Společnost Mero se dohodla s Českou rafinérskou, součástí koncernu Unipetrol, na podmínkách dalších dodávek ropy ropovody Družba z Ruska i TAL a IKL ze západu od Ingolstadtu. Cena přepravy však zatím není jasná a bude se o ní dál jednat. Je to trochu zvláštní zpráva nezpráva.
Ceny přepravy jsou předmětem sporu mezi oběma společnostmi už od roku 2010 a právě na nich se dosud vše lámalo. Unipetrol poukazoval, že jsou vyšší, než je obvyklý světový standard. Mero trvalo na cenách, které zaručovaly rychlé splácení stavby ropovodu do Ingolstadtu, což podle něj garantovaly i privatizační smlouvy. Na těchto stanoviscích se zřejmě moc nezměnilo. Ale dohoda je evidentně vstřícným gestem dvou stran sporu, který může mít a nejspíše i má nějaké významnější souvislosti.
Kolem Unipetrolu se to v minulém roce začalo hýbat. Společnost ovládaná polským PKN Orlen dosud nebyla příliš ekonomicky úspěšná a zejména šetřila na obnově technologií, o nutných investicích nemluvě.
Mnohokrát se spekulovalo, že vlastně o české rafinerie vůbec nestojí a chce je nechat jen dožít a zastavit zpracování ropy v Česku. Poláci to vždy hlasitě popírali, ale skutečnost, že investice v Kralupech léta nedosahovaly ani výše odpisů, hovořila spíše proti nim.
Náhle vylepšené výsledky
Zpracování ropy v Česku je ale záležitost energetické bezpečnosti, a je tudíž starostí vlády. Ta se opakovaně chtěla s Poláky dohodnout na spojení rafinerií se státním Čeprem a Merem, což ale Polákům příliš nedávalo ekonomickou logiku.
Loni začal Unipetrol vykazovat neobvykle pozitivní hospodářské výsledky, a to i přes požár v ziskových provozech v Litvínově. Je sice pravda, že situace na trhu s ropou umožnila zvednout rafinerské marže. To se musí samozřejmě nějak projevit. Jenže vedle tohoto objektivního faktoru také skupina J&T, menšinový akcionář Unipetrolu, spolu s PPF podaly nabídku Orlenu na převzetí Unipetrolu za 30 miliard korun.
Toto uskupení se pak dohodlo se státním Čeprem na spolupráci, podle níž by následně Čepro získalo podinvestovanou rafinerii v Kralupech. Jednání rozjetá v první polovině roku však zastavily polské volby, protože Orlen je státní firma, takže o případném prodeji Unipetrolu nakonec rozhodne státní akcionář. Loňské zlepšení ziskovosti Unipetrolu i současné žehlení vztahů s Merem naznačuje, že vedení Orlenu o transakci zřejmě dost vážně uvažuje. A ani nová vláda se na to asi netváří až tak odmítavě, jak by se možná dalo od národně orientovaného Práva a spravedlnosti čekat.
Přitom nelze přehlédnout, že participace státu je nutná i na české straně, kde vládu zastupuje Andrej Babiš, který svými lidmi obsadil vedení Mera i Čepra. A především jeho chemičky jsou na byznysu s Unipetrolem významně závislé. Je tak možné, že se schyluje k transakci, která bude mít hodně zajímavé a dosti potemnělé zákulisí.
Čtěte také:
Roky jednání končí, Česká rafinérská se dohodla s Mero na přepravě ropy
PKN Orlen zřejmě v Česku přestane zpracovávat ropu, tvrdí šéf Mera
