Souvislý proud negativních dat z české ekonomiky narušilo v minulých dnech zveřejnění dvou příznivějších zpráv ohledně tuzemských veřejných financí. Podle první z nich dosáhl loňský rozpočtový schodek, který byl zaslán k notifikaci do Bruselu, ekvivalentu „jen“ 4,4 procenta HDP, přestože dřívější odhady mířily k pětiprocentní hranici.
Podle druhé zprávy se průběžný rozpočet centrální vlády na konci letošního března nacházel v přebytku 14 miliard korun, což je nejlepší výsledek za první kvartál od roku 2006. O čem vlastně vypovídají zmíněné údaje?
Loňský schodek se meziročně zvýšil o 43 miliard na částku 168 miliard korun. Za zvýšením deficitu proti roku 2011 ovšem stály dvě mimořádné položky – církevní restituce a problémy s čerpáním fondů EU. Bez nich by deficit naopak klesl o tři čtvrtě procentního bodu na 2,5 procenta HDP.
Ve světle recese v české ekonomice znamenalo takové snížení schodku nečekaně silnou fiskální restrikci. O ni se postaral převážně loňský propad ve veřejných investicích. Byl už čtvrtým v řadě a tentokrát meziročně představoval částku 21 miliard, tedy asi 0,6 procenta HDP. Veřejný sektor se stal významnou brzdou ekonomiky. Šetřily centrální instituce i samosprávy. Také přebytek v hospodaření centrální vlády za letošní první kvartál je založen na řadě jednorázových faktorů, s nimiž nelze pro zbytek roku počítat.
Na straně příjmů jim dominuje otevření stavidel pro příliv evropských fondů a zvýšený výběr spotřební daně z tabákových výrobků. Na výdajové straně zaujme další snížení kapitálových položek. Je velkou otázkou, do jaké míry jde v tomto případě o cílené šetření a nakolik o širší problémy s řízením veřejných zakázek. Mezi položkami také zarazí meziročně nižší výdaje na důchody, i když této změně nelze přikládat větší význam, protože jde o ekvivalent důchodových toků za pouhé dva pracovní dny.
Odečteme-li všechny mimořádnosti, zbude v letošních datech přece jen jeden pozitivní faktor, a to meziročně vyšší výběr DPH. Vývoj může rozptýlit loňské pochybnosti, zda se zvýšení sazeb DPH promítne pozitivně do státní kasy. Téměř čtvrtinový nárůst výběru DPH navíc dává prostor k argumentaci, zda náhodou v letošním prvním kvartálu nedošlo k zastavení ekonomického propadu. Na druhé straně nepřímými daněmi dobré zprávy ohledně státního rozpočtu končí. Alarmující se zdá zejména meziroční propad výběru sociálního pojistného.
Jakkoli jsou dobré zprávy o stavu státní kasy dobré jen zčásti a ministerstvo financí varuje před přílišným optimismem, jejich zvuk zcela jistě neunikne protřelým porcovačům medvědů. Otázkou za milion proto zůstane, jak pustit do ekonomiky více veřejných peněz, aby přinesly více užitku než škody.
Čtěte také:
Rozpočet je zatím v dobré kondici. Přebytek vzrostl na 14 miliard
Nejlepší čísla od roku 2000: rozpočet byl v únoru v přebytku 5,6 miliardy
Sociální škrty ušetřily další miliardy
Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank
