Andrej Babiš opustil všechny funkce v Agrofertu. Zkouší tím veřejnosti předvést, že se chce oprostit od konfliktu zájmů budoucího ministra financí na straně jedné a velkopodnikatele na straně druhé. Pokus je to neumělý a marný. Jediné, čeho se miliardář vzdává, jsou tantiémy za členství ve statutárních orgánech firem, jichž je vlastníkem.
A řekněme si upřímně, že žádné skutečné řešení jeho permanentního konfliktu zájmů neexistuje. Ať už svěří řízení impéria Agrofert komukoli, vždy bude vlastníkem a konečným příjemcem zisku. A především – bez jeho vůle se ve firmě nestane vůbec nic. Agrofert je ohromné uskupení vyžadující strategické řízení. Akvizice či prodeje jeho součástí jsou běžnou agendou, která se ale rozhodně bez jasných dispozic vlastníka nedá realizovat.
Babiš svůj konflikt zájmů bagatelizuje. Například tvrdí, že ve střetu zájmů se ocitá každý zaměstnanec, protože je v jeho zájmu zrušit daně. To je samozřejmě úplně mimo terč. Jako budoucí ministr financí by mohl vědět, že dost velká část zaměstnanců určitě o snížení daňového břemene nestojí, protože žádné daně z příjmu neplatí, naopak dostává v dávkách a podporách více, než zaplatí na zdravotním a sociálním pojištění. Změny a přesuny daňové zátěže jsou pak politickým tématem číslo jedna a strany se snaží držet postoje, který je nejbližší vůli jejich voličů.
Nekonečně dlouhý seznam rizikových situací
Skutečný konflikt zájmů nastává například v případě, že majitel Agrofertu jako ministr financí spolurozhoduje, kdo bude šéfem Správy státních hmotných rezerv, a tedy kdo bude rozhodovat o tom, zda státní rezervy obilí budou uskladněny v silech Agrofertu, nebo v silech jiných. Ministr financí má také přístup k údajům Finančního analytického útvaru, který je schopen monitorovat všechny finanční transakce v zemi, takže mimo jiné sleduje všechny Babišovy konkurenty. Výčet dalších rizikových situací by mohl být takřka nekonečně dlouhý.
Rádi bychom věřili, že majitel Agrofertu je férový a poctivý chlap, který svého postavení nebude zneužívat. Ale i v takovém případě bude mít problémy. Například – Babiš rozhodl, kdo bude ministrem dopravy. Ministerstvo dopravy je vlastníkem dat z jízdních řádů. Tato data by měla být veřejná, ale nejsou, protože je úřad svěřil do správy jedné firmě a ta je poskytuje pouze serveru iDnes. Babiš a jeho ministr by se měli zasadit, aby data byla veřejná. Jenže tím poškodí iDnes, tedy Babišův majetek. Přesto to udělat musí a musí to udělat i v případě, že by ta data až tak úplně veřejná nebyla, protože jinak se ocitnou v oprávněném podezření ze zneužívání politického vlivu. Babiš je tedy nucen poškozovat svůj vlastní majetek.
Podobné situace budou vznikat denně. Nebude dlouho trvat a Babiš bude muset nutně vyřešit dilema, zda zničit své celoživotní a obdivuhodné dílo, nebo se rozloučit s politikou.
Čtěte také:
Babiš končí ve vedení Agrofertu, sám si podepsal výpověď
Služební zákon se zasekl. Fiala označil Zemana za hlavního personalistu vlády
