli vždy „dobrou vůli“, stavbu nezdržovali a 15procentním limitem se nezabývali. Dokud se nezměnily politické poměry a v roce 2010 nepřišla nová parta, která ze starých kšeftů nic neměla.
Ne že by někteří z nich nechtěli a nesnažili se v té hře pokračovat. Ale protože pražská kasa byla prázdná a dodavatel celkem logicky usoudil, že platit to ze svého je blbost, začaly problémy. Nový šéf odboru městského investora usoudil, že se nenechá zavřít, a zastavil proplácení faktur za vícepráce, které se mu jevily mimo rámec zákona.
Ostatně v tu dobu se o věc začali zajímat naši slavní elitní policisté. Z jejich jednání bylo celkem jasné, že potřebují další slávu a obvinění padne, ať úředníci faktury proplatí, nebo ne.
Nakonec ze sebe primátor Hudeček udělal dobrovolně hlupáka a označil smlouvu s Metrostavem za zcela neplatnou. Metrostav přestal stavět a šel do arbitráže, jejíž výsledek byl předem jasný. Alibi potřebovaly obě strany. Metrostav musel tunel dokončit a magistrát všechno zaplatit. Prostě Blanka je hotová, zapomeňte.
Teď uvidíme, zda to alibi bude stačit i natěšeným policistům. Zvláště když vedení Prahy používá arbitrážní rozsudek jako jakýsi judikát a proplácí nadměrné vícepráce ve stovkách milionů na jiných stavbách. Mimochodem šéfové velkých stavebních firem se ani moc netají tím, že doporučení na skvělé, i když trošku dražší subdodavatelské firmy dostávají stále.
Čtěte také:
Arbitři ukončili spor o Blanku: Praha musí zaplatit miliardu
