Tak se vládní strany krásně shodly, že chtějí rozvíjet jadernou energetiku a zvednout její podíl v energetickém mixu více než o polovinu. Energetická koncepce je schválena a kromě zelených hnutí jsou všichni šťastni. To nejpodstatnější, tedy jak to s tím jádrem udělat, však nikdo neví. Jen premiér Sobotka s ministrem financí Babišem se shodli, že to rozhodně nemůže být s účastí státního rozpočtu.
A na řešení se prý pracuje. To jsme rádi a těšíme se na recept, jak přejít řeku suchou nohou bez mostu. Státní garance výkupní ceny to prý nemají být v žádném případě.
Soukromý kapitál v současnosti extrémně nákladnou jadernou elektrárnu stavět na své riziko zkrátka nemůže. Prostě to ekonomicky nevychází. Možná to jednou bude vycházet, ale to jednou bude třeba za dvacet let. A když se pak začne za dvacet pět let stavět, tak se za čtyřicet let zakouří z chladicích věží. Takže to bude daleko za časovým horizontem této aktualizované energetické koncepce. Ta navíc počítá s další podporou obnovitelných zdrojů. Tudíž se investice do standardních zdrojů energie schopných saturovat za nějakých ekonomicky přijatelných podmínek spotřebu vyspělé průmyslové země na hranici návratnosti nejspíše nikdy nepodívají.
Když to neudělá trh, ale stát si to napíše do svých koncepcí, tak není jiné možnosti, než že si to stát v nějaké více či méně zakamuflované podobě vezme na vlastní hřbet. Tedy pokud premiér a ministr financí nevěří na Ježíška, který to zatáhne za ně.
Druhým podstatným momentem aktualizované energetické koncepce se zdá být definitivní odepsání možností těžit uhlí za limity lomu ČSA v lokalitě pověstného Horního Jiřetína. A uhlí má být nahrazeno obnovitelnými zdroji, což vzhledem k nepravidelnému provozu těchto zdrojů trochu zavání poutí k méně stabilní energetické soustavě. Jaderné elektrárny prostě nejsou schopny regulovat výkon a vykrývat spotřebu, když nesvítí sluníčko nebo nefouká vítr, či zrovna sucho vyprázdnilo přehradní nádrže. Snad to pánové na ministerstvu průmyslu spočítali správně. Samozřejmě lze počítat s vykrýváním špiček dovozem, což ale může být za pár let vzhledem k vývoji evropské energetiky dosti drahé.
A ono popravdě trochu ztrácí smysl sestavovat národní energetickou koncepci v situaci, kdy se fakticky rozpadl energetický trh v EU a centrální řízení z úrovně Evropské komise svými posledními rozhodnutími zásadně omezilo schopnost jednotlivých států řešit své energetické problémy autonomně, na základě vlastních podmínek a přístupu ke zdrojům. Podnikatelé v energetice, kterým by měla koncepce dávat nějakou představu o dalším vývoji a alespoň nějakou základní míru jistoty při rozhodování o investicích, tak dnes mají jistotu jedinou – jisté není nic. A ještě dlouho nebude.
Čtěte také:
Schváleno: Jádro se na desetiletí stane hlavním zdrojem energie v Česku
Mládek: Energetická koncepce nechce plyn, sází na jádro a uhlí
