Člověk, který žije jen pro byznys, by o sobě měl vážně přemýšlet. Tak to alespoň vidí známý český advokát Pavel Smutný. Sám se takzvaně našel v kulturním mecenášství.
„Kultura je nezbytná k životu a tato země by bez ní zahynula,“ tvrdí Smutný, který v roce 2009 s kolegou Jaromírem Císařem založil nadační fond Bohemian Heritage Fund a stal se tak průkopníkem kulturního sponzoringu v Česku. Cílem fondu je hledat firmy i jednotlivce, které by těšilo rozvíjet tuzemské kulturní prostředí. K hlavním projektům organizace patří podpora operního festivalu Smetanova Litomyšl či festivalu Lípa Musica v severních Čechách.
Kultura přivádí do země peníze
Vzhledem k tomu, že nadační fond ještě nezažil rok, který by se neodehrával v „kulisách“ ekonomické recese, není shánění mecenášů snadné. Například pro vůbec první projekt Bohemian Heritage Fund, jímž byla na přelomu let 2009 a 2010 výstava Světlo! v Museu Kampa v Praze, která konfrontovala dva světově významné divadelní umělce Josefa Svobodu a Roberta Wilsona, se nepodařilo získat žádného firemního sponzora. Potřebné čtyři miliony korun daly dohromady soukromé osoby. „Postupem času se situace lepší, ale stále je to boj,“ konstatuje Smutný.
Kulturní mecenášství podle něho v tuzemských podmínkách naráží na dvě úskalí. Firmy se s ním ještě nenaučily pracovat systematicky a jejich podpora je často nahodilá. „Víceleté sponzorské smlouvy jsou u nás stále vzácné, jinde ve světě jsou však naprostou samozřejmostí,“ přibližuje Smutný s tím, že existuje pár výjimek, zpravidla z řad velkých tuzemských firem, například Česká spořitelna, KKCG nebo Vítkovické železárny.
Zato nadnárodní společnosti, a to je ono druhé úskalí, často od podobných aktivit ustupují. Domnívají se totiž, že v Česku je kultura dostatečně podporována státem. To však podle Smutného není pravda. „Bez sponzorské podpory nemůže řada projektů vůbec vzniknout. Tato země přitom potřebuje špičkové kulturní akce, aby se zvyšovala sláva nejlepších tuzemských hudebních těles, aby sem jezdili turisté a utráceli zde peníze,“ konstatuje.
Čtěte také:
Petr Witowski: Firmy jsou odpovědnější než před krizí
Marina Votrubová: Zájem o současné české umění se zvyšuje
Například Praha má prý potenciál zařadit se mezi vedoucí hudební metropole v Evropě, ale kulturních produktů na nejvyšší úrovni je zde zatím příliš málo. „Proto se teď mimo jiné zaměřujeme na to, aby se Národnímu divadlu podařilo dotáhnout do konce mezinárodní premiéru opery Olympiade našeho nejdůležitějšího českého operního autora 18. století Josefa Myslivečka,“ jmenuje další z aktuálních projektů nadačního fondu Smutný.
Zviditelnění za padesát tisíc
Zatímco velké společnosti působící v Česku na možnosti kulturního sponzoringu zvolna přicházejí, malé a střední firmy zatím stojí stranou. Smutný přitom vidí jejich potenciální zapojení jako příležitost, aby se podnikatelé zviditelnili především na regionální úrovni. „Investované sumy nemusejí být vysoké. Podpora projektů v regionu se pohybuje v řádech desítek tisíc korun. Padesát tisíc už může znamenat významnou podporu a zviditelnění sponzora. Když zvážíme, že až pět procent obratu utracených jako dar je možné odečíst z daňového základu, nejedná se o závratnou investici,“ říká Smutný. Klíčem k úspěchu každé sponzorské aktivity je ale dobře zvolený projekt. „Podpořit kulturní akce, které mají nízkou úroveň nebo špatnou strukturu, nepřináší žádný efekt. Chci proto všem doporučit, aby si nechali poradit,“ dodává Smutný. To, že je někdo dobrý podnikatel, ještě neznamená, že se snadno zorientuje v oblasti kulturního sponzoringu.