Když dva dělají totéž, nebývá to totéž. A je docela zábavné sledovat, jak tahle stará moudrost funguje v globálním byznysu.
Významné evropské banky začínají mít problém se svými investicemi na takzvaných mladých trzích, tedy zejména v Asii a Latinské Americe. Fed totiž začal zpomalovat tempo pumpování peněz do ekonomiky a investoři začali z mladých trhů, kde byl vyšší výnos, ale také vyšší riziko, utíkat. Což znamená problém ve světě, který byl dosud krizí, pět let sužující západní svět, nezasažen.
A teď vzniká situace, kterou by se měli zabývat všichni přední ekonomičtí akademici a důkladně ji studovat, protože boří keynesiánské mýty o schopnosti státu a centrálních bank vyhlazovat ekonomický cyklus. Ony „emerging markets“ nebyly na počátku zasaženy krizí, protože měly zdravý bankovní sektor. A také nízkou míru státní regulace ekonomiky, již netížily neúměrné sociální výdaje. Když přišla krize, tak tyto trhy začaly zrychlovat růst kvůli zpočátku přirozenému přesunu investic z vyspělého Západu do bezpečných rozvojových zemí. To by bylo v pořádku, kdyby americký Fed ve snaze řešit domácí problémy nesáhl ke kvantitativnímu uvolňování, tedy k tištění dolarů a jejich pumpování do ekonomiky. Americké banky zahlcené hotovostí, kterou nemohly smysluplně umístit v domácích investicích, velkou část přesunuly právě na rozvojové trhy. Tam tím pádem zvedly cenu lokálních aktiv od nemovitostí po cenné papíry. V okamžiku, kdy je jasné, že příliv peněz vyschl, trhy padají.
Větší problém v Evropě
Americké banky jsou v této chvíli v menších problémech než evropské, protože souběžně s měnovou expanzí v USA prošly masivní restrukturalizací a vyčištěním bilancí. Spousta jich zbankrotovala. Jejich averze k riziku proto byla silná a dokázaly předem počítat s korekcí.
Evropské banky jsou zhýčkané ECB. Ta svými nákupy bezcenných papírů kryje nesmyslná rizika v eurozóně, čímž rovněž fakticky provozuje tištění peněz ve velkém. Banky pak snadno podstupují morální hazard v hospodaření s penězi svých střádalů. V EU nedošlo k vyčištění bankovního sektoru a situace se stále maluje narůžovo. A nyní, již asi popáté v posledních pár letech, má dojít k nové prověrce zdraví bankovního sektoru. Opět uslyšíme, že problémy jsou, ale nestojí za řeč. Každopádně potíže na mladých trzích evropské banky odskáčou a daňové poplatníky to bude stát další desítky miliard eur.
Měnová expanze na Západě možná pomohla domácím firmám, ale jen na čas. Praskání bublin vytvořených Fed a ECB na mladých trzích, k němuž nyní dochází, tyto firmy z jejich křehkých nadějí na růst generovaný exportem mimo Západ zase srazí. Oběd zadarmo prostě neexistuje. Nedokáže ho sehnat ani největší centrální banka. To, že není možné pořád obědvat na státní dluh, jsme snad už pochopili dříve. Teď přichází další lekce.
Čtěte také:
Evropské banky budou i nadále propouštět, stavy se snižují i v Česku
Evropské banky má zachránit fond. Ministři narýsovali část bankovní unie
