Využívají ji desítky tisíc policistů, hasičů a záchranářů, stát do ní již investoval víc než sedm miliard korun. Po téměř čtvrt století služeb ve prospěch eráru však začíná digitální „vysílačková“ síť Pegas zastarávat - mimo jiné nepodporuje rychlé datové přenosy, jindy se - především kvůli tomu, že signálem jsou pokryté jen zhruba dvě třetiny republiky - složky Integrovaného záchranného systému (IZS) nikam nedovolají. Výrobce Pegasu, koncern Airbus DS, navíc již před časem oznámil, že od ledna 2021 nebude stávající technologické řešení podporovat. Pro bezpečnost státu i samotných občanů tak bude nutné zajistit jiné řešení.
A přestože je ministerstvo vnitra, pod které Pegas spadá, na tuto hrozbu přinejmenším čtyři roky upozorňováno, do letošního léta se na vnitru nedělo nic.
Těžko soudit, zda za tím stojí něčí záměr, nebo „pouhá“ laxnost úředníků, každopádně nečinnost vnitra dostala celý erár pod zbytečný tlak, který může vyústit v několik negativních scénářů. Buď stát bez vyzkoušení, řádného testování a s rizikem nefunkčnosti od 1. 1. 2021 vybere nového dodavatele komunikačního systému pro IZS, nebo se rozhodne prodloužit kontrakt se stávajícím dodavatelem, společností Pramacom. Ani jedna cesta přitom není ideální a celý případ může mít soudní dohru.
Zaklínadlo JŘBU
V celé kauze je důležitá pozice společnosti Pramacom. Ta je zástupcem společnosti Airbus pro Česko, což jí po téměř dvě dekády zaručuje vysoce komfortní pozici, kdy jako jediná tuzemská firma může složkám IZS prodávat terminály, dodávat síťové technologie a poskytovat servis. A samozřejmě za ceny odpovídající popisované pozici. Připomeňme například smlouvu na dílčí modernizaci Pegasu z roku 2014, kdy ministerstvo vnitra prostřednictvím institutu JŘBU (Jednací řízení bez uveřejnění) zadalo Pramacomu zakázku za 354 milionů korun. Oficiální věstník zakázek uvádí jen za poslední čtyři roky 28 zakázek ze státní a veřejné správy pro Pramacom v úhrnné výši 794 milionů. A vypadá to, že to nejsou poslední peníze, které z eráru potečou této firmě.
Kdo zachrání záchranku? Služba nemá vrtulníky ani piloty
„Vzhledem k tomu, že se vnitro dostává do časové tísně, obáváme se, že bude preferovat upgrade současné sítě Pegas/ Tetrapol. Jakákoliv investice však nepřinese žádné nové funkcionality, například datové přenosy, ale jen povede k udržení provozuschopnosti současného řešení. To opravdu nepovažujeme za efektivní využití veřejných prostředků,“ tvrdí Jan Čornej, investiční manažer Nordic Telecomu, firmy, která má ambici vybudovat čtvrtého mobilního operátora v Česku, díky čemuž mimo jiné vlastní kmitočty, na kterých by moderní mobilní síť pro IZS mohla fungovat.
Podobně reagoval O2, který se s Nordic Telecomem jako jediný operátor účastnil takzvaných předběžných tržních konzultací (PTK). To je v Česku nepříliš využívaný postup pro zjištění dostupných technologických řešení. „Vítáme, že ministerstvo vnitra projevilo zájem nahradit sít pro záchranné a bezpečnostní složky, která je pro budoucí potřeby zcela nevyhovující,“ říká mluvčí O2 Lucie Jungmannová s tím, že operátor je připraven nabídnout technické řešení sítě 5G postavené na frekvenci 450 MHz, která je pro tyto účely určena v celé EU.
Utajené vnitro
Ministerstvo vnitra, zřejmě pod blížící se hrozbou velkého průšvihu, začalo na začátku léta šturmovat a úředníci resortu během jednoho měsíce absolvovali sedm schůzek v rámci zmiňovaného režimu PTK. Kromě Nordic Telecomu a O2 se ho účastnili zástupci Cetinu (potenciální partner pro všechny dodavatele nové sítě), výrobci hardwaru Ericsson, Huawei a Nokia, a také dodavatel současné rádiové sítě, společnost Pramacom.
Na přímou otázku, pro jakou variantu se vnitro rozhodlo, reagovala mluvčí Klára Pěknicová vyhýbavě. „Informaci nelze poskytnout, je součástí utajovaného materiálu pro jednání vlády,“ argumentuje Pěknicová s tím, že rozhodnutí má vláda učinit pravděpodobně v září 2018 na základě předkládaného materiálu. Podle informací týdeníku Euro je ve hře prodloužení kontraktu pro Pramacom, opět v rámci režimu JŘBU, v hodnotě přesahující miliardu korun - za dostavbu a údržbu sítě, která stejně za pár let bude nahrazena modernějšími technologiemi. Z veřejných dokumentů také vyplývá, že ministerstvo počítá s vypsáním tendru na novou rádiovou síť tak, aby začala fungovat na konci roku 2024, operátoři přitom podle zápisů nabízejí zprovoznění od roku 2020, či 2022.
Podle zápisu z poslední schůzky se zástupci O2 a Nordic Telecomu dostali s úředníky vnitra do ostré slovní potyčky, kdy poukazují na nečinnost resortu a proběhlé PTK na ně působí jako hledání důvodu, proč současnou síť nenahradit modernějším řešením. „V případě, že to dojde k JŘBU, budeme se bránit,“ uvedl dle zápisu Radovan Kubáč, právní zástupce Nordic Telecomu.
Přečtěte si také:
Stát chce zřídit vlastní leteckou záchrannou službu
