Je jistě fajn, když státní úředníci za státní peníze slouží daňovým poplatníkům. V tomto případě menším firmám při hledání exportních odbytišť. A to platí nejen v dobách, kdy se zavádějí sankce proti Rusku. Ty na mnoho firem dopadnou hodně nepříjemně, jakkoli celkový důsledek by pro ekonomiku neměl být fatální. Export do Ruska představuje nějaká čtyři procenta z exportu celkového a sankcionované položky jsou i z tohoto malého objemu zatím jen nepříliš významným dílkem.
Jestliže nyní CzechTrade hledá nějaké sofistikovanější cesty pro pomoc exportérům, dělá dobře a plní tak to, co měl dělat už dávno. Velké společnosti už dnes většinou disponují solidním informačním zázemím a jsou schopné si cesty na nové trhy hledat samy. Pro ty menší je to ale problém. Jestliže státní úředníci dokážou analyzovat trhy a porovnávat, které země jsou významnými dovozci zboží, jež patří mezi zajímavé české exportní artikly, a zároveň je v těchto zemích participace českých exportérů mizerná či žádná, je to docela zásadní informace, kterou firmy potřebují. Zbytek už si zvládnou většinou zařídit samy. Už dávno se vzdaly nadějí, že by se jim dostalo nějakého solidního informačního servisu a podpory od české diplomacie, která se dlouhodobě podpory českých firem obecně řečeno tak nějak štítí.
Válka ministerstva zahraničních věcí, jež se stará o zahraniční politiku, a ministerstva obchodu, které obhospodařuje zahraniční obchod, je letitým a dodnes nevyřešeným problémem. Státní úředníci ze dvou rezortů si hájí své písečky a zájem státu je jim v zásadě ukradený. Někdy se to odehrává velmi veřejně, někdy dosti skrytě, ale ty party se nemají rády a ten stav se nezměnil.
V poslední době se zdá, že do tohoto podivného a nedobrého vztahu vstupuje i ministerstvo financí, které je tím, kdo řídí dvě nejdůležitější státní proexportní organizace – Českou exportní banku a EGAP. Ty nyní inkasují ztráty, protože svět je nebezpečnější, regionální válečné konflikty častější a financované a pojištěné kontrakty čelí potížím. To se ministerstvu financí nelíbí, protože tahle utrácivá vláda potřebuje peníze na jiné utrácení, než je krytí rizik spojených s exportem do nestabilních regionů.
CzechTrade nyní nabízí jako alternativu za Rusko a Ukrajinu třeba Kazachstán a Ázerbájdžán, dnes pokojné a prosperující země. Jenže při hodnocení rizik si musíme přiznat, že jsou to autoritativně spravované země ležící někde mezi Ruskem a zeměmi, kde vesele operují Al-Káida a Islámský stát. Ani v Brazílii není moc veselo, neboť tamní prezidentští kandidáti se stále více podobají Hugu Chávezovi. A Turecko je zřejmě jen v přechodném období, kdy sekulární část turecké společnosti načas polevila v protestech proti islamizaci země vládnoucí stranou. Stručně řečeno, bez zajištění financování a solidních státních garancí jsou to jen hraběcí rady.
Čtěte také:
Medveděv vyhrožuje: Uzavřeme vzdušný prostor
CzechTrade podpoří vývozce na osmi nových trzích
Český vývoz by místo do Ruska mohl směřovat do Jižní Ameriky a SNS
