Čínský premiér Wen Ťia-pao zopakoval nabídku, že jeho země je připravena podat zadluženým zemím eurozóny pomocnou ruku v podobě zvýšení svých investic a nákupem evropských dluhopisů. Učinil tak minulý týden na takzvaném „letním Davosu“, zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v čínském přístavním městě Ta-lien. Jak je ale zřejmé, čínská „pomoc“ by nebyla nezištná.
„Lídři EU a nejvyšší představitelé hlavních evropských zemí by se měli dívat na vztahy EU–Čína ze strategického úhlu pohledu,“ poznamenal druhým dechem Wen. Naznačil tím, že Peking by od EU uvítal aspoň rychlejší udělení statutu tržní ekonomiky. Podle pravidel WTO k němu mělo dojít teprve v roce 2016, Čína ale usiluje o dřívější uznání, mimo jiné i s cílem získat ochranu před antidumpingovými žalobami.
Ochotu nakoupit více dluhů států eurozóny vyjádřila Čína již letos v dubnu. O čínské investice do státních dluhopisů, případně do velkých státních společností požádala nedávno například Itálie. Její zástupci už jednali s představiteli čínského státního investičního fondu China Investment Corp. (CIC) a čínské státní agentury SAFE spravující většinu devizových rezerv země. Analytici však varují před přehnaným optimismem. Čína je totiž velice rozvážným a obezřetným investorem. I kdyby například vstoupila do státního italského energetického gigantu ENI, elektrárenské společnosti ENEL nebo si koupila část přístavu v Janově, nebude to kvůli pomoci euru. Devizové rezervy Číny představují rekordních 3,2 bilionu dolarů (57,2 bilionu korun), nezanedbatelnou část z toho drží v evropské měně, a Peking má tudíž zájem o bezpečnost svých investic.
Ostatně premiér Wen během fóra v Ta-lienu na adresu Evropy zdůraznil, že je důležité udělat si doma pořádek: „Rozvinuté země musejí učinit zodpovědné fiskální i monetární kroky. Nejdůležitější je zabránit dalšímu šíření dluhové krize v Evropě“, dodal.
