Již zítra, až vláda projedná novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, s úžasem prohlédnou všichni, kteří si až dosud mysleli, že je může znásilnit pouze muž, případně žena. Zjistí totiž, že to může klidně udělat také akciová společnost, byť skutková podstata je zatím nejasná.
Stejně jako třeba v případě trestného činu loupežného přepadení či vraždy. Nutno přiznat, že v tomto bodě je připravovaná novela poněkud měkčí, protože z trestní odpovědnosti výslovně vyjímá firmy, které by se dopustily trestného činu vraždy novorozence matkou. Příslušní legislativci, kteří novelu připravovali, zřejmě nevědí, že v některých společnostech holdingového uspořádání může dojít i k vraždě dcery vlastní matkou. Syny firmy nemají. Ze stejného důvodu je krátkozraké, že podle novely se právnická osoba nemůže dopustit trestného činu soulože mezi příbuznými. Na druhé straně navrhovatel celkem moudře usoudil, že firma se nemůže účastnit vězeňské vzpoury nebo opustit dítě či svěřenou osobu.
To vše není žádná legrace, ale zcela vážná novela zákona, který na právnické osoby vztahuje všechny trestné činy známé trestnímu zákoníku s výjimkou 24 skutkových podstat, za něž nemůže být obchodní společnost kriminalizována.
Trestný čin nepáchají firmy, ale člověk
Jestliže je na základě dosud platného zákona stíháno několik desítek firem pro trestné činy majetkové povahy, jako jsou korupce či podvody, je to pro normálně uvažujícího a myslícího jedince možná tak nějak pochopitelné. I když asi ne úplně. Trestný čin může vždy spáchat jen konkrétní člověk. Nikoli firma, což je fakticky jen movitý a nemovitý majetek spojený s nějakými smlouvami, závazky a pohledávkami. Leč je pravda, že v korupčních kauzách jedou často jen jacísi najatí manažeři, zatímco majitelé firem, kteří sklízejí produkty trestného činu, jsou čistí jako lilium. A tak zákonodárce dospěl k přání nějak si na majetek podílníků a akcionářů sáhnout. Už to je na hraně, možná i za hranou ústavních práv, podle nichž může být vlastnictví zbavován jen někdo, kdo je prokazatelně pachatelem trestného činu a byl pravomocně odsouzen.
Firmy také jistě mohou sloužit a slouží jako krytí pro výzvědnou činnost či organizování nějaké protiústavní činnosti či teroristických operací. Ale nic z toho neospravedlňuje Absurdistán, do něhož nás hodlá zavést tato vládní koalice, jejímž záměrem je zřejmě otevřít další prostor pro šmírování cizího majetku. A pro likvidaci nepohodlných osob přes kriminalizaci jejich firem, které po pouhém obvinění, jakkoli nesmyslném, přicházejí o zakázky a bojují o existenci. Ve skutečnosti žádná firma trestný čin nikdy nespáchala a spáchat ze své podstaty nemůže.
V zásadě jde vždy jen o trestnou činnost konkrétních osob a firma jako záznam v obchodním rejstříku s tím nemá nic společného. Jde v podstatě o stejnou dekadenci a projev degenerace společenského a právního řádu, jako je třeba přiznávání takřka lidských práv zvířatům nebo různé systémy takzvané pozitivní diskriminace.
Čtěte také:
Lichva, porno a týraní. Firmy mají nést odpovědnost za více trestných činů
