Další díl poznámek londýnského bankéře
Pondělí 22. září – Další zajímavý víkend za námi. Warren Buffett oznamuje, že kupuje podíl v investiční bance Goldman Sachs. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se nový akcionář miliardář popasuje se svými novými kolegy investičními bankéři. Buffet je znám kromě svého povolání investičního génia mimo jiné tím, že na svém voze (žádné Ferrari nečekejte, jezdí autem, které se v Americe používá jako korporátní taxík) má SPZ s nápisem „Thrifty“ (spořivý).
Týden pokračuje – Volatilita neustupuje a dny, kdy nejsou na trhu výkyvy v řádech desítek procent, už přestávají být dostatečně zajímavé. Kolegové z oddělení akciových derivátů vtipkují, že volatilita už dávno není téma dne – hitem jsou teď debaty o volatilitě volatility.
Víkend 27.–28. září – Bude se rozhodovat o americkém záchranném plánu, kterému přezdíváme Plachta (překlad zkratky TARP do češtiny). Tržní konsensus je celkem jasný – sedmisetmiliardový plán bude schválen. Přece už jenom proto, že prý není žádná věrohodná alternativa.
Pondělí 29. září – Peklo. Všichni jsme si již zvykli, že nejdůležitější věci se dějí o víkendu. Americká Sněmovna reprezentantů smetla Paulsonův plán ze stolu. Ironií je, že ráno máme e-maily plné analytických zpráv napsaných v pátek či o víkendu, které předpokládají schválení Plachty. Trh je naprosto katastrofální – Dow Jones se zřítil o největší počet bodů v historii a akciové grafy napříč světem teď vypadají jako letová dráha na některých linkách Ryanairu. Ostatní trhy prožívají podobné peklo. Jako ono legendární Černé pondělí před dvaceti lety – shodou okolností tenkrát to taky přišlo na podzim. Divoké zprávy se valí ze všech směrů. Máme tu „Pět v jednom“ – anglická hypoteční banka Bradford & Bingley je znárodněná, belgický Fortis padá k zemi, německá Hypo Real Estate je na pokraji kolapsu, islandská Glitnir je znárodněná a Wachovia je prodána. Poslední zmíněná situace je opravdu zajímavá, protože Wells Fargo a Citigroup zároveň tvrdí, že Wachovii přebírají. Jde asi o první příklad polygamní bankovní struktury. Americký index S&P 500 mezitím kapituluje a Bloomberg ukazuje jeho pád k nule. Měli bychom jim asi zavolat, aby tu chybu odstranili. Plaší to lidi.
Úterý 30. září – Při pročítání zpráv o problémech kolem Fortisu se myšlenky vracejí o řadu měsíců zpátky, kdy se hrálo o kontrolu nad ABN Amro. Původní favorit Barclays z boje odstoupil a konkurenční konsorcium v čele s Royal Bank of Scotland (RBS), jehož součástí byl i Fortis, slavilo vítězství. Možná že termín Pyrrhovo vítězství teď bude nahrazen Goodwinnovým (ředitel RBS). Trh opět řádí – Mitsubishi UFJ ztratila na svojí investici do Morgan Stanley přes 500 milionů dolarů za jediný den. A nedávný pád Lehman Brothers dál čeří vodu. Jeden z velkých investorů měl u Lehmanů uloženy akcie UBS v hodnotě několik set milionů eur a nikdo teď neví, kde přesně jsou. Snad je někdo nevyměnil za nějaký atraktivní titul jako třeba AIG. Ředitel a předseda představenstva banky Dexia skládají funkce a vlády tří zemí házejí miliardové záchranné lano. Za normálních okolností senzace, nyní jen další v řadě zpráv.
Středa 1. října – Italské banky jsou již třetí den pod těžkou palbou. Obchodování s akciemi UniCreditu je pozastaveno. Itálie byla jedním z posledních trhů, kde bylo povoleno „shortovat“ finanční tituly. Zákaz samozřejmě následoval rychle. Na trhu se odvíjí již nějakou dobu velká debata, zda je tohle systémové a tržní řešení. Za normálních podmínek by se chtělo říct určitě ne, protože pokud je daná společnost nadhodnocena, je jedině dobře, že tržní síly ji pomohou dostat rychle zpátky, třeba i prostřednictvím nárůstu „shortovacích“ operací. V momentálním chaosu možná odebrání jedné z účinných zbraní dočasně zabere (i když situace kolem anglické banky RBS o pár dní později ukáže, že pádu takové restrikce nezabrání). Na druhou stranu má tato medicína řadu vedlejších a ne zcela žádoucích účinků - asi jako kdyby doktor předepsal ibuprofen na zlomenou ruku. Kolegové, kteří se zabývají trhem s konvertibilními bondy, lamentují – někteří investoři se totiž pomocí shortu zajišťují proti pohybu kurzu akcií, do kterých se může bond potenciálně „konvertovat“.
Čtvrtek 2. října – Všichni mluví o tom, co se stane zítra s Plachtou. Prošla sice Senátem, ale hlavní překážka plán teprve čeká. Jeho odmítnutí Sněmovnou reprezentantů před pár dny nečekal nikdo. Administrativa zuřivě pracuje a ze třístránkového plánu je teď 450stránková bichle. Ne všechny jsou relevantní, kreativní zákonodárci do dokumentu propašovali i pasáže o zdanění karibského rumu – i když třeba to je záměrnou součástí stimulujícího daňového balíčku. S kolegy se shodujeme, že tohle je nezvratný důkaz, že všechny producenty alkoholu teď musíme při analýzách vždy řadit do kategorie nezbytného spotřebního zboží.
Pátek 3. října – V Moskvě zase na hodinu vypnuli burzu poté, co se trh výrazněji propadl. Regulátor zavedl nová pravidla, že při propadu o více než pět procent může vydat příkaz k pozastavení obchodování na celé burze. Inspirace byla pravděpodobně čerpána z obdobných, avšak mnohem lehčích pravidel jiných burz, kde se taková opatření týkají jednotlivých titulů. Jak tu můj kolega vtipně poznamenal, vstoupili jsme do nové fáze kapitalismu, takzvané „vypínatelné“. Dneska nějak není dobrý den, tak ten kapitalismus na chvilku vypneme a zapojíme ho až příští týden. V Londýně se zase mluví o „kose“. UBS bude propouštět a pokosí až dva tisíce lidí – to znamená, že v jejich sídle se asi uvolní několik pater. Plachta se ve Sněmovně reprezentantů projednává až večer londýnského času.
Víkend 4.–5. října – Pobyt mimo Londýn je pro většinu z nás v tomto období nutnou podmínkou k pročištění hlavy. Realita však číhá všude. Ve vlakovém tunelu cestou na Heathrow jsou nainstalované inovativní reklamní obrazovky – objevuje se tam sinusoida a sugestivní otázka: „Jednou jsme nahoře a jednou dole. Kde jsme zrovna teď?“ Najednou vyskakuje logo banky Fortis. V tomto případě tedy opravdu víme, kde jsme. Plachta byla v pátek večer schválená, takže v pondělí bude snad konečně docela rozumný den.
Pondělí 6. října – Peklo pekel. Ruský index RTS se zřítil o 19 procent, největší jednodenní propad v historii. Ruský regulátor to stopnout nestihnul. Množí se zprávy, že velcí ruští byznysmeni zase dostali „sodu“ a došlo k další sérii nucených výprodejů akcií zastavených proti úvěrům. Čísla na monitorech jsou paradoxní, některé velké firmy padají i o 50 procent. Během jednoho dne. Index měřící volatilitu na akciových trzích se řítí opačným směrem, k rekordně vysoké hodnotě od jeho vzniku před osmnácti lety. Někteří analytici tvrdí, že to je nezvratným signálem, že dno je velice blízko. Snad už budou mít konečně pravdu.
