Nástup malých internetových bank, jako je právě prodávaná Zuno ze skupiny Raiffeisen, byl před čtyřmi pěti lety součástí velkého IT nadšení a očekávání významných změn na bankovním trhu. Ovládání účtu přes počítač či mobilní telefon bylo hitem a nadějí, že drahé pobočky obložené mramorem s dobře placenými zaměstnanci budou nahrazeny mnohem levnějšími jedničkami a nulami.
Už tenkrát bylo skeptiků nemálo. A nástup mBank ze skupiny německé Commerzbank, první z nadcházející vlny, také nebyl až tak moc přesvědčivý. Nicméně nelze popřít, že malé a pružné banky na bankovním trhu svou roli sehrály. Jejich poplatkově přívětivé služby a propracované moderní technologie sbíraly zaběhaným hráčům zejména mladé klienty a donutily i ty velké líné kapry k mrštnějšímu pohybu. A s jistým odstupem je třeba říci, že je to na těch velkých kamenných bankovních domech a jejich službách docela vidět.
Ve svých genech však malé bankovní start-upy měly a mají zakódovaný problém, a tím je jejich velmi silné zaměření na fyzické osoby. To je fajn, když jde o sběr vkladů, ale je to problém, když je potřeba ty vklady zhodnotit. Zvláště v době, kdy vlivem recese v celé Evropě dochází k oddlužování domácností a poskytování spotřebitelských úvěrů poněkud vázne. Firemní klientela sice v posledních letech také nehýřila velkým zájmem o úvěry, ale tam to bylo možné nahradit alespoň zčásti prodejem jiných produktů. To u domácností, zejména těch s nižšími příjmy, prostě není reálné.
Takže trať běhu k nějakým solidním ziskům se protáhla dost daleko za původní očekávání. To samo o sobě ale není pro vlastníky menších bank žádný velký problém. Raiffeisen Bank je dosti silnou skupinou na to, aby ji dva tři miliony eur nijak zvlášť neohrožovaly. A levné zdroje ze Zuno také nejsou špatné. Jenže po pravdě, v současné situaci je jich všude plno.
A na druhé straně právě tato banka, angažovaná mohutně na Balkáně a ve východní Evropě vůbec, nemá na růžích ustláno. Je tedy celkem logické, že se snaží nějak optimalizovat svou strukturu a zbavit se aktiv, která nejsou klíčová, a přitom za ně lze utržit nějakou slušnou sumičku, která alespoň trochu vylepší výsledovku. A nehledí přitom na nespornou skutečnost, že ekonomika v regionu ožívá a šance získat klienty, kteří budou mít zájem si půjčovat, výrazně roste.
Každopádně bude zajímavé sledovat, kdo o Zuno projeví zájem. Asi nelze čekat, že to bude někdo z české velké pětky či někdo z velkých slovenských hráčů, ač právě na Slovensku má banka dvě třetiny klientů. Více než tržní podíl bude kupce zajímat bankovní licence platná v celé EU. Proto bude většina z nich z Východu. Pro klienty to nepochybně není žádným varováním, spíše naopak. Investor určitě přijde s myšlenkami na expanzi, ale také s plánem, jak si poradit s aktivními obchody malé retailové banky.
Čtěte také:
