Europoslanec za hnutí ANO a druhý místopředseda evropské frakce liberálů a demokratů ALDE Pavel Telička se stal stínovým ministrem zahraničí hnutí ANO. Nově by měl vést také pracovní skupinu, která má zpřesnit hodnoty, které hnutí v zahraniční politice zastává. Vedení ANO včetně Andreje Babiše je totiž stále kritizováno za nedostatek jednoznačných názorů na to, co se ve světě děje.
Babiš však do týmu prosadil i místopředsedkyni ANO a poslanecké sněmovny Jaroslavu Jermanovou, která se dosud v zahraniční politice nijak neangažovala. Ve skupině jsou i další lidé s minimem zkušeností ze světa. Právě Telička by je měl zaučit. Prozradil také, že mu Babiš před několika lety nabídl, aby celé hnutí vedl. „Do určité míry jsem i pro něj marketingová hodnota,“ připouští Telička.
Co říkáte tomu, že do pracovní skupiny ANO o zahraniční politice byla předsedou Andrejem Babišem nominována Jaroslava Jermanová? Se zahraniční politikou ale nemá příliš zkušenosti…
V té skupině jsou lidé, kteří mají nějaký přesah do zahraničí, jsou členy orgánů v rámci OECD, Parlamentního shromáždění Rady Evropy nebo jsou ústavními činiteli, představiteli sněmovny. To znamená, že se dostávají do kontaktu se zahraničím. A já bych rád docílil toho, že během projednávání různých zahraničněpolitických otázek při těchto příležitostech budou tito naši lidé vědět, jaká je pozice ALDE (frakce evropských liberálů – pozn. red.), jakou pozici jsme zaujali v rámci EU. Máme jako hnutí ANO nějakou evropskou politiku a měl by tu být člověk, který ji bude koncipovat v nějaké interakci s touto pracovní skupinou.
A to budete vy?
Ano. Zároveň by to měl být mluvčí a odborný garant hnutí ANO pro tuto oblast.
Andrej Babiš řekl, že byste měl paní Jermanovou v zahraniční politice zaškolit. Jak to bude probíhat?
Budu členům té skupiny ukazovat, jak se zahraničněpolitická linie a program hnutí promítá do našeho účinkování v Evropské unii. Myslím si, že se v té diskusi budeme každý dostávat o kousek dále. Jak to bude s jednotlivci, skutečně v tuhle chvíli nevím. Ani si nedovolím říct, jaké jsou jejich znalosti z oblasti zahraniční politiky. Samozřejmě je rozdíl, když je někod v kontaktu s mezinárodními organizacemi jednou měsíčně nebo ročně nebo si to dává jako každodenní chlebíček. To je pak něco jiného.
Pavel Telička: Pan Babiš za mnou tenkrát také přišel s nabídkou, abych to celé hnutí vedl. Já jsem mu na to řekl: Vážený pane, viděli jsme se třikrát v životě, z toho dvakrát jsme se neshodli. V pozadí ta marketingová hodnota musela být
Je tedy jistá věc, že budete mít v té skupině hlavní slovo? Máte v tom podporu od pana předsedy?
O tom, jestli povedu nějakou pracovní skupinu, jsem s ním nemluvil. Ale považuji to za věc uzavřenou. Pan předseda Babiš mě několikrát jmenoval v pozici mluvčího hnutí ANO pro zahraniční politiku.
Může být vaším nedostatkem, že nejste členem hnutí?
Pan Babiš několikrát řekl, že je jedno, jestli je někdo členem nebo není. Podílel jsem se formulaci programu ANO pro parlamentní volby už před rokem a půl, objížděl jsem před volbami regiony, jsem jedním ze spoluautorů programu ANO do evropských voleb. Z mé strany je tedy znát silná identifikace s hnutím.
První místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek uvedl, že vás vnímá spíše jako mluvčího jen pro Evropskou unii a ne pro zahraniční politiku celkově.
Já na to můžu říct jen to, že při mém rozhovoru s Andrejem Babišem nebo rozhovorech s členy poslaneckého klubu jsem žádné omezení nevnímal. To, k čemu se vyjadřuji, se týká Blízkého východu. Jsem členem delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem. Jsem členem parlamentního shromáždění EUROMED, to znamená celé Středomoří a Maghreb. Takže já ani nemohu být omezen jen na Evropu.
Co říkáte tomu, že se na nedávném sněmu tolik neprosadili takzvaní „kluci z plakátu“, ale důležité posty ve vedení hnutí obsadili zkušení političtí funkcionáři jako pan Faltýnek nebo paní Kleslová?
Představme si, že bych také byl nějaký ten kluk z plakátu. Stal bych se členem hnutí, šel bych do boje a prohrál bych. Bral bych to jako fakt. Někde něco nezafungovalo, možná jsem nezafungoval já, možná nezafungovala nějaká chemie. Pokud byste se mě zeptal, jestli je dobře, že se dostanou do vedení hnutí ANO lidé, kteří jsou spojeni s holdingem (Agrofert – pozn. red.) a zároveň se nadále nějakým způsobem v holdingu exponují, tak je to špatně.
Andrej Babiš přichází z určitého byznysu a je zřejmě dennodenně pod palbou lidí, kteří si mu stěžují, že přichází kvůli sankcím o peníze
Ale pan Faltýnek je přece stále manažerem Agrofertu, pan Babiš je stále jeho majitelem…
Nevím, jak je to u pana Faltýnka, ale rozumím panu Babišovi. Pokud bych nevnímal riziko, že bych mohl zneužívat svého postavení, tak bych si ten podíl také ponechal. Zvlášť, když bych držel portfolio v hodnotě několik desítek miliard korun. To hnutí vznikalo tak, že ho založil Andrej Babiš a několik jeho blízkých spolupracovníků. Pokud se to nazařízlo už tehdy, netlačila na to média nebo voliči, tak prostě dostali důvěru a jedou dál i s tím, že dál působí v Agrofertu.
Je ještě ve hře, že byste se mohl stát členem hnutí?
Teď jsme to nediskutovali, ale vždy je všechno ve hře. Zvlášť, když jsem se v takové míře s hnutím identifikoval. Ale říkám jasně: jakýkoliv problém, který vyrobí členové hnutí, je už i můj problém, i když na to nemám žádný vliv. Takhle to beru, to je realita, kterou musím přijmout. A jestli jsem člen nebo ne, na tom nic nemění. Mám ten obličej holt trošku známější.
Už kvůli tomu, že jsem měl už několik nabídek na politické angažmá včetně ministra zahraničí od Grosse jako kompenzaci za to, že mě sundali z komisaře v roce 2004. Včetně ministra zahraničí či místopředsedy vlády pro ekonomiku od Paroubka. Včetně kandidatury do parlametních voleb. Říkal jsem tehdy Paroubkovi: Dejte si tam Špidlu nebo Kohouta. Ale Paroubek na to: Kohout, to je ve volbách jedno procento, Špidla to je trošku lepší, ale vy byste měl tolik a tolik procent. Mám prostě pro ty strany nějakou marketingovou hodnotu.
Pro hnutí ANO máte také marketingovou hodnotou?
Do určité míry ano. Pan Babiš za mnou tenkrát také přišel s nabídkou, abych to celé hnutí vedl. Já jsem mu na to řekl: Vážený pane, viděli jsme se třikrát v životě, z toho dvakrát jsme se neshodli. V pozadí ta marketingová hodnota musela být.
Shodnete se s panem Babišem v zahraniční politice? Vnímám mezi vámi určité rozdíly, třeba v pohledu na ruské sankce, kritiku zahraniční politiky prezidenta Zemana, Václava Havla, atlantickou vazbu…
Já mám jinou informační vybavenost o zahraniční politice než většina lidí v hnutí. To hraje do určité míry roli. Andrej Babiš přichází z určitého byznysu a je zřejmě dennodenně pod palbou lidí, kteří si mu stěžují, že přichází kvůli sankcím o peníze. Nedávno se mě zeptal: Jak jste to myslel s tím, že se hlásíme k Václavu Havlovi? Říkám mu na to: Podívejte se, jsou na to dva pohledy. Buď je tu nějaká hodnota, kterou ctíme, a v tom jsme se shodli. A za druhé, Havel je jedna z mála věcí, která tuto zemi proslavila. Je to naše deviza, kterou můžeme v zahraničí prodávat. Myslím si, že ta míra shody s panem Babišem je poměrně vysoká. Nikdy jsme nebyli v nějakém zásadním střetu.
Čtěte také:
Pavel Telička: Snad premiér jen hraje o čas a jméno komisaře už má
