Vlivný socialista Jeroným Tejc zřejmě v záchvatu vnitrostranického boje znovu zvedl z prachu už poněkud vyčpělé téma církevních restitucí. Hodlá iniciovat nějaké legislativní úpravy, které by měly zabránit převodům restituovaného majetku do zahraničních rukou. Prý existují obavy, že církve majetek nepoužijí pro blaho českých občanů.
Pomiňme, že církve a řády jsou ze své podstaty nadnárodními strukturami, a pomiňme i to, že restituovaný majetek se stává majetkem privátním, jehož další pohyb lze omezit v podstatě jen u státem uznaných chráněných památek. Hlavní je, že na sociálního demokrata se jedná o dost příkrý pohled na zahraniční vlastníky. Na takový nejsme zvyklí. Byly to přece vlády ČSSD, které mezi lety 1998 a 2006 převedly do zahraničních rukou více než dvě třetiny tehdejší české ekonomiky. Ať už přímo při privatizacích, anebo při aktivním lákání investic na velkorysé investiční pobídky a daňové úlevy, na něž tuzemští podnikatelé vesměs nedosáhli.
Výsledkem je, že zahraniční investoři ročně inkasují a odvezou do zahraničí dividendy ve výši kolem tří set miliard korun, což je několikanásobek přílivu kapitálu. A o tom, že počátek této situace lze najít u kroků vlády Miloše Zemana, není žádného sporu. Socialistickou afinitu k velkému nadnárodnímu kapitálu ostatně dokumentuje i nedávné divadlo kolem investice amerického Amazonu v Brně, která je pro českou ekonomiku fakticky bezvýznamná, ale zato může poškodit dosud slušně rostoucí domácí internetové prodejce, kterým se žádné státní podpory, a to ani slovní, nikdy nedostane.
Podpora menšího byznysu
Sociální demokraté by proto místo zcela nemístné péče o to, jak budou církve nakládat se svým vlastním majetkem, měli poněkud revidovat svou politiku orientovanou na podporu velkých nadnárodních korporací. A uvažovat spíše o podpoře menšího, ale hlavně toho středního byznysu, který nakonec tak jako tak bez velké státní pomoci zaměstnává nějakých šedesát procent české pracovní síly.
Ono sice není na první pohled až tak důležité, jestli fabrika na Vysočině, která zaměstnává místní lidi a platí v Česku daně, patří Čechům, Němcům nebo Číňanům. Ale ve skutečnosti je a bude základem domácího blahobytu vždy domácí, nikoli zahraniční kapitál. Jakkoli jeho přítomnost v zemi je přínosná a v mnoha případech, třeba v bankovnictví, nevyhnutelná.
Z podnikatelů lupiči
Žel, vláda ČSSD a ANO si to zřejmě nemyslí, protože z tuzemských podnikatelů dělá lupiče, kteří na daních kradou desítky miliard. A chystá na ně biče a železa, zatímco pro ty zahraniční má daňové úlevy a výjimky z různých, pro našince závazných předpisů.
Proto by Jeroným Tejc měl za blaho tuzemského lidu bojovat ve vládě vlastní strany a ne na poli církevních restitucí omezováním vlastnických práv. Navíc politická fanglička je to sice pěkná, ale do nejbližších voleb je pořád ještě daleko.
Čtěte také:
Tejc: Sobotka získal absolutní moc, ale i absolutní odpovědnost
Stát chce restituce vyplácet v penězích, přestane nabízet náhradní pozemky
