Dosavadním opatřením se podařilo zničit fungování standardních tržních mechanismů v energetice a udělat elektřinu na kontinentu jednou z nejdražších na světě. Ekonomicky fungují jen nejstarší klasické, stokrát odepisované elektrárny na uhlí a také trochu ty na plyn.
Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje pracují podle pravidel přírody, a nikoli potřeb ekonomiky, jsou a evidentně i v jakékoli dohledné době budou ty uhelné, jaderné a plynové zdroje potřeba. Jenže vzhledem k nastavení trhu se nevyplatí do nich investovat a máme za sebou první zkušenost, jak jejich větší výpadek masivně zdražuje už tak drahou elektřinu.
Člověk by si řekl, že packalové narazili na hranice reality a zase začne být ekonomicky zajímavé investovat do toho, co lidé potřebují, a trh se vrátí alespoň zčásti tam, kde je ho nezbytně potřeba. Ale ouha. Máme tu logiku evropské klimatické politiky, jež v tomto okamžiku zdraží emisní povolenky, které pro scestnost své samotné konstrukce léta nefungují, a vnese do systému novou, čerstvou krev. Elektřina dál zdraží a zároveň zařídíme, že se investice do klasických zdrojů, bez nichž se neobejdeme, opět nebudou vyplácet.
Sáhneme do kapsy a zaplatíme. V Česku prý o deset procent víc. Hlavně že splníme závěry čertví kolikátého pařížského sjezdu a snížíme emise. Zatím sice nikdo nedokázal, že by díky tomu byla teplota na planetě alespoň o desetinku stupně nižší, zvláště když se Trumpova Amerika na řízení klimatu celkem pochopitelně vykašle, ale to nakonec nikomu nevadí.
A byznysu je to obzvláště milé. Proč řešit konkurenci, poptávku, odhadovat trendy a občas se mýlit, když vlády nám servírují dotace, vydávají povolenky, vytvářejí úplně nová a úplně zbytečná odvětví? A mají pocit, že řídí zeměkouli ke světlým zítřkům.
Přečtěte si další komentáře autora:
Zvláštní pozadí Mládkova pádu
Marodí celá rodina
