Když se koncem ledna stal ministrem dopravy za hnutí ANO jeden středně velký špeditér, tušilo dost lidí v oboru, že to oproti předchozímu katastrofickému Zdeňku Žákovi nebude ten pravý krok vpřed. Realita předčila očekávání, protože Antonín Prachař předvedl jen opakování čistek a s ničím podstatným v rezortu nepohnul.
A zdá se, že pramálo pochopitelná změna šéfa Českých drah, při níž Daniela Kurucze vystřídal jeho vlastní náměstek, aniž by kdo věděl, proč vlastně, se mu stala osudnou. Podle drbů z rezortu mohlo Kuruczovi zlomit vaz to, že nechtěl odsouhlasit nevýhodnou koupi logistického centra v Lovosicích, které mělo v pronájmu ČD Cargo od slovenského miliardáře Ivana Chrenka.
Prachař tuto transakci údajně prosazoval, jenže přitom zjevně netušil, jak moc jeho šéf Andrej Babiš právě onoho Chrenka nemá rád. Tím si definitivně podřízl větev pod zadnicí. Nakonec teď Babiš může demonstrovat svou připravenost měnit slabé ministry a požadovat, aby totéž provedl Sobotka s nenáviděným Svatoplukem Němečkem na zdravotnictví. To je ale přece jen trochu jiná kapitola, v níž jde o zájmy samotného Babiše.
Čtěte profil Dana Ťoka: Čistič Ťok nastupuje na další krizovou misi
Vcelku dobrá volba
Volba Prachařova nástupce se jeví volbou vcelku dobrou, byť ne zcela nekonfliktní. A zejména v době, kdy veřejná očekávání střídají pravidelně hluboká zklamání, není důvod k jásotu. Dan Ťok je mužem z velkého byznysu, manažerem se zkušenostmi z mezinárodních společností a jistě bude schopen administrovat úřad o několik řádů lépe než jeho dva tragičtí předchůdci.
Jenže jeho působištěm je jedna z největších stavebních společností na českém trhu, pobočka švédské firmy Skanska, která je v dopravním stavitelství namočená až po uši. Obor považovaný za flagrantní rejdiště korupce dnes ve skutečnosti řeší trochu jiné problémy, za nimiž je hluboký propad státních zakázek.
Mnoho firem dnes soutěží s cenami na hranici svých nákladů, nezřídka i pod nimi. To má v zásadě dva důsledky. Tím prvním je trvalý pokles kvality staveb, protože firmy prostě hledají nejlevnější materiály a postupy. Tím druhým je pak defraudační chování managementu, který v honbě za vlastními bonusy úmyslně podcení kalkulaci a část materiálu do ní nezahrne, ale použije jej na účet svého majitele, který není schopen řadu položek účinně ohlídat. Právě tento problém řešil loni i Dan Ťok ve Skansce, kde auditor najatý švédskou centrálou odhalil ztracený materiál v hodnotě stovek milionů korun. Firmu to poslalo do hluboké ztráty, odpovědní manažeři letěli a Ťok přišel o bonus.
Pokud se Ťok stane novým ministrem, bude muset nastavovat vztahy státu s velkými stavebními firmami nově a lépe. Nevyhnutelně se pak ocitne v podezření z vážného konfliktu zájmů. Bude muset hodně vysvětlovat a přesvědčovat a nebude to mít vůbec snadné.
Čtěte také:
Prachař nedokázal zastavit rozklad ministerstva
Stanjura: Prachařův odchod je úlevou, resort dopravy nezvládal
