Pavel Telička: Eurokomisařem by neměl být sociální demokrat

I přesto, že je politická příslušnost budoucího českého eurokomisaře podružná, pro jednou by jím neměl být nikdo ze sociální demokracie. Komisař musí být hlavně aktivní a známou osobností, která se v EU neztratí. Serveru EurActiv.cz to v rozhovoru řekl lídr hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu Pavel Telička.

Už několik měsíců se mluví o tom, že povedete hnutí ANO v květnových volbách do Evropského parlamentu jako lídr kandidátky. Kdy by měla proběhnout oficiální procedura schvalování kandidátů?

Přesné datum vám neřeknu. Přál bych si, aby alespoň část kandidátky byla schválena v první dekádě února.

Jsou už známá jednotlivá jména?

Jsou, ale ne veřejnosti. Potvrdit mohu můj návrh na Petra Ježka, bývalého vrchního ředitele unijní sekce ministerstva zahraničí, zástupce státního tajemníka pro evropské záležitosti a ředitele sekce předsedy vlády. Já mám jasno, jak by mohlo vypadat prvních šest sedm jmen, ale ta budou předmětem nejen příslušných schvalovacích procedur, ale i diskuzí uvnitř hnutí. Tato jména zná zatím jen několik členů vedení hnutí.

Oni sami jsou připraveni nabídku přijmout?

Ano, na mou nabídku kývli, takže záleží na příslušných orgánech.

Najdeme mezi nimi i nějaká známá jména?

Mým motivem nebylo mít na kandidátce populární tváře. Hledám především lidi, kteří jsou velmi dobře odborně vybavení a znají danou problematiku. Budou to kandidáti s politickým myšlením a měli by to být lidé, kteří budou oslovovat elektorát ANO, jakkoliv je zatím celkem rozmanitý. Budou komunikačně zdatní, jazykově výborně vybavení a budou schopni od prvního dne v Evropském parlamentu efektivně fungovat.

Budou mezi nimi tedy i lidé se zkušenostmi z evropských institucí?

Pokud bude kandidátka schválena tak, jak jsem ji předložil, měli bychom v ní najít vyvážené zastoupení lidí z veřejného sektoru i byznysu. Nemusí se nutně jednat o lidi, kteří už v institucích pracovali, mohou to být kandidáti, kteří s institucemi intenzivně přicházeli do kontaktu. Troufnu si říct, že žádný z nich si kandidaturou a úspěchem ve volbách nikterak výrazně nepolepší. I přesto do toho jdou, což je pro mě důkaz identifikace jak s hnutím, s tematickými okruhy, tak i do značné míry se mnou jako s člověkem, který by měl tým vést.

Můžeme na začátku února očekávat i představení programu?

První velmi syrový návrh programu už spatřil světlo světa. Brzy bude předmětem diskuzí uvnitř hnutí a schválen by měl být někdy během února. Jestli ale dojde ke skluzu, nebo ho schválíme naopak o jeden až dva týdny dřív, na tom myslím příliš nesejde. Schválení návrhu navíc nutně neznamená, že bude hned vypuštěn.

Autorem prvního návrhu jste tedy Vy?

Ano, prvního nástřelu, který ale může být výrazně změněn. Zohledňuje i některá klíčová témata hnutí z vnitropolitického života. Víte dobře, že je řada národních témat, která mají přesah i do evropských otázek, a obráceně.

Mohl byste být konkrétnější?

Do přílišných podrobností jít zatím logicky nemůžu, protože program zatím schválen nebyl, ale něco namátkově a bez hierarchie významu snad mohu přiblížit. Cílem hnutí ANO je nastolovat relevantní témata, která by mohla zaujmout i lidi, kteří Evropskou unií zatím osloveni nejsou.

ANO určitě nepůjde v názorech do žádných extrémů. Nejsme ani eurohujery, jak se dnes říká, ale ani politickým subjektem, který permanentně a z hlediska českých zájmů kontraproduktivně okopává kotníky Evropské unie a chová se jako kverulant, jehož nikdo nebere vážně. Nebudeme se zajímat jen o ryze svá česká témata, i když ta budou prioritní, ale chceme mít vliv u témat celoevropského významu. Myslím si, že neustálé vytváření překážek ze strany ČR v Evropě už irituje. Chtěl bych, aby poslanci byli velmi aktivní, aby se podíleli na rozhodování o tématech, nabízeli řešení, a měli tak vliv. To může znamenat v některých oblastech prohloubení harmonizace na evropské úrovni a jinde naopak budeme říkat, že se nejedná o problém, který by měl být řešen v EU.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?

Nechci sklouzávat pouze k řešení našich národních zájmů. Myslím, že bychom se měli snažit o demokratičtější, efektivnější a profesionálnější fungování evropských orgánů. To je spojeno s tím, že dnes nejsou lidé příliš zvyklí na skládání účtů a vyhodnocování efektivity politik, iniciativ a projektů. V EU stále existuje mnoho administrativních překážek. Ty například brání liberalizaci a lepšímu fungování vnitřního trhu, mohou ale znamenat problém i pro samotné instituce.

Podnikatelé obecně zatím na EU nahlíží spíše pozitivně. Musí ale čelit vysoké administrativní zátěži, která je částečně vytvářena i na unijní úrovni a prohlubuje se špatnou implementací norem do českého právního řádu. Její snížení by nepochybně pomohlo i ekonomickému růstu, klidně o celé procento. Téma konkurenceschopnosti bude nepochybně jedno z těch hlavních.

Soustředíte se tedy především na podnikatelskou sféru?

Nikoliv, pouze jsem uvedl jedno z podstatných témat. Nebude nám cizí žádný relevantní český zájem. Objeví se třeba i témata důležitá pro mladé lidi. Rád bych viděl snadnější studentské výměny, prolínání s praxí, dokonce bych mluvil o volném pohybu vědomostí a znalostí. Setkávám se s názory, že Erasmus je prima, ale privileguje ty, kdo si ho můžou dovolit. Proto si myslím, že bychom měli pomoct i sociálně slabším studentům. Celoevropským problémem je také nezaměstnanost lidí nad padesát let. Tím se v tuto chvíli vůbec nikdo nezabývá.

Budou voliči na taková témata slyšet?

Jsou to věci, které možná ne každého zaujmou. Musíme ale umět voličům vysvětlit, že řada věcí dnes je rozhodována na evropské úrovni a na tyto procesy musíme mít vliv. Mnohá jsou to témata, která se dotknou i našich dětí. Když bych se vrátil ke sloganu ANO v parlamentních volbách, tedy „aby tady chtěly žít i naše děti“, přidal bych, aby naše děti byly nejen schopny žít v Evropě, ale aby tam i prorazily. Rád bych, abychom někam směřovali, dosud mám pocit, že Česko přešlapuje na místě.

Pokud budeme aktivní, tak věci ovlivníme

To sice může znít mnoha lidem rozumně, ale může jeden europoslanec takové věci ovlivnit?

Já myslím, že ano, pokud se bude umět v prostředí pohybovat a získávat podporu. Navíc nepůjde jen o jednoho poslance. Buďme konkrétní na příkladu zmiňované administrativní zátěže. V některých členských zemích, jako je Nizozemsko, Velká Británie, Švédsko i Německo, velmi pečlivě vyhodnocují, jaká legislativa je navrhována, jaké dopady přinese a zda a v jaké míře se zvýší administrativní zátěž. Pokud se podíváme na evropskou úroveň, tak Komise sice udělala určité kroky směrem ke snížení administrativní zátěže, ale v posledních třech letech její entuziasmus opadl.

Komise představí návrh i s dopadovou studií. Norma pak přijde do Evropského parlamentu nebo Rady, která přednese stovky pozměňovacích návrhů. V té chvíli už nikdo nevyhodnocuje, zda norma stále plní zamýšlený cíl a účel a nezvyšuje administrativní zátěž. Byl bych rád, kdyby každá právní norma i pozměňovací návrh byly vyhodnocovány. Rada navíc od Komise a Evropského parlamentu takový nástroj nemá. Europoslanec by proto měl jednat s příslušným českým orgánem, který je vyjednávačem na úrovni Rady a může apelovat na to, aby byla zátěž během vyjednávání ošetřena.

Důležité je tedy pracovat na několika frontách…

Poslanci by neměli jednat jen uvnitř Parlamentu, ale i s Komisí. Neměli by se navíc uzavírat české vládě, ať už bude jakákoliv, ani reprezentativním orgánům, jako je Svaz průmyslu a dopravy nebo odbory. Za jednu volební kampaň těžko zvrátíme stav, kdy jsme tu přes deset let slyšeli, že stejně nic neovlivníme. Podívejme se na hlavní motto českého předsednictví: kostka cukru v šálku kávy. Tak to není, pokud budeme aktivní, tak věci ovlivníme. Vím to z vlastní zkušenosti, mějme to sebevědomí.

Budete se ve volební kampani věnovat i „ideologičtějším“ tématům, jako je obecné směřování EU a integrace?

Ideologie mi nejsou cizí a diskusím tohoto typu se nebráním, ani nad směřováním EU. Na druhou stranu si myslím, že ze strany některých českých politických stran jí bylo až příliš. Kdyby EU neměla žádnou jizvu a nečelila by zásadním problémům, tak bych velmi rád vedl diskusi o tom, kam by měla směřovat. Až budeme mít stabilní, zprůhledněnou a fungující EU, tak to bude lidi zajímat. Nyní příliš ne.

Chtěl bych také říct, že neustálé a bezbřehé diskuse o tom, kam by EU měla v budoucnosti směřovat, jsou také jednou z prapříčin toho, že ČR nenaplňuje svůj potenciál v EU. Místo toho se totiž utápí v ideologických floskulích.

Pokud se podíváme na témata, která jste před malou chvíli vyjmenovával, tak se zdá, že se na nich s ostatními stranami kandidujícími v evropských volbách pravděpodobně shodnete. Není to totiž nic objevného. Vyskytnou se ale témata, na kterých shodu nenajdete?

Ano, shodovat se zřejmě budeme, ale pak se musím ptát, proč naši europoslanci, kteří se tedy na těchto tématech shodují, neudělali nic, aby věcem pomohly. Příkladem může být ona zmiňovaná administrativní zátěž. Půjde tedy hlavně o rozdílný přístup. Nicméně budeme se lišit i v řadě témat.

Postoj tradičních českých stran k EU je zřejmý a nebude se měnit ani před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. Kam ale zařadit hnutí ANO?

Pokud ODS říká vnitřní trh a deregulace, tak my říkáme, že vnitřní trh nemůže fungovat, dokud nebude celá řada aspektů harmonizována. Zároveň ale budeme vyznávat princip subsidiarity, který má určitě své opodstatnění.

U ČSSD zase postrádám skutečný zájem o ty, kteří tvoří pracovní místa a platí daně. A nejde jen o z mého pohledu opravdu nešťastné a nepromyšlené výroky na adresu našich podnikatelů, je to daleko hlubší. Sám nerozlišuji, jestli se jedná o velké, střední či malé podnikatele. Trh musí fungovat pro všechny. Tématem do volební kampaně tak pro nás určitě bude například snižování administrativní zátěže pro firmy, ale i další předpoklady zvyšování jejich konkurenceschopnosti. A v tom chceme být cílenější i dle sektorů a velikosti.

Celý rozhovor čtěte na EurActiv.cz

Také čtěte:

Telička v Babišově radě ekonomických poradců nakonec nebude

Babiš přilákal Teličku, bývalý eurokomisař mu dal přednost před Zemanem