Menu Zavřít

Pavel Páral: Zelený účet v nejhorší dobu

3. 11. 2015
Autor: Siemens

Když Německo před čtyřmi lety začalo se svou politikou silného příklonu k obnovitelným zdrojům, pro niž se vžil název Energiewende, němečtí voliči tleskali. Zavření atomových elektráren a jejich nahrazení soláry a větrníky bylo politickým hitem. A našli se i tací, kteří spočítali, že „to zvládneme“, abychom se drželi oblíbené věty kancléřky Merkelové, dnes vyslovované v souvislosti s pozváním migrantů do země.

A jestli je dnes skoro každému v Německu jasné, že příliv migrantů půjde zvládnout jen těžko a pozvání bylo jasnou politickou chybou, tak už brzy může být jasné, že stejnou chybou bylo ukvapené a populistické opuštění jaderné energie. Někteří Němci možná Energiewende tleskají i nyní, ale už to rozhodně není tak nahlas, protože náklady, které nesou obyvatelé, rostou ohromným tempem.

A začíná to být poněkud příliš i na hodně dobře situované německé domácnosti. A legenda o tom, že Němci jsou ochotni si za čistou energii připlatit, může brzy vzít za své. Zvláště když se ukazuje, že placení za elektřinu nebude to jediné, co provětrá lidem šrajtofle. A tak se téma energetického přerodu zase stává předmětem velmi široké veřejné diskuze.

V Německu jsou náklady, které platí domácnosti za obnovitelné zdroje, vyšší než jinde. Je to tím, že Němci, dobře si vědomi možných dopadů na konkurenceschopnost své ekonomiky, osvobodili od placení příplatku významnou část průmyslových firem.

Zdá se, že místo snižování daní budou do budoucna daně muset růst. Navíc lze čekat, že k rostoucím poplatkům se přidá i růst činží

A ty se samozřejmě nyní obávají, že sociální tlak způsobený dopady energetické politiky na nízkopříjmové domácnosti se může přelít v požadavek, aby také průmysl nesl svůj kus břemena plateb za takzvanou čistou elektřinu. To se ale opravdu nehodí zrovna v době, kdy nejen stále žije skandál Volkswagenu, ale podnikové náklady dost navýšila nedávno zavedená minimální mzda.

A nyní se navrch zdá, že místo snižování daní budou do budoucna daně muset růst kvůli pokrytí nákladů státu na statisíce přistěhovalců. O jejich zapojení do ekonomické aktivity sice někteří ekonomové píší básně, ale jazyková kompetence, vzdělání i kvalifikace tyto lidi většinově přece jen předurčují spíše k tomu, že od hostitelů více vyberou na dávkách, než zaplatí na daních.

Nedostatek bytů

A přičtěme k tomu, že tito lidé budou muset někde bydlet. V těch ubikacích vytvořených z prázdných obchoďáků to dlouhodobě nepůjde a bytů není v Německu rozhodně nadbytek. Lze tedy očekávat, že k poplatkům za energie se v rozpočtech německých domácností přidá i růst činží.

Prostě každé politické rozhodnutí vlády má své dlouhodobé náklady, které nesou voliči. A o správnosti těchto rozhodnutí nerozhoduje potlesk, který je slyšet při vyhlašování nových politik, ale nakonec vždy jen skutečný život. A Angele Merkelové to evidentně neklaplo více než jedenkrát, a to v případech, které na desetiletí ovlivní život běžných Němců.


Čtěte také:

WT100

Německo může bez problémů odstavit desítky uhelných elektráren, tvrdí studie

Německá energetická revoluce ničí dodavatele energií

  • Našli jste v článku chybu?