Dlouhodobým cílem EU zůstává takřka úplná dekarbonizace energetiky. Obnovitelnými zdroji má EU jako celek pokrýt do roku 2030 27 procent svojí spotřeby energií, toto číslo je definitivně platné již od loňského podzimu. Protože cíl je na evropské úrovni, otázkou zůstává, kde a jak hodně se budou obnovitelné zdroje fakticky stavět – v Německu, v Itálii nebo v Česku?
Předběžné plány na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v období 2020 – 2030 mají členské státy EU předložit v roce 2017. Uvádí to ve své zprávě o stavu energetické unie komisař Šefčovič. V prvním kole předloží státy své záměry, a poté se Evropská komise zamyslí, jak doplnit to, co zbývá do přijatého cíle.
Při plynové krizi i při uprchlické krizi opakovaně vidíme, že ve složité situaci nakonec hraje každý stát EU především za sebe. Pro zajištění bezpečné dodávky by proto bylo lepší, aby Česko raději mělo více obnovitelných zdrojů na svém území a pod jurisdikcí české vlády, než aby naopak český spotřebitel přispíval k růstu obnovitelných zdrojů v jiných státech.
Spotřebitelé v Česku nesou významné finanční břemeno plateb na obnovitelné zdroje. Jeho další růst je nanejvýš nežádoucí. Vysoké tarify za výkup zelené elektřiny však z velké části skončí kolem roku 2030 – a to vytvoří určitý prostor pro další podporu obnovitelných zdrojů, pokud bude vůbec ještě zapotřebí.
Elektřina z obnovitelných zdrojů je díky technickému pokroku a masové výrobě stále levnější. Kdyby se dnes do fotovoltaiky nalily stejné peníze jako kolem roku 2010, měli bychom za ně 4krát více energie. Čím později se obnovitelné zdroje staví, tím jsou dostupnější.
Česko je z hlediska zabezpečení dodávek elektřiny v luxusní situaci. Elektřiny z domácích zdrojů bude dostatek daleko za rok 2025. Je zapotřebí udržet technické know-how, ale s masivním rozmachem nových zdrojů není kam spěchat. Nárůst elektřiny z OZE by měl být postupný a predikovatelný. Žádné nahoru – dolu, rozmach a stop jako dříve. Ideálně by každý rok mělo přibýt o něco více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než v tom předchozím – řekněme tak o 15 až 20%. To umožní opravit případné chyby v systému podpor, poskytne rozumný růstový výhled firmám, které budou v tomto oboru podnikat, a zároveň umožní využít postupného zlevňování technologií.
Přes mnoho dalších nejistot v energetice je další rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů nevyhnutelný. Spolu s elektrifikací spotřeby přinese i omezení závislosti na dovozu paliv. Česko by mělo usilovat, aby celý tento proces probíhal v jeho zájmu.
Autor je hlavní ekonom ČEZ
