Česko se chce spolu s některými dalšími členskými státy podílet na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Na dnešním zasedání sněmovního evropského výboru to řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Dohoda všech unijních zemí o vzniku instituce už dřív zkrachovala. Státy, které mají o založení úřadu stále zájem, patrně půjdou cestou takzvané posílené spolupráce. Předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) na jednání neprosadil doporučení, aby se k ní česká vláda zatím nepřipojovala.
Členové výboru naopak podpořili návrh Heleny Langšádlové (TOP 09), v němž ocenili dojednané změny v organizaci úřadu. „Máme se podílet na tom, jak má Evropa vypadat, nikoli být jen negativní,“ uvedla. Pelikán označil nyní navrhovanou podobu úřadu za vyvážený kompromis, vypořádány byly i připomínky Česka.
Úřad evropského veřejného žalobce by měl řešit poškozování finančních zájmů Evropské unie. Ministr spravedlnosti poznamenal, že podle neoficiálních informací má o posílenou spolupráci zcela jistě zájem 12 států. Český postoj zapojit se do ní označil za pragmatický, protože Česká republika bude moci u samého zrodu ovlivnit obsah činnosti instituce a její fungování.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor týdeníku Euro:
Josef Baxa: Nenápadně ztrácíme svobodu
Záporný postoj ke zřízení úřadu zastává Senát, což ve výboru potvrdil senátor Tomáš Grulich (ODS). Stejné stanovisko vyjádřil jeho stranický kolega Jan Zahradník, podle kterého je zřízení instituce krok k federalizaci Evropy. Naopak Zdeněk Soukup (ANO) je ke zřízení úřadu vstřícný. „Celkem chápu, že Evropa si chce své peníze ohlídat,“ řekl.
Úřad evropského prokurátora, jak je nazýván, by se měl zabývat zejména rozsáhlejšími kriminálními činy s evropskými dotacemi i podvody ohledně daně s přidané hodnoty, jejíž část plyne do unijního rozpočtu.
Kompromisní návrh podoby úřadu se loni na podzim skoro podařilo dojednat slovenskému předsednictví. Nakonec se ale nelíbil Nizozemsku, kde věc odmítl proti vůli vlády parlament. Výhrady měly také Itálie, Rakousko a Švédsko. Věc se od samého počátku netýká Británie, Dánska a Irska, které mají vyjednané příslušné výjimky. Ke státům, které posílenou spolupráci v této věci podporují, patří podle informací z výboru Německo, Francie, Španělsko, Belgie a Slovensko.
Dále čtěte:
