Se služebním zákonem je to podle všeho jako s balenými koblihami. EU vyžaduje nějakou hygienickou normu, ale česká vláda chce nařídit balení koblih do celofánu, aby zapařené a zvlhlé ztratily chuť a zmizel rozdíl mezi těmi čerstvými a dobrými z malé pekárny a těmi průmyslovými z Babišova pekařského gigantu.
Pod záminkou schválit rychle Bruselem vymáhanou normu a odpolitizovat státní správu se chystá zabetonování současných politických pořádků ve státní správě na dlouhé roky. Budoucí ministři by museli spolupracovat s náměstky a vysokými úředníky, jež si nemohou vybrat a kteří spolupracují s tou politickou stranou, která jim teplé místo zařídila. Za jejich práci ale nesou svou plnou politickou odpovědnost. To je přesný opak požadovaného odpolitizování státní správy. Je to základ její budoucí totální paralýzy.
Je přitom otázkou, nakolik je ono opěvované odpolitizování skutečně podstatné a pro koho je podstatné. Taková čistka, jakou provedla tahle vládní koalice ve vládních úřadech a institucích až na úroveň vedoucích odborů a subalterních úředníků, nemá obdobu. Tvrzení, že dochází k nahrazování politických nominantů odborníky, je hojně používané, ale také zcela neprokazatelné. Naprostá většina osob nastupujících do vrcholových státních funkcí nemá téměř žádnou zkušenost se státní administrativou.
A že by ti lidé měli za sebou nějaké oslnivé a dokumentovatelné výsledky v privátní sféře, se také tvrdit nedá. Často jde o fatální personalistické omyly jako v případě Johanek z Arku Hany Marvanové a Miloslavy Pošvářové, které jsou pro práci ve státní správě evidentně nepoužitelné. Leč takových je čerstvě, zejména pod křídly ANO, na státních úřadech ještě dlouhá řada. Jejich přilepení na místa služebním zákonem má kvantifikovatelné národohospodářské náklady.
Je proto naprosto logické, aby případný služební zákon skutečně zakotvil nějaký požadavek na délku praxe ve státní správě a poskytl dost dlouhé přechodné období na vytvoření systému státní služby, aniž by to celé řídil jakýsi třemi politiky vybraný generální ředitel. Mimochodem je otázkou, zda by ho ti tři koaliční svatí mužové vůbec dokázali vybrat, když se nedokážou shodnout na eurokomisaři, jenž je zajímavý jen výší své výplaty a nestydatou rentou. Moc generálního ředitele státní správy by přitom byla podle pojetí zákona srovnatelná s premiérem, aniž by tento člověk měl nějakou skutečnou politickou legitimitu.
Kvalita a nezávislost státní správy se neodvozuje od nezávislosti na politickém cyklu. Většina zlumpačených úředníků projevila v minulosti schopnost sloužit kterémukoli pánu bez ohledu na politickou příslušnost. Potřebujeme státní správu složenou z lidí, kteří na svých bedrech nesou jasnou hmotnou odpovědnost za své rozhodování bez ohledu na limity dané zákoníkem práce. A kteří se pravidelně zpovídají politické reprezentaci, jejíž politické zadání tak jako tak vždy plní a plnit budou. Tak tu koblihu prosím nebalme a jednejme o nové podobě zákona.
Čtěte také:
Vláda prosadí šéfa státní správy stůj co stůj