Vysoké zadlužení eurozóny není podle Angely Merkelové zdaleka jen evropský problém. „Jedná se o záležitost, která má globální rozměr, a Čína může k řešení této krize přispět,“ uvedla německá kancléřka minulý týden v Pekingu. Číňané vnímají situaci pragmaticky. Role „zachránců Evropy“ by jim nepochybně lichotila, případnou pomoc by ale nejraději vyměnili za ústupky, kterých se dlouhodobě dožadují. Patří mezi ně třeba přiznání statutu tržní ekonomiky, zrušení zbraňového embarga a jednodušší vstup na evropský trh.
Přestože během několikadenní návštěvy Merkelové přišla na přetřes i kontroverzní témata, jako je situace v Sýrii, jaderný program Íránu a import íránské ropy do Číny (který bude zřejmě pokračovat i přes sankce USA a EU), řešily se zejména potíže eurozóny. Čínský premiér Wen Ťia-pao jistý druh pomoci naznačil, nic konkrétního však neslíbil. „Čína zvažuje navýšení své účasti při řešení dluhové krize v Evropě pomocí Evropského fondu finanční stability a Evropského stabilizačního mechanismu,“ citovala Wena agentura Reuters. Druhý jmenovaný má začít fungovat letos v červnu a měl by sloužit pro případ, že by se po Řecku a Portugalsku dostalo do potíží také Španělsko, Itálie anebo některý další stát.
Nejvyšší čínští představitelé již v minulosti potvrdili, že jsou připraveni koupit dluhopisy evropských států v problémech. Čína se totiž dlouhodobě snaží o diverzifikaci svých devizových rezerv ve výši 3,18 bilionu dolarů. Peking je ale zároveň opatrný. „Asi by padalo hodně hlav, kdyby se nakoupily například řecké dluhopisy a Řecko by potom vyhlásilo bankrot,“ uvedl pro týdeník Euro diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován.
